Vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
žádosti o zdroje |
doplnění zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Vymírání, vymření,''' '''vyhynutí''' neboli '''extinkce''' je konec existence určitého biologického [[taxon]]u, nejčastěji [[Druh|druhu]]. Definuje se jako [[smrt]] posledního jedince daného druhu, přestože nejčastěji je druh odsouzen k záhubě mnohem dříve. Tento moment se určuje většinou až zpětně, po několika letech. Pokud vymření nastalo hluboko v geologické historii [[Země]], datuje se přibližný čas podle [[Fosilie|fosilního]] záznamu.
Země je stará přibližně 4,54 miliardy let,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dalrymple|jméno=G. Brent|titul=The age of the Earth in the twentieth century: a problem (mostly) solved|periodikum=Geological Society, London, Special Publications|datum=2001-01-01|ročník=190|číslo=1|strany=205–221|issn=0305-8719|doi=10.1144/GSL.SP.2001.190.01.14|jazyk=en|url=http://sp.lyellcollection.org/content/190/1/205|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> život nejméně 3,5 miliardy<ref>{{Citace periodika|příjmení=Schopf|jméno=J. William|příjmení2=Kudryavtsev|jméno2=Anatoliy B.|příjmení3=Czaja|jméno3=Andrew D.|titul=Evidence of Archean life: Stromatolites and microfossils|periodikum=Precambrian Research|datum=2007-10-05|ročník=158|číslo=3–4|strany=141–155|doi=10.1016/j.precamres.2007.04.009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301926807001209|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> nebo dokonce až 4,1 miliardy let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bell|jméno=Elizabeth A.|příjmení2=Boehnke|jméno2=Patrick|příjmení3=Harrison|jméno3=T. Mark|titul=Potentially biogenic carbon preserved in a 4.1 billion-year-old zircon|periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences|datum=2015-11-24|ročník=112|číslo=47|strany=14518–14521|issn=0027-8424|pmid=26483481|doi=10.1073/pnas.1517557112|poznámka=PMID 26483481|jazyk=en|url=http://www.pnas.org/content/112/47/14518|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Asi
Během [[evoluce]] vznikaly a vznikají nové druhy. Tomuto procesu se říká [[speciace]]. Většina druhů ale následně i zaniká, neboť se není schopna přizpůsobit měnícím se životním podmínkám, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Průměrná délka existence jednoho druhu je odhadována na 10 milionů let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Newman|jméno=M. E. J.|titul=A Model of Mass Extinction|periodikum=Journal of Theoretical Biology|datum=1997-12-07|ročník=189|číslo=3|strany=235–252|doi=10.1006/jtbi.1997.0508|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022519397905087|datum přístupu=2016-07-17}}</ref> Existují ale i druhy, které bez zásadních změn přežily stovky milionů let.
V určitých geologických obdobích Země dochází i k tzv. [[Hromadná vymírání|hromadným či masovým vymíráním]]. Jedná se o události, kdy během relativně krátké doby (řádově desítky tisíc až miliony let) vymře nejméně 40–50 % všech druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Benton|jméno=Michael J.|titul=Mass Extinctions|url=https://www.newscientist.com/data/doc/article/dn19554/instant_expert_9_-_mass_extinctions.pdf|vydavatel=New Scientist Instant Expert 9|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Země už zažila několik masových vymírání, ovšem tato vymírání podporují následnou biodiverzitu organismů.<ref>http://phys.org/news/2015-11-reveals-extinction-key-terrestrial-vertebrate.html - New research reveals extinction is key to terrestrial vertebrate diversity</ref> Je pravděpodobné, že v současnosti dochází k dalšímu vymírání, jenž je způsobeno činností člověka.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Barnosky|jméno=Anthony D.|příjmení2=Matzke|jméno2=Nicholas|příjmení3=Tomiya|jméno3=Susumu|titul=Has the Earth’s sixth mass extinction already arrived?|periodikum=Nature|rok=2011|měsíc=březen|den=3|ročník=471|číslo=7336|strany=51–57|doi=10.1038/nature09678|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature09678}}</ref> Ovšem člověk také vytváří nové druhy a to přímo i nepřímo.<ref>http://phys.org/news/2016-06-humans-artificially-evolution-species.html - Humans artificially drive evolution of new species</ref>
Řádek 12:
Druh zmizí, pokud poslední existující [[jedinec]] umírá. Jestliže však stále existuje malé množství živých zástupců, kteří ale nejsou schopni vyprodukovat životaschopnou [[Populace|populaci]], například kvůli špatnému zdraví, vzájemné vzdálenosti či příbuznosti, říká se tomu „funkční vymření“.
V [[Ekologie|ekologii]] se výraz vymření často používá lokálně. Což znamená, že daný druh přestane existovat na vymezeném území. Například [[Vlk obecný|vlci obecní]] byli vyhubeni v mnoha oblastech svého původního výskytu, ale celkově druhu zásadní nebezpečí nehrozí a je považován za málo dotčený.<ref>{{
Dalším pojmem je „pseudoextinkce“ („pseudovymření“). Při něm dojde sice k zániku původního druhu či skupiny druhů, ale stále existují druhy dceřiné, vyvinuté z vymřelých.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Westermann|jméno=Gerd EG|titul=Modes of extinction, pseudo-extinction and distribution in Middle Jurassic ammonites: terminology|periodikum=Canadian Journal of Earth Sciences|datum=2001-02-01|ročník=38|číslo=2|strany=187–195|issn=0008-4077|doi=10.1139/e00-046|url=http://www.nrcresearchpress.com/doi/abs/10.1139/e00-046|datum přístupu=2016-04-14}}</ref> Příkladem můžou být ptáci, kteří se vyvinuli z některých druhů dinosaurů.
Řádek 27:
== Pseudoextinkce ==
Jako pseudoextinkce se označuje jev, při kterém jeden taxon (většinou druh) vymizí, v následujícím časovém úseku se tento taxon nevyskytuje, nicméně jeho potomstvo se transformuje v jeden nebo více dceřiných taxonů. Tyto taxony nesou většinu genetické informace původních druhů. Příkladem je vývojové stádium současného koně – ''[[Hyracotherium]], ''taxon který vyhynul, avšak vyskytují se přímí potomci, dnešní rod ''Equus ''zahrnující [[Kůň|koně]], [[Zebra|zebry]], [[Osel|osly]] a další druhy''. ''U tohoto rodu byly druhy nebo poddruhy schopny přežít zánik rodičovských druhů.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Froehlich|jméno=David J.|titul=Quo vadis eohippus? The systematics and taxonomy of the early Eocene equids (Perissodactyla)|periodikum=Zoological Journal of the Linnean Society|datum=2002-02-01|ročník=134|číslo=2|strany=141–256|issn=1096-3642|doi=10.1046/j.1096-3642.2002.00005.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1096-3642.2002.00005.x/abstract|datum přístupu=2016-07-17}}</ref>
Dalším klasickým příkladem pseudovymření je transformace některých druhů [[Dinosauři|dinosaurů]] do [[Ptáci|ptáků]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Singer|jméno=Emily Singer|titul=How Dinosaurs Shrank and Became Birds|url=http://www.scientificamerican.com/article/how-dinosaurs-shrank-and-became-birds/|vydavatel=Scientific American|datum vydání=2015-06-12|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
Řádek 86:
Mezi především přírodní důvody vymření taxonů patří lov ([[Predátor|predace]]), mezidruhové soupeření ([[kompetice]]) a neschopnost vyrovnat se s nemocemi, které přerostou v [[epidemie]] či [[pandemie]]. Ačkoliv jde o původně přirozené příčiny vymírání, lidská činnost k tomu zásadním způsobem přispívá. Člověk jakožto přemnožený superpredátor dokáže svými loveckými aktivitami zcela zdecimovat populace některých taxonů. Již v době, kdy lidí bylo relativně málo, mohl mít jejich příchod do prostředí, kde fauna nebyla adaptována na jejich lovecké techniky, devastační efekt. Jedná se například o vyhynutí [[Austrálie|australské]] megafauny (před cca 40 000 lety), [[Amerika|americké]] megafauny (před cca 12 000 lety) a zmizení mnohých druhů na [[Madagaskar|Madagaskaru]], [[Havajské ostrovy|Havaji]] a [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] (cca 300–1500 n. l.). Ačkoliv příchod lidí s největší pravděpodobností nebyl jedinou příčinou extinkce, šlo o důležitý vliv, který mohl působit například v kombinaci se změnou klimatu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gibbons|jméno=Robin|titul=Examining the Extinction of the Pleistocene Megafauna|periodikum=Anthropological Sciences|datum=Spring 2004|ročník=|číslo=|strany=22-27|url=http://web.stanford.edu/group/journal/cgi-bin/wordpress/wp-content/uploads/2012/09/Gibbons_NatSci_2004.pdf}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wroe|jméno=Stephen|příjmení2=Field|jméno2=Judith|příjmení3=Fullagar|jméno3=Richard|titul=Megafaunal extinction in the late Quaternary and the global overkill hypothesis|periodikum=Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology|datum=2004-01-01|ročník=28|číslo=1|strany=291–331|issn=0311-5518|doi=10.1080/03115510408619286|url=http://dx.doi.org/10.1080/03115510408619286|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> S některými druhy predátorů lidé soupeří o kořist, což snižuje početnost populací a může přivést taxony k vhynutí.
Introdukcí nepůvodních taxonů na různá místa (především na ostrovy), ať už záměrně (dobytek) či omylem ([[Krysa obecná|krysy]]), rovněž dochází buď k predaci původních populací, soupeření s nimi, k zavlečení chorob, nebo k degradaci životního prostředí, což vše může mít za následek jejich vyhubení. Příklady zvířat, která takto vyhynula, jsou [[krysa buldočí]] (epidemie)
=== Koextinkce ===
| |||