Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského: Porovnání verzí

 

== Historie ==

Na místě dnešního kostela stál v [[17. století]] [[luteránství|luteránský]] kostel Nejsvětější Trojice. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl kostel uzavřen a na přímluvu [[Dominik à Jesu Maria|Dominika à Jesu Maria]] jej získal [[řád bosých karmelitánů]], který jej roku [[1625]] na přání císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] zasvětil [[Panna Maria Vítězná|Panně Marii Vítězné]] a [[Antonín z Padovy|sv. Antonínu Paduánskému]]. Mariánské patrocinium bylo zvoleno s ohledem na milostný obraz Panny Marie Vítězné ze [[Štěnovice|Štěnovic]], jehož zázračné moci bylo připisováno vítězství katolického vojska v bělohorské bitvě. Jeho barokní kopie se dodnes nachází ve vrcholovém oblouku hlavního oltáře. Spolupatrocinium sv. Antonína bylo císařovým osobním holdem k jeho osobnímu patronu a jmenovci.<ref>Sv. Antonín Paduánský měl laické (křestní) jméno Ferdinand.</ref>

 

 

== Výzdoba ==

V&nbsp;někdejším mnišském chóru za hlavním oltářem visí monumentální obraz ''[[Ferdinand II. Štýrský|Císař Ferdinand II.]] s&nbsp;[[Dominik à Jesu Maria|Dominikem à Jesu Maria]] se modlí k Panně Marii za vítězství [[Bitva na Bílé hoře|v bitvě Bílé hoře]]'', namalovaný [[Antonín Stevens|Antonínem Stevensem ze Steinfelsu]], který je pozůstatkem výzdoby původního [[Retabulum|oltářního retabula]] z&nbsp;roku 1641. Na bočních oltářích jsou vlevo obrazy [[Terezie od Ježíše|svaté Terezy]], [[Jan od Kříže|sv. Jan od Kříže]] ([[Matěj Zimprecht|Matěje Zimprechta]]) a [[Svatý Šimon|svatého Šimona]] od [[Petr Brandl|Petra Brandla]]. Na pravé straně je uprostřed oltář Jezulátka, na předním oltáři ''Vidění [[Svatý Jáchym|svatého Jáchyma]] a [[Svatá Anna|Anny]]'', vrcholné dílo Brandlovo,<ref>Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7</ref> a vlevo od Jezulátka oltář [[Svatý Josef|sv. Josefa]] taktéž s obrazem od Brandla.

 

=== Pražské Jezulátko ===

{{Podrobně|Pražské Jezulátko}}

Mezi nejvýznamnější artefakty kostela patří bezesporu soška Pražského Jezulátka, které je velmi oblíbené mezi turisty zejména z [[Románské národy|románských]] zemí, především pak ze [[Španělsko|Španělska]], země svého původu. Soška pochází asi ze 16. století, do Prahy ji přivezla španělská dvorní dáma [[Marie Manrique de Lara y Mendoza|Marie Manrique de Lara]] a kostelu ji věnovala její dcera [[Polyxena z Pernštejna|Polyxena z Lobkovic]]. Jezulátko je umístěno ve zlatnicky provedené prosklené stříbrné skřínce na vlastním bočním oltáři. Soška je opatřena korunou a během církevního roku oblékáno do [[Liturgická barva|různě barevných]] šatů, jejichž rozsáhlý soubor je zde uchováván.

 

== Návštěva papeže ==

26. září 2009 prohlásil [[papež]] [[Benedikt XVI.]] kostel a Pražské Jezulátko za první zastávku při své apoštolské cestě v&nbsp;[[Česko|Česku]]. Svatý Otec také daroval zlatou korunu zdobenou perlami a granáty, kterou je soška korunována.

 

{{pahýl}}

 

 

[[Kategorie:Barokní kostely v Praze|Panna Marie Vítězná]]