Renesanční architektura v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: odkazy, standard. fmt obrázků
Řádek 1:
[[File:Zámek Tovačov, renesanční portál.JPG|thumb|right|200pxupright|Portál [[Tovačov]]ského zámku z roku 1492]]
[[File:Pražský hrad, Ludvíkovo křídlo 02.jpg|thumb|right|200px|Renesanční [[Ludvíkovo křídlo]] Pražského hradu]]
 
'''Renesanční architektura v Česku''' tvoří významnou fázi vývoje [[architektura|architektury]] na území dnešní [[Česko|České republiky]]. V [[České země|českých zemích]] se [[Renesanční architektura|renesanční sloh]] projevoval přibližně od konce [[15. století]] do první poloviny [[17. století]].<ref name="cerna">{{Citace monografie
Řádek 13:
}}</ref>
 
V porovnání s gotikou trvalo období renesance na českém území poměrně krátce, na druhou stranu šlo o období míru, hospodářského vzestupu a rozkvětu měst. V Čechách však přetrvávala silná [[Gotická architektura v Česku|gotická tradice]] – ještě na počátku 16. století se dokončovaly velké gotické kostely (např. [[Chrám Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]]), jejichž stavba se v nestabilním období způsobeném husitskými válkami značně protáhla, ne-li úplně zastavila. Hlavními stavebníky v tomto období byl královský dvůr, následovaný bohatými šlechtickými rody a měšťanstvem, tudíž se stavební aktivita soustředila především na obytnou architekturu, mezi kterou patří zámky, paláce nebo měšťanské domy.<ref name="dvor">{{Citace monografie
| příjmení = Dvořáček
| jméno = Petr
Řádek 24:
}}</ref>
 
Renesanční sakrální architektura se v Česku projevovala vzácně, což souvisí s tehdejší oslabenou majetkovou pozicí církve.<ref name="dvor"/> Nové kostely tak byly často financovány ze prostředků soukromých, městských či [[Česká komora|komorních]] (královských). Nejčastějšími stavebníky kostelů v předbělohorském období však byla šlechtická vrchnost. Renesanční styl se v sakrální architektuře 16. století uplatňoval až druhotně. České renesanční kostely se často podřizují starší [[Gotická architektura|gotické]] tradici, ať už dispozicí, klenbami či okenními [[kružba]]mi. Mezi takové pozdně renesanční kostely v Praze patří [[Kostel svatého Rocha (Hradčany)|kostel svatého Rocha]] na Hradčanech a luteránský [[Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)|kostel svatého Salvátora]] na Starém Městě. Až na samém konci 16. století se začaly v souvislosti se stavebními aktivitami [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] objevovat první stavby, které přestávají respektovat gotický půdorys ([[Vlašská kaple]] při [[Klementinum|Klementinu]]).<ref name="mikulec271">{{Citace monografie
| příjmení = Mikulec
| jméno = Jiří