Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 111 bajtů, před 2 lety
wikiodkazy, typo
{{Infobox - osoba}}
'''Stanislav Titzl''' ([[9. únor]]a [[1929]] v [[Zábřeh|Zábřehu na Moravě]] - [[15. srpen|15. srpna]] [[1990]] v [[Praha|Praze]]) byl významný český hudební [[Publicistika|publicista]], [[novinář]]-[[žurnalista]], [[redaktor]], [[jazz]]ový hudebník ([[akordeon]]ista, [[klavír]]ista a [[kytara|kytarista]]) a hudební organizátor.
 
Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli [[Pop music|pop‑music]], jenž založil první pravidelný informační [[bulletin nazvaný [[Hudba pro radost]] vydavatelské firmy [[Supraphon]], coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti [[Pop music|popmusic]] v bývalém [[Československo|Československu]], pozdější časopis [[Gramorevue]]. V roce [[1971]] převzal od [[Lubomír Dorůžka|Lubomíra Dorůžky]] a až do roku [[1984]] vedl coby [[šéfredaktor]] odborný hudební [[měsíčník]] ''[[Melodie (časopis)|Melodie]]''. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha [[československo|československých]] [[gramofonová deska|gramofonových desek]] firmy [[Supraphon]].
 
V roce [[1964]] stál u zrodu Mezinárodního jazzoéhojazzového festivalu, který byl největším jazzovým počinem před [[Pražské jaro 1968|Pražským jarem]]. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu sse šéfredaktorem šéfred.Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). ObčastníkObčasník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951-19521951–1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu. Jedna řada "dopisů" je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2. světové válce ([[Rudolf Antonín Dvorský|R. A. Dvorský]], Tino Muf,Zdena Vincíková,Zdena Vincíková, [[Jiřina Salačová]], S. E. Běhounek, [[Rudolf CortézCortés]], Emil Ludvík, [[Karel Vlach]] a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr. Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany Československa.
Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: Děčínská kotva, Bratislavská lyra, vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a Gustav Brom)
 
Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: [[Děčínská kotva]], [[Bratislavská lyra]], vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a [[Gustav Brom]])
 
Spolu s [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] je považován za zakladatelskou osobnost moderní hudební žurnalistiky a publicistiky v oblasti populární hudby u nás.