Hanno Mořeplavec: Porovnání verzí

Přidáno 2 353 bajtů ,  před 4 lety
== Expedice ==
 
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi [[Mořské národy|mořskými národy]] rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná uzemí (Kartágo samo bylo jednou z nových osad Féničanů).<ref>Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. <nowiki>ISBN 978-1-85043-533-4</nowiki>. Retrieved 8 August 2013.</ref> Řekové, Etruskové i Féničané vysílali své flotily a zakládaly města v nových zemích - stejně tak i výprava svěřená Hannonovi Mořeplavci byla "oficiálně" zasvěcena hledání nových území.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=William H. Russeth's Blog - Ancient Navigator Finds Gorilla of His Dreams - November 27, 2013 12:23|periodikum=www.goodreads.com|url=https://www.goodreads.com/author_blog_posts/5295414-ancient-navigator-finds-gorilla-of-his-dreams|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
Kartágo vyslalo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Podnětem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.<ref name="mos147">Moscati, str. 147</ref> Hanno proplul [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]], založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél [[Maroko|marockého]] pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.<ref name="war74-76">Warmington, str. 74–76</ref> Navštívil marocké město [[As-Sawíra|Mogador]], kde Féničané zřídili dílnu na výrobu [[barvivo|barviv]] z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Mogador |příjmení= Hogan |jméno= C. Michael |datum vydání= 2007-11-02 |vydavatel= The Megalithic Portal |redaktoři=A. Burnham|jazyk=anglicky|url=http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=17926}}</ref>
 
KartágoKolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží [[Afrika|Afriky]]. PodnětemHlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.<ref name="mos147">Moscati, str. 147</ref> Hanno proplul [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]], založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél [[Maroko|marockého]] pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.<ref name="war74-76">Warmington, str. 74–76</ref> Navštívil marocké město [[As-Sawíra|Mogador]], kde Féničané zřídili dílnu na výrobu [[barvivo|barviv]] z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Mogador |příjmení= Hogan |jméno= C. Michael |datum vydání= 2007-11-02 |vydavatel= The Megalithic Portal |redaktoři=A. Burnham|jazyk=anglicky|url=http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=17926}}</ref>
 
Hanno se na své cestě setkal s nejrůznějšími domorodými obyvateli. Na ostrově, kde jeho plavba končila, narazil navíc na hojný počet „srstnatých lidí“. Přes veškeré úsilí se mu z nich nepodařilo zajmout ani jednoho samce, pouze tři samice. Ty byly však natolik vzdorovité, že musely být nakonec zabity a zpátky do Kartága dovezla výprava jen jejich kůže. Tlumočníci při překládání z [[punština|punštiny]] do [[řečtina|řečtiny]] označili tyto živočichy jako ''gorillai''. Tento výraz převzal v roce 1847 zoolog [[Thomas Staughton Savage]] a vzniklo tak dnešní pojmenování [[gorila|goril]].
 
Podle [[Plinius starší|Plinia Staršího]] byly jejich kůže uchovány v Kartágu až do Římského triumfu o 350 let později.<ref name="Jona Lendering">{{cite web|url=http://www.livius.org/person/hanno-1-the-navigator/hanno-1-the-navigator-2/|title=Hanno the Navigator|author=Jona Lendering|date=|website=Livius.org Articles on Ancient History|publisher=|access-date=16 May 2015|quote=}}</ref>
 
== Periplús ==
 
 
Primárním zdrojem informací o Hannonově expedici je ''[[Periplús]]'', řecký překlad textu, který nechal Hanno po svém návratu vytesat na stély v chrámu [[Baal Hammon|Ba'al Hammona]], boha, jehož řečtí spisovatelé ztotožňovali s [[Kronos|Kronem]]. Celý název zprávy přeložený do češtiny zní: „Cesta Hannona, krále Kartáginců, do libyjských zemí za Héraklovými sloupy, kterou zasvětil v Kronově chrámu“.<ref name="mos147" /> Jedna z pozdějších písemných kopií se dnes nachází i v [[Britské muzeum|Britském muzeu]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hanno the Navigator - Livius|periodikum=www.livius.org|url=http://www.livius.org/articles/person/hanno-1-the-navigator/|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Faktická přesnost zprávy byla různými odborníky zpochybněna i obhajována (viz <ref name="har163-168">Harden, str. 163–168</ref><ref name="war74-76" /><ref>[http://www.isidore-of-seville.com/small/3.html Hanno's ''Periplus'' on the Web]</ref>). Případné nepřesnosti, zejména geografického rázu, mohly být však zaneseny záměrně, aby znemožnily konkurenčním národům odhalit cesty a kotviště punského postupu v severní Africe.<ref name="war74-76" /><ref>Moscati, str. 148</ref>
== Rozbor Hannonovy trasy ==
 
K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30&nbsp;000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartáginská (dřívější hantýrkou ''libyjsko-fénická'') města.<ref>{{Citace monografie|titul=Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology |příjmení= Smith |jméno= William |rok= 1880 |svazek=2| strany=346|jazyk=anglicky|url=http://www.ancientlibrary.com/smith-bio/1454.html}}</ref> Ani s konkrétními geografickými názvy se však nemůžeme dovtípit přesné lokace - ve spisech se totiž můžeme dočíst například o Thymiaterionu - domu kadidla, který se podle historiků nacházel asi 40 km od dnešního [[Rabat|Rabatu]]. Dohady o pokračování výpravy se tak týkají i významů měst jako ''Karikon Teichos, Gytte, Akra, Melitta'' a ''Arambys''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hanno the Navigator (2) - Livius|periodikum=www.livius.org|url=http://www.livius.org/articles/person/hanno-1-the-navigator/hanno-1-the-navigator-2/|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Podle Hardena<ref name="har163-168" /> existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla [[Senegal]]u, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do [[Gambie]]. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo [[Sierra Leone]], [[Kamerun]], [[Gabon]], nebo jiná oblast. Harden poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké [[Kamerunská hora|Kamerunské hoře]]. Naproti tomu Warmington<ref>Warmington, str. 79</ref> dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké [[Guinea|guinejské]] hoře [[Kakulima]], neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.