Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 28 bajtů ,  před 3 lety
úpravy
{{neověřeno}}
{{pravopis}}
{{Infobox zaniklý stát
| název = Valašské knížectví
'''Valašsko''' ([[rumunština|rumunsky]] ''Țara Românească'' nebo ''Valahia'') je historická země na jihu [[Rumunsko|Rumunska]], rozkládající se mezi [[Karpaty|karpatským]] obloukem a [[Dunaj]]em. Do roku [[1861]] se jednalo o samostatné knížectví, které se [[24. leden|24. ledna]] [[1859]] sjednotilo s [[Moldavské knížectví|Moldavským knížectvím]] do Rumunska (velmocemi uznané až roku [[1878]]).
 
Hlavní město Valašska se měnilo, zpočátku jím bylo [[Curtea de Arges|Curtea de Argeș]], později [[Targoviste|Târgoviște]] až nakonec [[Bukurešť]].
 
Název Valašska je odvozený od [[Valaši (národ)|Valachů]], jednoho z kmenů tvořících [[Rumuni|rumunský národ]].
=== Starověk ===
Mnoho latinských historických dokumentů potvrzuje přetrvávání lidového latinského jazyka na [[Balkán]]ě až do konce [[5. století]]. Kolonizace Balkánského poloostrova byla dokončená koncem [[7. století]]. Slovanský vpád způsobil, že [[Dákové|dáko]]-románské, a [[thrákové|thrácko]]-románské kmeny hledaly útočiště v pohořích [[Rodopy]], [[Pindos]], [[Epirus]]. Jejich potomkové byli později nazýváni ''Wallachi'', nebo ''Blachi''.
 
=== Středověk ===
Termín [[Blachernae]] připomíná kronika z [[10. století]] jako název předměstí v [[Konstantinopol]]i, bylo odvozené od skýtského vojevůdce [[Blachernos]]eBlachernose, který padl v Konstantinopoli. Mohl by být, podle Popa Lissenau, „zapletený do termínu Blach, Wallach (Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha)”. Původ ale bude spíše obrácený - odvozuje se od gótského, starogermánského ''Valha'' - ''cizí''. Proto mluvíme v celé Evropě o Velšanech, Vlaších i Valaších.
 
V [[8. století]] se připomínají „Rinchini a Blachorinchini“ jako útočníci na klášter [[Castamonitu]]. V roce [[976]] byzantský autor [[George Kedrenos]], hovoří, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii”. V roce [[980]] Basil II. - Bulgaroktonos, vyhlásil vládu nad Walachy v [[Thessálie|Thessálii]]. V roce [[1014]] byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik v pohoří [[Kimbaloggoi]],Latinsky: Campulung Walachia. Připomíná se v roce [[1300]].
 
V [[8. století]] se připomínají „Rinchini a Blachorinchini“ jako útočníci na klášter [[Castamonitu]]. V roce [[976]] byzantský autor [[Kedrenos]], hovoří, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii”. V roce [[980]] Basil II. - Bulgaroktonos, vyhlásil vládu nad Walachy v [[Thessálie|Thessálii]]. V roce [[1014]] byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik v pohoří [[Kimbaloggoi]],Latinsky: Campulung Walachia. Připomíná se v roce [[1300]].
Podle Cecaumenos {Strategicon v roce 1066}:„''Wallachs, Epirus, Thesalia, atd…všichni přišli ze severu a pocházeli z Dáků a Bessi {Thráků}, kteří byli poblíž řeky [[Sáva|Sávy]]''” Tu též kronikář zaznamenává severo - jižní pohyb postulovaný maďarskými historiky, který nebere ohled na římské pokračování v Dacii.
 
V roce [[1019]] v nařízeních císaře Basila II. {Bulgaroktonos} odsunul bulharských Wallachů {„Blacoi}. V roce [[1027]] je zmínka v kronikách z Bari, že Bulhaři a „Valaši s vojsky přešli do Itálie. „''Hoc anno descendit in Italiam cum exercitu mango i.e. Wussorum, Turcorum, Guandalarum, Vlachorum, Burgarorum, Maceronum aliorumque ut capere Siciliam''“ {Annales Bareness}
 
V roce [[1166]] [[Manuel ComnenusI. Komnenos]] píše, že Valaši v oblastech hraničících s Černým Mořem cíleně útočili na Maďary.
„''Tito Valaši, předpokládá se byli potomky koloniálních Římanů''” {kronika Kinnamos tvrdí, že „''to není jasné zda Valaši skutečně přišli z Podunajské nížiny, nebo z Balkánské provincie Římskeho impéria''". Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce [[1114]], [[Anna ComnenaKomnenovna]] už se zmiňuje o Valaších jako o „''mužích brodů''”, protože křižovali, brodili se přes [[Dunaj]] jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících” Jedním z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce [[1095]] přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus”, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky.
 
Runový zápis z [[11. století]], nalezený na ostrově [[Gotland]], zaznamenává vraždu skandinávského cestovatele [[Rothfos]]eRothfose spáchanou Blakumenmi, když cestoval do Konstantinopole. Byl zavražděný za bílého dne na hranicích mezi [[Halič]]í a [[Moldávie|Moldávií]]. Roku [[1164]] [[AndronicAndronikos ComnenusI. Komnenos]] zatkl valašské pastýře na té samé haličské hranici. Ve stejném místě připomíná židovský rabín [[Benjamín Tudelaz Tudely]], který zemřel v roce [[1173]], že “''žádný císař jichje nemůže přemoci''.”
Křižáci Fridricha Barbarossy v roce [[1190]] v oblasti [[Niš]] v dnešním Srbsku, se střetli s odporem Valachů, kteří se v roce [[1189]] vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě.
 
Křižáci [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] v roce [[1190]] se v oblasti [[Niš]] v dnešním Srbsku, se střetli s odporem Valachů, kteří se v roce [[1189]] vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě.
V roce [[1190]] Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli Byzanty. Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „''divokých bojovnících ze severu''.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko - Hungaro - Vlachia a Moldavsko Ruso - Vlachia. Také je jmenovali: „Ongari Infideli”, tj. ''uherští nevěřící'' podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července [[1261]], kde se nepíše o Kumánech, ale o “Dunajských Valaších.”
 
V roce [[1190]] Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli ByzantyByzantince. Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „''divokých bojovnících ze severu''.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko - Hungaro - Vlachia a Moldavsko Ruso - Vlachia. Také je jmenovali: „Ongari Infideli”, tj. ''uherští nevěřící'' podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července [[1261]], kde se nepíše o [[Kumáni|Kumánech]], ale o “Dunajských Valaších.”
 
Choniates napsal mezi roky [[1202]] a [[1214]], že [[Thessálie|thessálský]] horský region se nazývá “Velké Valašsko”.
'''Valašské knížectví''', též jen '''Valašsko''', bylo [[knížectví]] v jižním Rumunsku založené počátkem [[14. století]].
 
Valašský stát vznikl na základě několika malých místních knížectví, především [[Oltenie]] v 1. půli 14. století díky vládci jednoho z nich, [[Besarab I.|Besarába I. Valašského]], (kolem r. 1310 až 1352), zakladatele dynastie [[BesarabovéBasarabové|Besarabů]], která ovládala Valašsko do 17. století. Stal se samostatným knížetem rebelií proti [[Uhersko|uherskému]] králi [[Karel I. Robert|Karlovi I.]] roku 1330 na bitevním poli u Posady, byť jen nakrátko. Valašsko získalo samostatnost zpět již v 70. letech 14. století a upevnil ji nejvýznačnější z Besarábů – [[Mircea I.]] zvaný Starý, rum. ''Mircea cel Bătrân''.
 
=== Dominance Osmanské říše a Uher ===
Ale v r.roce 1393 padl [[Druhá bulharská říše|Bulharský stát]] pod osmanskou nadvládu a mladá i stále silnější Osmanská říše se stala sousedem Valašska. Soupeření dvou rodových dynastických linií Besarabů a střety uherských a osmanských vlivů dále bránily politickému růstu země.
 
Stav formální politické závislosti na Uhrách a současného placení tributu Turkům (od r. 1389) přerušovaly četné pokusy osamostatnění země, případně i narušení rovnováhy mezi dvěma mocnými sousedy. Roku 1396 došlo k epizodě uznání polské vrchnosti [[Vlad I.|Vladem I.]] Uchvatitelem. Boj proti Turkům vedli také [[Vlad II. Dracul]] zvaný Ďábel a jeho syn [[Vlad III. Dracula|Vlad III. Drákula]], zvaný také ''Napichovač'' (inspiroval k postavě románu a filmu).
 
V roce [[1415]] se Valašsko stalo [[vazal]]em [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
 
=== Turecká nadvláda ===
Pád Uher roku 1526 způsobil konec možností lavírování mezi těmito silnými sousedy a na několik staletí si Valašsko podmanila Osmanská říše. Mezi vévody, kteří se pokoušeli obrátit tuto situaci, se patří zmínit hospodara (knížete) [[Michal StatečnýChrabrý|Michala StatečnéhoChrabrého]], panujícího v letech 1593–1601, který na krátko shromáždil pod svým žezlem také [[Sedmihradsko]] (1599–1600) i [[Moldávie|Moldávii]] (1600), takže je právem považovaný za prvého sjednotitele Rumunů a jejich státu.
 
Významnou změnu situace přinesla teprve porážka Osmanské říše Rakouskem potvrzená [[MírKarlovický v Karlovicíchmír|mírem v Karlovicích]] (1699). Podmanění [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] [[Rakousko|Rakouskem]] způsobilo sousedství nového mocného souseda, protivícího se Turecku, který mohl vyrovnávat vliv turecký. Od začátku 18. století klíčil také zájem o tato území stále silnějšího [[RuskoRuské impérium|Ruska]]. Brzy Rakušané - ač nakrátko (1718–1739) získali Oltenii. Dále r. 1770 bylo Valašsko obsazeno ruským vojskem a v důsledku [[Smlouva z Küçük Kaynarca|smlouvy z Küčük Kajnardžu]] (1774) se sice navrátilo pod panování turecké, ale Rusko si ponechalo určitou kontrolu nad touto zemí.
 
Vnitropoliticky bylo 18. století epochou [[hospodar]]ů (knížat) [[Fanarioté|fanariotských]], kteří sem byli dosazovaní sultánem Grecou z [[Istanbul]]u, často vyměňovaní (obvykle z toho důvodu, že převzetí trůnu se pojilo s vysokým poplatkem do sultánovy pokladnice), pro něž knížecí stolice bylo pouhou příležitostí k rychlému obohacení. Jediný, kdo dokázal podniknout do jisté míry úspěšné kroky pro zlepšení katastrofální hospodářské situaci země, byl [[Konstantin Mavrocordat]].
 
=== Rostoucí dominance Ruska ===
 
=== Sjednocení s Moldavskem ===
Roku [[1859]] se sjednotilo s [[Moldávie|Moldavským knížectvím]], čímž vznikla [[Spojená knížectví Valašska a Moldávie]]. Na Valašsku i v Moldavsku byl zvolen hospodarem [[AleksanderAlexandr JanIoan Cuza]], který v prosinci 1861 vyhlásil vznik sjednoceného rumunského státu. Jeho hlavním městem se stalo sídelní město Valašska – [[Bukurešť]]. Od té doby osud Valaška splynul s osudem celého [[Rumunsko|Rumunska]].
 
== Reference ==
* {{Překlad|sk|Valašsko|1205968|pl|Hospodarstwo Wołoskie|35378293}}
* {{překlad|pl|Hospodarstwo Wołoskie|35378293}}
 
== Literatura ==
== Související články ==
* [[Valašská kolonizace]]
* [[ValašskéVelké knížectvíRumunsko]]
 
{{Rumunská historická území}}