Švédské obléhání Prahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 34:
Po obsazení západního břehu [[Vltava|Vltavy]] švédskými vojsky začal velitel pražské posádky Rudolf Colloredo organizovat obranu Starého a Nového Města pražského. [[Švédové]] sice spoléhali na to, že budou v pražských městech vítáni jako osvoboditelé z habsburského jha, jak je o tom ujišťovali čeští emigranti, ovšem situace byla jiná.{{Doplňte zdroj}}
Hrabě Colloredo zorganizoval měšťanské sbory a přivítal i založení studentské legie složené z posluchačů pražské univerzity. Studentskou legii vedl jezuita z Klementina, [[Jiří Plachý-Ferus]], který se sám přímo účastnil boje. Königsmarckovo vojsko však mělo plné ruce práce s loupením, takže útok prozatím neprovedlo. [[31. červenec|31. července]] však dospěla k Praze další švédská armáda pod vedením generála Wittenberga a začalo tak obléhání. 3. a 4. srpna byla pražská města mohutně bombardována oběma švédskými armádami. K přímému útoku se však Švédové neodhodlali a Wittenbergovo vojsko táhlo na jih od [[Praha|Prahy]], aby si mohli jeho vojáci nakrást stejně, jako ti Königsmarckovi.
Obležená [[Praha]] si mohla několik dní odpočinout a přistoupit k naléhavým opravám městských hradeb. Koncem září se Wittenbergovo vojsko vrátilo zpět a s ním přitáhla další švédská armáda pod velením [[Karel X. Gustav|Karla Gustava]], následníka švédského trůnu. První útok všech tří armád proběhl 6. října, ovšem největší boje se odehrály ve dnech 10. až 11. října. 24. října byl podepsán [[vestfálský mír]], ale o něm nevěděli ani útočníci, ani obležení. Ten den se konal čtvrtý velký útok na město. Švédové se pokoušeli o průlom v městských branách a dosáhli i částečných úspěchů. Pražané se udatně bránili, podnikali protiútoky, avšak docházely jim zásoby střelného prachu. Hrabě Colloredo již začal vyjednávat se Švédy, ale podmínky byly tak potupné, že je Pražané odmítli. [[1. listopad]]u dostal [[Karel X. Gustav|Karel Gustav]] zprávu, že byl uzavřen mír a [[třicetiletá válka]] skončila. Boje ztichly a švédská vojska se stáhla. Pražané mohli pohřbít 219 padlých obránců města.
| |||