Jack Steinberger: Porovnání verzí

Steinberger obdržel v roce [[1988]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Společně s ním ji dostali[[Leon Max Lederman]] a [[Melvin Schwartz]] za základním experimenty o [[neutrino|neutrinech]].

 

Jack Steinberger se narodil v roce [[1921]] ve městě [[Bad Kissingen]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Jeho rodiče Ludwig a Berta ho však již ve věku 13 let, spolu s bratrem Herbertem odeslali do [[Spojené státy americké|USA]], kvůli [[Antisemitismus|antisemitským]] [[zákon|zákonům]] v [[Německo|Německu]]. V Americe se dostal do pěstounské rodiny v [[Illinois]], kde vystudoval New Trier High School.

 

Posléze začal studovat [[chemie|chemické]] [[inženýrství]] na [[Illinois Institute of Technology]], avšak po skončení stipendia odešel ze školy a pomáhal rodině. Bakalářský titul v oboru chemie získal až v roce [[1942]] na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]]. Posléze vstoupil do armádní jednotky Signal Corps a krátce pracoval na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]], kde se začal zajímat o [[fyzika|fyziku]]. Brzy se vrátil na Chicagskou univerzitu. Jako doktorského studenta ho zde vedli [[Enrico Fermi]] a [[Edward Teller]]. Titul doktora získal roku [[1948]] za práci týkající se energetického spektra rozpadu [[elektron|elektronů]] vyzařovaných při rozpadu [[mion|mionu]]. Ukázal, že při tomto rozpadu vznikají tři částice, z toho dvě neutrální.

 

Po dokončení doktorátu pokračoval ve vzdělávání na Institute pro pokročilá studia v [[Princeton|Princetonu]], kam jeden rok docházel. V tomto roce také publikoval výpočet poločasu přeměny neutrální částice [[pion|pionu]]. Krátce nato odešel na [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornskou univerzitu v Berkeley]], kde provedl experiment při němž pozoroval rozpad pionů na [[foton|fotonové páry]]. Z Berkeley však musel odejít kvůli odmítnutí podepsat nekomunistickou přísahu. Byl zaměstnán na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] přesněji v Nevisově laboratoři.

Zde pokračoval ve výzkumu, prokázal mimo jiné, že piony mají [[spin]] nula a prokázal také existenci rozpadu pionů na foton, elektron a [[pozitron]]. Mezi jeho další úspěchy z této doby patří určení rozdílů hmotností mezi neutrálními a nabitými piony a pozorování vzácného rozpadu nabitého pionu na elektron a [[neutrino]].

 

V polovině 50. let se podílel na výstavbě velké [[bublinková komora|bublinkové komory]] pro urychlovač částic Cosmotron v Brookhavenské národní laboratoři. Na tomto urychlovači se následně prováděly experimenty s produkcí a rozpadem [[hadron|hadronů]] s podivnými s [[kvark|kvarky]] a také experimenty na výzkum [[symetrie]] [[silná interakce|silné interakce]] SU (3), která souvisí s výskytem s kvarku.

Dalším významným úspěchem Steinbergera bylo měření spinu a [[parita|parity]] (zrcadlová souměrnost) částic zvaných [[hyperon|hyperony]] pomocí bublinkové komory v Brookhavenu. Například měřil neměnné rozložení [[hmotnost|hmotnosti]] elektron-pozitronových párů při rozpadu sigma hyperonů na lambda hyperony. Tím přispěl k prokázání [[narušení P symetrie]] ve [[slabá interakce|slabé interakci]].

 

Počátkem 60. let se zájem Steinbergera a jeho spolupracovníků z univerzity, mezi nimiž byli nejdůležitější [[Leon Max Lederman]] a [[Melvin Schwartz]], přesunul k neutrálním částicím zvaným neutrina. Steinberger a kolegové postavili detektor v Nevis Labs a měřili jím neutrina vzniklá při rozpadech nabitých pionů a [[kaon|kaonů]] na miony. Získali řadu dat, podle nichž bylo produkováno mnoho mionů, ale žádné elektrony. Při tomto experimentu byla prokázána existence dalšího typu neutrina, spojeného s miony a nazvané [[mionové neutrino]]. Práce byla publikováno roku [[1962]] ve Physical Review Letters. Za tento výsledek získali Steinberger, Lederman a Schwartz Nobelovu cena za fyziku pro rok 1988. Steinberger svůj podíl věnoval New Trier High School na níž v mládí studoval.

 

V polovině 60. let Steinberger pobýval v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]], kde společně s [[Carlo Rubbia|Carlo Rubbiem]] uskutečnili experiment v němž naměřili [[interference|interferenční jev]], jímž lze vyjádřit stupeň [[narušení CP symetrie]], ale i rozdíly hmotností mezi krátkodobým a dlouhodobým poločasem přeměny neutrálních kaonů. Po návratu do USA zopakoval Steinberger úspěšně pokus v Brookhavenu. Tím definitivně potvrdil platnost [[CPT symetrie]] jako symetrie přírody.

 

V roce [[1968]] Steinberger opustil Kolumbijskou univerzitu a vrátil se do CERN, kde přijal pozici ředitele oddělení. Nechal zde postavit experimentální zařízení využívající [[drátěná komora|drátěnou komoru]], kterou vynalezl [[Georges Charpak]]. Pomocí této komory bylo možné získávat mnohem větší množství dat, což přispělo k velkému rozvoji [[Fyzika částic|částicové fyziky]]. V 70. letech byly pozorovány další vzácné rozpady kaonů a bylo uskutečněno přesnější měření rozdílů hmotností kaonů. Na konci 80. let pak bylo na urychlovači [[Super Proton Synchrotron]] přímo pozorováno narušení CP symetrie.

 

Jack Steinberger je [[ateismus|ateistou]], byl oceněn The Council for Secular Humanism. Kromě Nobelovy ceny získal například i [[Národní vyznamenání za vědu]]. Je ženatý, jeho syn Ned Steinberger je designérem a zakladatelem firmy na výrobu hudebních nástrojů.