Vilém I. Dobyvatel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
m odkazy
Řádek 19:
'''Vilém I. Dobyvatel''' (cca [[1028]] – [[9. září]] [[1087]]) byl jako '''Vilém II. Normanský''' v letech [[1035]] – [[1087]] [[Seznam normandských vévodů|normandský vévoda]] a v letech [[1066]] – [[1087]] navíc [[Seznam anglických králů|anglický král]]. Z [[Anglosasové|anglosaských]] [[Kronika|kronik]] před ''[[Normanský zábor|Normanským záborem]]'' je znám jako '''Vilém Bastard'''.
 
Byl nemanželským potomkem vévody [[Robert I.Normandský|Roberta I. Normandského]] a jeho neurozené milenky [[Herleva|Herlevy (Arlette)]] z [[Falaise]], která byla dcerou [[koželuh]]a. Sám Vilém později v dospělosti nadepisoval své listiny jako ''Wilhelmus cognomine bastardus'' {{#tag:ref|Vilém, zvaný [[Levoboček|bastard]].|group=pozn.}} I navzdory svému nelegitimnímu původu se stal dalším v řadě normanských vévodů, kteří vládli [[Normandie|Normandii]] již od dob [[Rollo Normanský|Rolla Normanského]]. Po předčasné smrti svého otce, který zemřel při návratu z pouti do [[Svatá země|Svaté země]] v roce [[1035]], získal Vilém jako sedmileté dítě vládu v [[Normandie|Normandii]]. Jeho poručníky a ochránci se v této době stali tři mocní muži - [[arcibiskup]] [[Robert z Rouenu]], [[seznam bretaňských vévodů|vévoda]] [[Alan III. Bretaňský|Alan Bretaňský]] a [[hofmistr]] Osbern. I přesto byl Vilémův život často v nebezpečí a jeho dětství a dospívání se odehrávalo v ovzduší neustálých intrik a strachu. Dva z jeho ochránců - vévoda Alan a hofmistr Osbern byli dokonce zavražděni. Roku [[1046]] došlo k otevřené vzpouře proti Vilémovi, když se kolem Vilémova bratrance [[Guy Burgundský|Guye Burgundského]] seskupilo několik nespokojených normandských [[feudál]]ů a podporovali Guye v jeho požadavcích na získání vévodského titulu. Vilém se obrátil s prosbou o pomoc na svého [[léno|lenního]] pána, [[Seznam francouzských panovníků|francouzského]] krále [[Jindřich I. Francouzský|Jindřicha I.]] Společně pak vojska Guye Burgundského porazili. V sedmnácti letech se stal Vilém oficiálně vévodou. V prvních letech dospělosti se proslavil jako zdatný voják v [[turnaj]]ích a rebeliích, které nakonec vedl i proti svému nedávnému spojenci francouzskému králi Jindřichovi, se kterým sousedil v Bretani.
 
Roku [[1049]] se v [[Eu (Francie)|Eu]] Vilém oženil s [[Matylda Flanderská|Matyldou]], dcerou [[seznam flanderských hrabat|hraběte]] [[Balduin V. Flanderský|Balduina Flanderského]]. K uzavření tohoto manželství se váže jistá příhoda o tom, že Vilém nejprve musel Matyldu zbít, protože se odmítala vdát za bastarda, potom však souhlasila, protože ji svým činem přesvědčil, že je pevný a vytrvalý ve svých cílech. Matyldě pak měl být Vilém na svou dobu nezvykle věrný. Manželé spolu zplodili devět dětí.