'''Maximilian Njegovan''' ([[31. říjen|31. října]] [[1858]], [[Záhřeb]] -– [[1. červenec|1. července]] [[1930]], [[Záhřeb]]) byl rakousko-uherský admirál a velitel [[Rakousko-uherské námořnictvo|rakousko-uherského námořnictva]] v letech 1917 -– 1918.
== Život ==
Původem Chorvat, který nastoupil k námořnictvu po vystudování námořní akademie ve Fiume ([[Rijeka]]) v roce [[1877]]<ref name="Marek">{{Citace monografie | příjmení = Marek | jméno = Jindřich | titul = Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918 | vydavatel = Svět křídel | místo = Cheb | rok = 2003 | isbn = 80-86808-03-3 | stránky = 263}}</ref> v hodnosti Seekadet (námořní kadet). V roce [[1893]] po absolvování torpédového kurzu velel torpédovce [[SM Torpedoboot 34|Tb.34 Condor]]. V letech [[1898]] -– [[1905]] působil jako instruktor na námořní akademii. Poté do roku [[1907]] velel bitevní lodi [[SMS Budapest]]. V letech [[1907]] -– [[1909]] byl náčelníkem štábu velitele floty admirála [[Rudolf Montecuccoli|Rudolfa Montecuccoliho]]. Následně působil v námořní sekci ministerstva války, kde měl na starosti rezervní kádry. Za balkánských válek převzal velení nad 2. těžkou divizí bitevních lodí.<ref name="Marek" /> Po vypuknutí [[První světová válka|1. světové války]] mu byla svěřena 1. divize bitevních lodí a [[SMS Tegetthoff]] se stala jeho vlajkovou lodí. V roce 1911 byl povýšen na [[kontradmirál]]a a o dva roky později na [[viceadmirál]]a. Za [[Bombardování Ancony|nájezd na italské pobřeží a ostřelování Ancony]] v roce [[1915]] získal [[Císařský rakouský řád Leopoldův]]. V únoru [[1917]] nastoupil po zemřelém velkoadmirálovi [[Anton Haus|Antonu Hausovi]] do čela rakousko-uherského námořnictva. Po nepokojích v [[Pula|Pule]], ale hlavně po [[Vzpoura v boce Kotorské|vzpouře v Boce Kotorské]], byl v únoru [[1918]] odvolán a penzionován.
