Mentální anorexie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění a upřesnění významu nemoci Anorexie, Mentální anorexie. Osobní zkušenost a pohybování se mezi těmito lidmi. značka: editace z Vizuálního editoru |
Upřesnění informací a úprava textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
'''Anorexie''' či '''mentální anorexie''' ([[latina|latinsky]] ''anorexia nervosa'', z [[řečtina|řečtiny]] ''an'' – zbavení, nedostatek; ''orexis'' – chuť) je [[Duševní porucha|duševní nemoc]] spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Spolu s [[bulimie|bulimií]] se řadí mezi tzv. ''[[poruchy příjmu potravy]]''. Lidé trpící mentální anorexii jsou také většinou obětí poruch osobnosti, které se projeví až když jedinec trpí nějakou duševní poruchou. Typickou poruchou osobnosti spojená s anorexií je například narcismus. Lidé nemusí trpět přímo narcismem, ale mohou mít tzv. narcistní nerovnováhu, tedy sklony k narcismu. Samotný [[narcismus]] se totiž začíná tvořit a rozvíjet v útlém dětství. U jedinců, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu, se mohou začít objevovat znaky poruch osobnosti později, tedy v době, kdy už trpí nějakou duševní poruchou.
Je potřeba si zde ujasnit jednu věc. Anorexie a mentální anorexie jsou trošku dva odlišné pojmy. Samotná anorexie jako taková je dočasná, krátkodobá ztráta chuti k jídlu, která může u každého člověka trvat různou dobu. Tato anorexie se vyskytuje například u jedinců trpící těžkými depresemi. Jednoduše řečeno, tito jedinci ztratí chuť k jídlu. Anorexie jako taková, je tedy '''dočasná ztráta chuti k jídlu a ne vždy je způsobena psychickými problémy nebo pocitem, že je jedinec obézní, a
'''Mentální anorexie''' je '''dlouhodobá psychická nemoc''' spočívající v odmítání potravy, která v těch vážnějších případech končí smrtí. Tuto nemoc spouští většinou tzv. "nárazové impulzy" jako je například úmrtí v rodině, rozchod s partnerem apod. Mentální anorexie je tedy spojena s nějakým velkým a závažným psychickým problémem Mentální anorexie začíná nejčastěji v pubertě, tedy ve věku mezi 14 a 18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často začíná jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (přechod na střední či vysokou školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).
|