Permské vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další |
m shoda podm. s přís. |
||
Řádek 15:
V důsledku kataklyzmatických změn vymřelo statisticky 77 % až 96 % všech vodních a suchozemských druhů. Vymřeli například poslední [[trilobit]]i, [[graptolit]]i, [[pancířnatci]], trnoploutvé akantódy, [[obojživelníci]] subkategorie ''Lepospondyli'' a mnohé skupiny [[plazi|plazů]]. Vymírání postihlo i planktonické [[Dírkonošci|dírkonošce]] ''Fusulina''.
Dosavadní výhoda synapsidů přestala být směrodatná a místo toho se klíčovým faktorem stala dýchací soustava, která dosáhla vyššího stupně vývoje u triasových potomků permských diapsidů. Jako reakce na nedostatek kyslíku se u předků [[savci|savců]] a jejich raných forem vyvinula [[bránice]] (důsledkem čehož u savců došlo k redukci žeber v oblasti břicha) pro zvýšení obsahu vzduchu vdechovaného do plic a tím vyrovnávali snížený obsah kyslíku v atmosféře. U diapsidů se vyvinul systém [[Vzdušné vaky|vzdušných vaků]], který zdědili i [[ptáci]], a který jim umožnil vyrovnat se s nízkou koncentrací kyslíku. Díky vyšší efektivnosti vzdušných vaků oproti bránici,
Když se v pozdějších obdobích hladina kyslíku opět navýšila, ekosystémům dominovaly diapsidní skupiny. Potomci synapsidů oproti tomu nabývali jen malých rozměrů, což jim znemožnilo si vydobýt výraznějšího postavení v přírodě až do [[Vymírání na konci křídy|vymření všech diapsidních skupin]] (s výjimkou krokodýlů a ptáků) o 185 milionů let později.
| |||