Vojnice (Volenice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dodatky a opravy dle literatury
Řádek 25:
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1384]], kdy byla majetkem řádu johanitů ze [[Strakonice|Strakonic]].<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 254 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref>
 
== Pamětihodnosti ==
[[File:Vojnice 03.JPG|thumb|Zámek]]
* [[Kostel Navštívení Panny Marie (Vojnice)|Kostel Navštívení Panny Marie]] s kaplí sv. Martina, stojí na návrší severně od vesnice. Je to trojlodní, zevně raně barokní stavba s polygonálním presbytářem, podle nápisu s letopočtem na klenbě byla postavena roku 1687, s kaplí po jižní straně a předsíní na severní straně. Hlavní oltář je portálový, s novodobým obrazem Navštívení Panny Marie, barokní obraz je přesunut na severní stranu presbytáře. Další postranní oltář je také barokní, z roku 1721, zasvěcený sv. Barboře, s obrauem sv. Dominika v nástavci..
 
* [[Vojnice (zámek)|Vojnický zámek]] je původem [[tvrz]], na které se roku 1413 připomíná Petr z Ojnic, později ji držel Jindřich Sádlo z Kladrubce. Jeho potomkovi Václavovi byla roku 1520 vypálena z trestu za spojenectví s bandou lupičů Zdeňka Malovce. Jindřich Sádlo tvrz opravil a roku 1543 prodal Adamovi Kocovi z Dobrše. Ten tvrz připojil ke svému statku [[Ohrazenice (Volenice)|Ohrazenice]]. Po roce 1600 tento statek koupil Jan Kašpar Vojslav z Branišova (†&nbsp;1663). Jeho potomek Václav Markvart Vojslav stavbu rozšířil na zámek a roku 1687 dal postavit barokní kostel. Jeho syn Václav Markvart z Branišovic byl roku 1698 zavražděn svými poddanými na cestě blízko Práchně. Následujícím majitelem byl Bernard Deym ze Stříteže, který prodal panství Markétě z Běšin. Dále je v dražbě koupila kněžna Marie Karolína Löwenstein-Wertheim, která roku 1796 celé panství postoupila svému synovi Janu Bernardu z Rummerskirchu. Ten roku 1802 zámek prodal Villanyům. Dále se majitelé střídali, až jej koupil technický ředitel Škodových závodů [[František Wellner]] (žil 1840-1921)<ref>František KUBů: Vojnický zámek nabízel průmyslníkovi útočiště, in: ''Mladá fronta Dnes, jihočeské vydání'', č. 11/70, 23.03.2000, příloha Jižní Čechy Dnes, s. 4.</ref>. Dal stavbu opravit do dochované stylové podoby a upravit přilehlý park. Jeho potomci v první třetině 20. století stavbu poněkud zanedbali. Zpustlý zámek zůstal v soukromém vlastnictví potomků této rodiny, kteří jej v devadesátých letech 20. století opravili. Znárodněny byly přilehlé pozemky a část sadu.
* Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z 1.poloviny 19.století
* [[Vojnice (zámek)|Vojnický zámek]] je původem [[tvrz]], na které se roku 1413 připomíná Petr z Ojnic, pozdějiod roku 1507 ji držel Jindřich Sádlo z Kladrubce. Jeho potomkovipotomku VáclavoviVáclavu Sádlovi byla roku 1520 tvrz vypálena z trestu za spojenectví s bandou lupičů Zdeňka Malovce. Jindřich Sádlo tvrz opravil a spolu s vesnicí a dvorem roku 1543 prodal Adamovi Kocovi z Dobrše. Ten tvrzzboží připojil ke svému statku [[Ohrazenice (Volenice)|Ohrazenice]]. Po roce 1600 tento statek koupil Jan Kašpar Vojslav Branišovský z Branišova (†&nbsp;1663†1663). Jeho potomek Václav Markvart Vojslav stavbu rozšířil na zámek a roku 1687 dal postavit barokní kostel. Jeho syn Václav Markvart z BranišovicBranišova byl roku 1698 zavražděn svými poddanými na cestě blízko Práchně. Následujícím majitelem byl Bernard Deym ze Stříteže, který prodal panství ovdovělé Markétě z Běšin, rozené Varlejchové z Bubna. DálePro jenedoplatek se zboží dostalo do dražby, v dražběníž je koupila kněžna Marie Karolína Löwenstein-Wertheim, která roku 1796 celé panství postoupila svému synovi z prvního manželství Janu Bernardu z Rummerskirchu. Ten roku 1802 zámek prodal Kryštofovi a Žofii Villanyům. Dále se majitelé zámku střídali, až jej koupil technický ředitel Škodových závodů [[František Wellner]] (žil 1840-1921)<ref>František KUBů: Vojnický zámek nabízel průmyslníkovi útočiště, in: ''Mladá fronta Dnes, jihočeské vydání'', č. 11/70, 23.03.2000, příloha Jižní Čechy Dnes, s. 4.</ref>. Dal stavbu opravit do dochované stylové podoby a upravit přilehlý park. Jeho potomci v první třetině 20. století stavbu poněkud zanedbali. Zpustlý zámek zůstal v soukromém vlastnictví potomků této rodiny, kteří jej v devadesátých letech 20. století opravili. Znárodněny byly přilehlé pozemky a část sadu.
Zámek je jednopatrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou. Západní křídlo je ve zdivu dochováno z tvrze, zejména [[Arkáda (architektura)|arkády]] a klenutý sál v jižním traktu přízemí. Arkády prvního patra byly zazděny.
 
Řádek 63 ⟶ 66:
| strany =
}}
* [[Emanuel POCHE]] a kolektiv: ''Umělecké památky Čech'', díl IV., T-Ž, Academia Praha 1982, s. 254.
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{KM|674354|katastru Vojnice}}
 
{{Pahýl}}
 
{{HlavičkaObecNav|Volenice|Volenice (okres Strakonice)|Obec}}