Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán aktuální obrázek muzea značka: editace z Vizuálního editoru |
přidány aktuální obrázky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Uměleckoprůmyslové muzeum.jpg|náhled|Uměleckoprůmyslové muzeum|344x344pixelů]]
'''Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně''' je přední a tradiční česká výstavní a sbírková instituce věnující se dějinám [[užité umění|užitého umění]]. Sídlí na Husově třídě 14 v [[Brno|Brně]] a je součástí [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]]. Budova Uměleckoprůmyslového muzea se zaměřuje na prezentaci užitého umění a designu od středověku po současnost. V přízemí a v Respiriu prvního patra jsou pořádány krátkodobé výstavní projekty, prostor fotografii dává Camera. Stálou expozici užitého umění pravidelně oživují svými intervencemi současní designéři. V budově se nachází také Designshop. Na terase za budovou je od dubna 2016 instalován objekt Sloní břich, který vytvořila Huť architektury [[Martin Rajniš]].
== Přehled vývoje muzea ==
Řádek 11:
== Založení muzea ==
Na vzniku Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se podílely především kruhy moravských průmyslníků sdružených v Moravské průmyslové jednotě, Moravském průmyslovém spolku a brněnské Obchodní a živnostenské komoře. Dne 10. listopadu 1873 bylo muzeum založeno jako nadace pod názvem '''Moravské průmyslové museum'''. Vedením muzea bylo pověřeno kuratorium, do jehož čela byl jmenován c. k. moravský místodržitel [[Ludwig von Possinger|Ludvík Possinger sv. p. Choborský]]. K samotnému slavnostnímu otevření došlo 2. prosince 1873. Moravské průmyslové museum bylo v počátcích svojí existence umístěno v přízemí budovy Moravského průmyslového spolku na Lažanského náměstí (dnešním [[Moravské náměstí|Moravském náměstí]]). Jeho význam byl chápán ve vzdělávání podnikatelů v průmyslu, zprostředkovávání nejnovějších průmyslových výrobků a tendencí vedoucích ke zkvalitňování průmyslové a řemeslné výroby. Hlavními prostředky k dosažení těchto cílů byla tvorba sbírek: sbírky modelů, strojů a významných průmyslových výrobků. Jejich prezentace má probíhat formou výstav, přednášek, kurzů a spoluprací s odbornými průmyslovými školami. Status instituce byl zemský. Měla se stát centrem v prezentaci a zprostředkování [[design]]u na [[Morava|Moravě]].
[[Soubor:Uměleckoprůmyslové muzeum
▲Na vzniku Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se podílely především kruhy moravských průmyslníků sdružených v Moravské průmyslové jednotě, Moravském průmyslovém spolku a brněnské Obchodní a živnostenské komoře. Dne 10. listopadu 1873 bylo muzeum založeno jako nadace pod názvem '''Moravské průmyslové museum'''. Vedením muzea bylo pověřeno kuratorium, do jehož čela byl jmenován c. k. moravský místodržitel [[Ludwig von Possinger|Ludvík Possinger sv. p. Choborský]]. K samotnému slavnostnímu otevření došlo 2. prosince 1873. Moravské průmyslové museum bylo v počátcích svojí existence umístěno v přízemí budovy Moravského průmyslového spolku na Lažanského náměstí (dnešním [[Moravské náměstí|Moravském náměstí]]). Jeho význam byl chápán ve vzdělávání podnikatelů v průmyslu, zprostředkovávání nejnovějších průmyslových výrobků a tendencí vedoucích ke zkvalitňování průmyslové a řemeslné výroby. Hlavními prostředky k dosažení těchto cílů byla tvorba sbírek: sbírky modelů, strojů a významných průmyslových výrobků. Jejich prezentace má probíhat formou výstav, přednášek, kurzů a spoluprací s odbornými průmyslovými školami. Status instituce byl zemský. Měla se stát centrem v prezentaci a zprostředkování [[design]]u na [[Morava|Moravě]].[[Soubor:Umělecko-průmyslový palác (Brno).jpg|thumb|Malba na klenbách interiéru Uměleckoprůmyslového muzea]]
== Vývoj muzea v období monarchie ==
První výstava a základ sbírkové činnosti muzea tvořily exponáty vídeňské světové výstavy roku 1873. Tato oblast činnosti se dále rozvíjela cílenými nákupy i dary. Od počátků muzea se sbírky členily na řadu uměleckou a technologickou. Rychlý nárůst uměleckých sbírek a tendence věnovat se umělecké stránce průmyslové výroby se odrazil na změně názvu instituce, která od roku 1907 nesla název '''Erzherzog-Reiner-Museum für Kunst und Gewerbe'''. Původní sílo na Lažanského náměstí bylo záhy nedostačující, a proto se přistoupilo k výstavbě reprezentativní muzejní budovy na vznikající brněnské [[okružní třída|okružní třídě]]. Historizující neorenesanční budova, postavená dle plánů ředitele muzea, architekta [[J. G. Schöna]], byla slavnostně otevřena roku 1883 výstavou moravské uměleckoprůmyslové a řemeslné tvorby, která se v budoucnu stala pravidelnou přehlídkou dobového užitého umění na Moravě. Samostatná budova umožňovala vznik knihovny s čítárnou a kreslírny. Po pěti letech byla navíc muzejní budova významně rozšířena podle návrhu architekta a současně ředitele instituce [[August Prokop|Augusta Prokopa]]. Osobou [[Julius Leisching|Julia Leischinga]] (1865-1933) získalo muzeum nového dlouholetého ředitele a zdatného organizátora. Na půdě Uměleckoprůmyslového muzea v Brně vznikl Svaz rakouských uměleckoprůmyslových muzeí, Německomoravský svaz na ochranu památek, Svaz německomoravských místních muzeí aj. Brněnské uměleckoprůmyslové muzeum bylo často voleno ústředním pracovištěm a metodicky ovlivňovalo práci řady dalších obdobných institucí v monarchii.
Řádek 21 ⟶ 20:
== Muzeum od r. 1945 ==
Oprava budovy a obnovení výstavní a sbírkové činnosti byly velkými úkoly pro staronového ředitele Václava Richtera. Adaptací stavby byl pověřen architekt [[Bohuslav Fuchs]]. Díky štědré podpoře zřizovatele - Obchodní a živnostenské komoře byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. Činnost muzea rozšířilo nově založené Textilní oddělení a Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce. Slibný poválečný rozvoj instituce ukončil politický převrat v [[únor|únoru 1948]]. Byla zrušena Obchodní a živnostenská komora, čímž muzeum přišlo o svého zřizovatele. Následně byla zrušena i [[Země Moravskoslezská|Země moravskoslezská]] a Moravské průmyslové muzeum tak ztratilo i rámec svojí působnosti. Stalo se pouhou pobočkou centrálního Státního uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V rámci neustálých centralistických reorganizací se Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně a Praze v roce 1959 staly součástí jednoho celku spolu s Národní galerií. V padesátých letech se v Brně rodí snaha vytvořit silnou místní instituci muzea umění. Tato snaha dochází naplnění roku 1961. Sloučením Obrazárny [[Moravské zemské muzeum|Moravského muzea]] a Uměleckoprůmyslového muzea vzniká [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]], jejíž významnou součástí je Uměleckoprůmyslové muzeum dodnes.
== Ředitelé muzea ==
[[Soubor:Terasa za Uměleckoprůmyslovým muzeem.jpg|náhled|309x309pixelů|Terasa za muzeem a instalace Sloní břich]]
* Friedrich Auzberger 1873-1874
* Johann G. Schön 1874-1883
Řádek 37 ⟶ 36:
* Jiřina Vydrová 1950-1954
* Alena Kudělková 1954-1961
[[Soubor:Designshop MG v Uměleckoprůmyslovém muzeu.jpg|náhled|303x303pixelů|Designshop]]
'''Ředitelé MG'''
* Jiří Hlušička 1961-1989
Řádek 46 ⟶ 47:
== Výstavní prostory ==
[[Soubor:Interiér Uměleckoprůmyslového muzea.jpg|náhled|358x358pixelů|Hlavní výstavní sál]]
'''Přízemí budovy'''
| |||