Bílkovina: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  před 3 lety
m
Úprava rozcestníku za pomoci robota: Translace - změna odkazu/ů na translace (biologie)
m
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Translace - změna odkazu/ů na translace (biologie))
=== Syntéza bílkovin ===
{{viz též|translace}}
Základní stavební částicí bílkovin jsou [[Aminokyselina|aminokyseliny]], a tak je zřejmé, že se bez nich tzv. proteosyntéza neobejde. Některé aminokyseliny je schopné tělo vyrábět samo, jiné musí přijímat v potravě (k těmto tzv. esenciálním aminokyselinám patří u člověka v dospělosti 12 aminokyselin, v dětství 14<ref name="vodrazka">{{citace monografie| titul = Biochemie| příjmení=Vodrážka| jméno=Zdeněk| vydavatel=Academia| místo = Praha| rok=2007| isbn = 978-80-200-0600-4}}</ref>). Bílkoviny jsou ve většině případů kódovány v specifických úsecích v [[DNA]] organismů. Tyto úseky (tzv. [[gen]]y) jsou přepisovány v procesu [[transkripce (DNA)|transkripce]] do [[mRNA]] a na [[ribozom]]u následně dochází k výrobě proteinů ([[translace (biologie)|translaci]]) za účasti této mRNA a jednotlivých aminokyselin napojených na specifické [[tRNA]].
 
Vzácně některé relativně krátké polypeptidy nevznikají podle mRNA na ribozomu, ale v cytoplazmě syntézou pomocí složitých komplexů enzymů (''NonRibosomal Peptide Synthetase''), proto se nazývají [[neribozomální peptidy]]. Patří k nim některá polypeptidová [[antibiotikum|antibiotika]]. Jejich produkce zůstane zachována i tehdy, zablokujeme-li ribozomální mašinérii. K těmto polypeptidům patří [[chloramfenikol]] a [[graminicin S]]. Mechanismus syntézy těchto antibiotik je trochu podobný [[syntéza mastných kyselin|syntéze mastných kyselin]].<ref name="voet">{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref>