Verze z 24. 11. 2015, 09:48 editovat Fanoušek kopané (diskuse \| příspěvky) 6 469 editací →‎Život ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2016, 19:10 editovat zrušit editaci David Sedlecký (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 24 604 editací m →‎Život: typo Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''John Robert Vane''' ([[29. březen]] [[1927]], [[Tardebigge]] – [[19. listopad]] [[2004]], [[Kent]]) byl [[Anglie\|anglický]] [[farmakolog]] a [[biochemik]], který roku 1982 získal [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství\|Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství]] (spolu se [[Sune Bergström\|Sune Bergströmem]] a [[Bengt Samuelsson\|Bengtem Samuelssonem]]), a to za výzkum struktury [[Prostaglandin\|prostaglandinů]] a dalších příbuzných biologicky aktivních látek, který umožnil jejich terapeutické využití.<ref>https://leporelo.info/vane-john-robert</ref> == Život == Roku 1946 vystudoval chemii na Univerzitě v Birminghamu. Titul [[Ph.D.]] získal roku 1953 na [[Oxfordská univerzita\|Oxfordské univerzitě]], v oboru farmakologie. V letech 1953–1955 působil na [[Yaleská univerzita\|Yaleské univerzitě]] v USA, poté se vrátil do Anglie a učil na [[Londýnská univerzita\|Londýnské univerzitě]], kde se stal nakonec [[Profesor\|profesorem]]. Roku 1974 se stal členem [[Královská společnost\|Královské společnosti]]. Roku 1984 byl povýšen do šlechtického stavu. V letech ~~1973-1985~~1973–1985 byl ředitelem ''The Wellcome Research Laboratories'' v [[Beckenham\|Beckenhamu]]. Roku 1986 založil ''William Harvey Research Institute'', který působí při nemocnici sv. Bartoloměje v Londýně a zaměřuje se na výzkum [[Kardiovaskulární onemocnění\|kardiovaskulárních chorob]]. Prostaglandiny u savců ovlivňují [[srážení krve]] (zejm. Vanem objevený [[prostacyclin]]), teplotu či [[alergické reakce]]. Zajímavostí je, že teprve Vaneův výzkum prostaglandinů vysvětlil účinnost [[Aspirin\|aspirinu]], který byl užíván již mnoho let předtím.<ref>http://www.britannica.com/biography/John-Vane</ref>

John Vane: Porovnání verzí