Pergamen: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 5 lety
m
oprava překlepů: michelsbergského → michelsberského; kosmetické úpravy
(Verze 12916972 uživatele 86.49.154.122 (diskuse) zrušena-vandal)
m (oprava překlepů: michelsbergského → michelsberského; kosmetické úpravy)
 
== Použití ==
Pergamenová kůže slouží například k potahovani [[buben|bubnů]], ale především se užívá v [[knihařství]] jako psací materiál; zpravidla se tak výrazem pergamen označuje kůže, určená ke psaní.
 
== Výroba ==
[[Kůže]] se zbaví [[Chlup (zoologie)|chlupů]] buď pomocí loužení ve vápenném mléce po dobu 7 - 14 dní nebo enzymaticky a poté vyčistí. Čistá kůže se napne na rám a nechá uschnout. Následně se zdrsní [[pemza|pemzou]], plní olověnou, nebo zinkovou [[běloba|bělobou]] rozdělanou v [[olej]]i a po zaschnutí nátěru se hladí a leští. Pro výrobu jemných pergamenů se užívá kůží mladých zvířat. Pro nejjemnější pergamen, tzv. velín, se používala dokonce kůže nenarozených jehňat - děložní pergamen. Výroba pergamenu je obrazově doložena v řadě pramenů, např. v cyklu iluminací michelsbergskéhomichelsberského rukopisu. Pergameníci se latinsky označovali jako ''membranarii, rasores perg''.
[[Soubor:Permennter-1568.png|thumb|upright=0.8|Výroba pergamenu, 1568]]
Ve evropských druzích pergamenu rozlišujeme tři základní typy:
* [[Jižní Evropa|jihoevropský]], též [[Itálie|italský]] je jemněji zpracován jen po masové straně, na kterou se píše, druhá zůstává hrubší a žlutá;
* [[Střední Evropa|středoevropský]] je zpracován oboustranně stejně (méně jemně) a píše se na obě strany.
* [[Byzantská říše|byzantský]] se navíc potírá bílkem a více se vyleští.
Pergamen získal své jméno podle [[Malá Asie|maloasijského]] města [[Pergamon]], kde se dle [[starověk]]ých pramenů začal vyrábět (zde dominoval obchod s ním, ale vyráběl se již dříve) a vznikla [[Pergamská knihovna]]. S jeho výrobou se zde začalo za doby vlády krále [[Eumenés II.|Eumena II.]] ([[197 př. n. l.|197]]-[[159 př. n. l.]]), kdy byl podle pramenů zakázán dovoz [[papyrus|papyru]]. Konkurenční město, [[Alexandrie]], mělo zase monopol na papyrus a [[Alexandrijská knihovna|svou knihovnu]]. Řecké slovo ''diphtherai'' (kůže) označovalo i knihy. Podobně i název pro bibli ([[synonymum]] knihy) je podle města [[Byblos]], které obchodovalo s papyrem.
 
Později se stal obecně výlučnou psací látkou až do začátku [[13. století]]. Od [[14. století]] počal být vytlačován [[papír]]em, u nás především cizí provenience, zpočátku nejčastěji papírem [[Itálie|italským]]. Protože byl daleko trvanlivější než papír, pro důležité dokumenty se užíval až do [[18. století]].
 
V dobách, kdy habsburskou říši ovládla [[byrokracie]], v českých zemích se žertem říkalo, že říši vládne husa a osel (psací husí brk a oslí kůže pergamenu).
133 147

editací