Talgo: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 4 lety
m
Dnešní vlaky Talgo se skládají z nejvýše 26 článků. Každý článek je opatřen jednonápravovým podvozkem, který se u spojených článků nachází mezi těmito články. Druhý konec článku spočívá na článku předchozím. Délka článků (vzdálenost mezi osami podvozků) činí 13,14 m. Krajní články jsou na koncích neseny také jednonápravovými podvozky umístěnými v obvyklém místě pod skříní článku. Tyto články jsou opatřeny nárazníky a šroubovkou, případně automatickým spřáhlem.
 
Podvozky jsou konstruovány s masivním rámem, který je nad koly vyklenutýmvyklenutý vzhůru, zatímco mezi koly je prohnutý dolů, aby přechod mezi články byl v jedné úrovni s podlahou článků. Na rámu spočívají dva sloupy, na nichž jsou uloženy vzduchové membránové pružiny. Důsledkem takto vysoko uloženého vypružení je samočinné naklápění skříně vozidla v oblouku vlivem [[odstředivá síla|odstředivé síly]], to je však vykoupeno nevýhodou absence primárního vypružení.
 
Vlaky nemají klasická dvojkolí. Náprava každého kola je opatřena na obou koncích ložisky a pomocí zvláštního mechanismu uložena v rámu podvozku. Tento mechanismus umožňuje změnu [[Rozchod kolejí|rozchodu]], která je potřebná pro přechod na francouzskou železniční síť i na novou síť španělských vysokorychlostních tratí. Další výhodou tohoto řešení je zamezení sinusovému pohybu dvojkolí. Podvozky jsou vedeny mechanismem tvaru Z – z obou sousedních článků vycházejí stejně dlouhá táhla, která jsou spojena vahadlem, ke středu vahadla je kloubem připojen rám podvozku. To zaručuje radiální polohu dvojkolí v oblouku se všemi výše uvedenými výhodami. Dvojkolí krajních článků jsou také vedena táhly, jejich poloha je svázána s natočením sousedního článku.