|
'''Deportace''' je označenípůvodně protrest nuceného a doživotního vystěhování na ostrov, ve starém Římě spojený se ztrátou občanských práv. V novověku se například v Anglii od roku 1619 deportovali odsouzenci do Severní Ameriky, od roku 1788 do Austrálie, ale v 19. století se tento trest přestal užívat. Ve Francii se trestanci za politické zločiny deportovali od roku 1873 do roku 1914 na ''Ile des Pins'' v [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]] v Tichém oceánu. V obou případech sloužila deportace také ke kolonizaci zámořských držav.<ref>''Ottův sklovník'', heslo Deportace.</ref> Když se deportace jako specifický druh trestu přestala používat, význam slova se postupně rozšiřoval, takže může znamenat jakékoli nucené vystěhování, vysídlení, přesídlení, odvlečení, zavlečení jedné či více osob zpravidla z [[politika|politických]], [[náboženství|náboženských]], [[etnikum|etnických]] či jiných [[Společnost|společenských]] příčin.{{Fakt<ref name="JStef"/dne|20140319080102}}>
Mezi pojmy deportace, repatriace, vysídlování nebo etnické čistky je častokrát velmi tenká linie, případně se používají ve stejném smyslu. Vystěhováváním repatriací a deportacemi z etnických, rasových či náboženských důvodů byly a jsou postiženy desítky milionů lidí na celém světě. Obzvlášť to platí v národnostně různorodé Evropě, kde neustále docházelo ke kolonialismu a přemístění menšinových částí obyvatelstva.<ref name="JStef">Ján Štefanica: ''Odsuny a výmeny skupín obyvateľstva európskych štátov v prvej polovici 20. storočia'', Historia et theoria iuris, Roč. 2, č. 4 (2010), s. 78-93 [http://www.pravnedejiny.sk/file/page4_file16.pdf Dostupné online.]</ref>
Na počátku dvacátého století neexistoval snad ani jeden evropský stát s homogenním obyvatelstvem. Pohyby osob různých národností se dotýkaly téměř každého státu, v němž žili národnostní menšiny. Samozřejmě, že největší vliv na navrácení, repatriace či deportace měly zejména válečné události a jejich konečné výsledky. Obvykle se jednalo o politické rozhodnutí (jako např. nařízení o vysídlení osob německé národnosti přijaté na konferenci v Postupimi).<ref>Ján Štefanica: ''Problematika právneho postavenia národnostných menšín v európskom priestore po ukončení II. svetovej vojny a riešenie tejto otázky'', Historické právne systémy a integrácia Európy, Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave, Právnická fakulta, 2011 S. 155-161 </ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Deportace. Sv. 7, str. 315.
=== Externí odkazy ===
|
