Otroctví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Otroctví na českém území: doplnění informací a zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 29:
== Otroctví na českém území ==
[[Soubor:Gniezno Boleslaus II.jpg|thumb|left|300px|Sv. Vojtěch na dvoře knížete Boleslava II. vystupuje proti židovským obchodníkům s otroky ''(detail z vrat v katedrále v Hnězdně)'']]
Slovanské slovo "otrok" původně značilo člověka, který neměl právo účastnit se "roku" - tj. sněmu, ať už pro nízký věk, nebo z jiných příčin. Dodnes v některých jazycích slovo "otrok" znamená prostě "dítě". V 2. polovině 10. století byla [[Praha]] jedním z velkých center obchodu s otroky,<ref>http://www.navychod.cz/articles.php?id=308169d4-cb04-11df-b866-00304832e85e - Sakaliba aneb Slovanští otroci v muslimském prostředí raného středověku</ref> existují ovšem i doklady, že otroctví existovalo i v rámci [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] (nálezy okovů, arabské zprávy o trhu Moravanů). Po obsazení Karpatské kotliny [[Maďaři|Maďary]] na počátku [[10. století]] došlo k přesunu mezinárodní obchodní cesty, která spojovala [[Cordóbský chalífát]] s [[Kyjev]]em a dále s [[Chazarská říše|chazarskými]] trhy na [[Volha|Volze]], na sever - vedla tak nyní přes [[Praha|Prahu]] a [[Krakov]]. Pražský trh se tak dostal do velmi výhodného postavení a [[Boleslav I.]] tuto situaci využil ještě dále k východní expanzi podél této obchodní cesty, což mu zajistilo zvýšenou kontrolu nad proudícím zbožím a zároveň umožnilo získat pohanské otroky k vlastnímu prodeji.
Existence otroctví, byť ne jako hybné síly ekonomiky raně středověkého státu, je doložena v písemných pramenech až do 12. století. Není zcela jasné, jak byl institut otroctví v českém státě právně ošetřen a tudíž ani není známo datum jeho legislativního zrušení v Českých zemích.
|