Otroctví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Cynyk (diskuse | příspěvky)
→‎Otroctví na českém území: doplnění informací a zdrojů
Řádek 29:
== Otroctví na českém území ==
[[Soubor:Gniezno Boleslaus II.jpg|thumb|left|300px|Sv. Vojtěch na dvoře knížete Boleslava II. vystupuje proti židovským obchodníkům s otroky ''(detail z vrat v katedrále v Hnězdně)'']]
Slovanské slovo "otrok" původně značilo člověka, který neměl právo účastnit se "roku" - tj. sněmu, ať už pro nízký věk, nebo z jiných příčin. Dodnes v některých jazycích slovo "otrok" znamená prostě "dítě". V 2. polovině 10. století byla [[Praha]] jedním z velkých center obchodu s otroky,<ref>http://www.navychod.cz/articles.php?id=308169d4-cb04-11df-b866-00304832e85e - Sakaliba aneb Slovanští otroci v muslimském prostředí raného středověku</ref> existují ovšem i doklady, že otroctví existovalo i v rámci [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] (nálezy okovů, arabské zprávy o trhu Moravanů). Po obsazení Karpatské kotliny [[Maďaři|Maďary]] na počátku [[10. století]] došlo k přesunu mezinárodní obchodní cesty, která spojovala [[Cordóbský chalífát]] s [[Kyjev]]em a dále s [[Chazarská říše|chazarskými]] trhy na [[Volha|Volze]], na sever - vedla tak nyní přes [[Praha|Prahu]] a [[Krakov]]. Pražský trh se tak dostal do velmi výhodného postavení a [[Boleslav I.]] tuto situaci využil ještě dále k východní expanzi podél této obchodní cesty, což mu zajistilo zvýšenou kontrolu nad proudícím zbožím a zároveň umožnilo získat pohanské otroky k vlastnímu prodeji. SporHlavním ozdrojem otroctvípříjmů [[Přemyslovci|Přemyslovců]] byl jedenv tomto období právě obchod s otroky (např. tzv. ''"daň z hlavníchmíru"'', rozporůvybraná od svobodných domácích obyvatel za rok odpovídala ceně asi 90 otroků<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Třeštík|jméno=Dušan|příjmení2=|jméno2=|titul=Přemyslovský stát kolem roku 1000|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|kapitola=Veliké město Slovanů jménem Praha. Státy a otroci ve střední Evropě v 10. století|strany=49 - 65|isbn=}}</ref>). Kolaps této politiky nadešel až ve chvíli, kdy nové zdroje pro „lov“ pohanských otroků nebyly k dispozici, východní oblasti přemyslovského státu připadly křesťanským státům (Kyjevské Rusi a Krakovsko Polsku).<ref name=":0" /> V té době se objevila snaha prodávat do muslimských zemí (často prostřednictvím židovských obchodníků) jako otroky i křesťany, což církev rozhodně nevítala – vyvolalo to spor o mezi [[Slavníkovci|Slavníkovcem]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěchem]] a [[Boleslav II.|Boleslavem II.]], který nechal Slavníkovce vyvraždit. Vojtěch požadovaltotiž zákazproti prodejeprodeji křesťanských otroků jinověrcům protestoval, což se u panovníka a elitních vrstev nesetkalo s pochopením,. protožeV hlavnímdobě zdrojemnemoci příjmůknížete [[Přemyslovci|Přemyslovců]]Boleslava bylII. právěpak obchodjeho sdružina otrokyrod Slavníkovců vyvraždila.<ref>http://www.scienceworld.cz/clovek/pocatky-ceskeho-statu-obchod-s-otroky-820/ - Počátky českého státu: obchod s otroky?</ref><ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie|příjmení=Sláma|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Přemyslovský stát kolem roku 1000|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|kapitola=Ekonomické proměny v přemyslovském státě za panování nástupců Boleslava II.|strany=262|isbn=}}</ref>
 
Existence otroctví, byť ne jako hybné síly ekonomiky raně středověkého státu, je doložena v písemných pramenech až do 12. století. Není zcela jasné, jak byl institut otroctví v českém státě právně ošetřen a tudíž ani není známo datum jeho legislativního zrušení v Českých zemích.