Hrdlív: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidán odkaz na Commons dle http://petscan.wmflabs.org |
jeho synovec značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 41:
Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce [[1420]] císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku [[1463]] je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce [[1466]] jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě [[Bořita z Martinic|Bořitovi z Martinic]] a jeho synům [[Markvart z Martinic|Markvartovi]] a [[Jan z Martinic|Janovi]].
Ti se však v roce [[1479]] museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, t. j. některé církevní instituce. Světský majetek v Hrdlívě však [[Martinicové|Martinicům]] zůstal a je trvale připomínán jako součást panství [[Smečno]]. Například v roce [[1536]], kdy se o dědictví dělili [[Volf z Martinic]] a
Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce [[1791]] se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. Ten v roce [[1792]] obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce [[1850]], kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů.
| |||