Ordál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
typo |
||
Řádek 18:
[[Soubor: Wasserprobe.jpg |thumb| upright=1.0| Ordál vodou {{Malé|(Německý rukopis, kolem 1180)}} ]]
Ordál se prováděl jako zkouška, která by člověka za běžných okolností poškodila nebo zabila. Z historie známe zejména následující způsoby, ovšem v mnoha různých místních variantách.
* Zkouška [[voda|vodou]]: Chammurapiho zákoník ji popisuje tak, že se podezřelá osoba zaváže do pytle a hodí do řeky. Pokud by přežila, je nevinná. Je popsána také ve staroindické ''Višnu Smrti'' ([[Dharmašástra]]), Indové odsouzence spoutali provazem a hodili do vody, důkazem nevinny bylo, když se podezřelý uvolnil z pout a vyplaval na hladinu. Francký král [[Ludvík I. Pobožný|Ludvík Pobožný]] zakázal zkoušku vodou již roku [[829]], ale znovu se objevila koncem středověku při [[Čarodějnické procesy|čarodějnicích procesech]]. V českých zemích se užívala ve formě potopení svázaného do vody – pokud se obviněný potopil, voda jej přijala jako čistého a byl tedy nevinný; provinilec zůstal plavat na hladině. Jinou formou bylo brodění přes prudký brod – pokud obžalovaný vyvázl, byl nevinný.
* Zkouška [[oheň|ohněm]] se mohla konat tak, že podezřelý měl přejít určitou vzdálenost po žhavém uhlí, případně vzít do ruky rozžhavený kus železa nebo jej olíznout jazykem. V Jiném případě měl obviněný přiložit na rozžhavené železo dva prsty, ty mu pak byly zavázány a obvaz zapečetěn. Pokud se rána do sedmi dnů zahojila, byl obviněný nevinen. Byl použit např. při procesu s atentátníky na knížete [[Soběslav I.|Soběslava I.]] v roce 1130. Ze zkoušky ohněm pochází úsloví, že „dobrého nepálí“.
* Zkouška polykáním: podezřelý měl sníst jisté množství suchého chleba a pokud se zakašlal, byl vinen.
| |||