Mikuláš Ludvík Zinzendorf: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m vlaječky do IB |
+ portály, zal sekce Ref, + 3x ref, doplnění jména babičky, 1x média (hrob). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
| místo úmrtí = [[Soubor:Flag of Electoral Saxony.svg|20px|Saské kurfiřtství]] [[Ochranov]]
}}
[[Soubor:Herrnhuter Gottesacker (09).JPG|náhled|Hrob Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa na hřbitově 'Herrnhuter Gottesacker']]
'''Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu''' ([[němčina|německy]] {{cj|de|''Nikolaus Ludwig (Reichs-)Graf von Zinzendorf und Pottendorf''}}, [[26. květen|26. května]] [[1700]] [[Drážďany]] – [[9. květen|9. května]] [[1760]] [[Ochranov]]) byl [[Němci|německý]] náboženský a sociální reformátor, zakladatel a biskup [[Jednota bratrská|Obnovené Jednoty bratrské]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=NIKOLAUS LUDWIG GRAF VON ZINZENDORF - BIOGRAFIE / LEBENSLAUF|periodikum=gedichte.xbib.de|url=http://gedichte.xbib.de/biographie_Zinzendorf,+Nikolaus+Ludwig+Graf+von.htm|datum přístupu=2016-07-04}}</ref>
Zinzendorf byl od přírody bystré a čilé mysli a s nadšením neustále něco plánoval a tvořil. Stejně jako [[Martin Luther]] nechával se často unášet silnými a nutkavými pocity, snadno též upadal do stavu smutku nebo naopak radosti. Byl horlivým hledačem pravdy a nedovedl pochopit lidi, kteří měli neměnné názory. Byl též výjimečným talentem pro diskuze o náboženských otázkách, zvláště s těmi kteří měli odlišný názor. Málo lidí bylo tak starostlivých o štěstí a pohodlí druhých, zvláště v maličkostech. Šlechtickou výchovou v mládí získal autoritu, o které nebylo sporu. Byl rozeným řečníkem a přestože jeho oděv byl jednoduchý, z jeho osobního vystupování byla patrná distinguovanost a síla. Jeho projekty byly často nepochopeny a tak se také stalo, že v roce 1736 byl vypovězen ze [[Sasko|Saska]], ale v roce 1749 vláda toto rozhodnutí odvolala a požádala jej, aby založil více takových osad, jako byl [[Ochranov]] (německy [[Herrnhut]]).
== Mladá léta ==
Jeho předci pocházeli z Dolních Rakous, náleželi k [[Protestantismus|protestantské]] straně a usadili se blízko [[Norimberk]]u. Jeho rodiče patřili do [[pietismus|pietistického]] kruhu a proto byl Zinzendorfovým kmotrem [[Philipp Jacob Spener]]. Zinzendorfův otec zemřel šest týdnů po jeho narození. Jeho matka se znovu vdala, když mu bylo šest let a tak byl vychováván pod dohledem zbožné a nadané babičky
Své školní dny prožil v [[Halle]] obklopen Pietisty. V roce [[1716]] odešel na univerzitu do [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]], studovat [[Právo|práva]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Nikolaus Ludwig Graf von Zinzendorf|periodikum=www.heiligenlexikon.de|url=https://www.heiligenlexikon.de/BiographienN/Nikolaus_Graf_von_Zinzendorf.html|datum přístupu=2016-07-04}}</ref> a připravit se na diplomatickou kariéru. O tři roky později byl poslán na cesty do [[Holandsko|Holandska]], [[Francie]] a různých částí [[Německo|Německa]]. Při svém návratu navštívil své příbuzné usazené v [[Oberbürg]]u a v [[Castell]]u. Během prodlouženého pobytu v Castellu se zamiloval do své sestřenice Theodory, ale její matka zabránila sňatku a Theodora se později stala manželkou hraběte Henryho Reusse.[[Soubor:Graf Nikolaus Ludwig von Zinzendorf Denkmal Herrnhut.jpg|thumb|Zinzendorfův pomník v Herrnhutu ([[Ochranov]]ě) v Německu]]
== Obrácení k Bohu ==
Řádek 24:
== Založení Ochranova ==
[[Soubor:Zinzendorf`s Waistcoat..jpg|thumb|Zinzerdorfova vesta v ''Moravian Archive and Museum'' v pensylvánském městě [[Lititz]]]]Odpor k „suchému“ luteránskému učení té doby dal Zinzendorfovi sympatie k vzrůstajícímu [[racionalismus|racionalismu]], který útočil na dogmata, nepostrádaje upřímnosti a hlubokého porozumění v náboženství i křesťanství a snažil se působit proti takovým chybám, směřujíce člověka k původním hodnotám Krista, zjevení a Otce božího. Začal pochybovat o moudrosti Spenerových plánů neodtrhávat se od luteránské církve a začal propagovat myšlenku, že pravé křesťanství by bylo nejlépe podporováno volným sdružením křesťanů, která by časem mohla přerůst v církve bez spojení se státem. Tyto myšlenky byly uskutečněny spojením s českými nebo moravskými bratry. Zinzendorf nabídl azyl několika pronásledovaným poutníkům z Moravy a dovolil jim vybudovat si vesnici [[Ochranov]] (dodnes existuje jako [[Herrnhut]]) na okraji jeho panství Berthelsdorf. Uprchlíci sem přicházeli mezi lety 1722 až 1732 a pocházeli z různých regionů, kde byli perzekvováni. Zinzendorf se jim plně věnoval. On, jeho žena a děti žili v Ochranově a vzal sebou i pastora Rothea. Tvrdě pracoval, aby vnesl pořádek do zmatku. Úřady byly spokojeny tím, že jeho náboženská komunita fungovala podle podmínek [[Augšpurský mír|augsburského míru]], uklidnil podezření luteránského kléru, nejtěžší ze všeho však bylo vyvrátit nařčení z toho, že Zinzendorf je „bestií Apokalypsy“ a páter Rothe „falešným prorokem“. Trpělivý a pracovitý Zinzendorf zorganizoval z uprchlíků něco jako „Křesťanskou milici“, založenou nikoliv na klášterním, ale na rodinném životě. V roce 1727 zavedl obecný řád bohoslužeb. Byl vysvěcen na biskupa v [[Berlín]]ě 20. května 1737, biskupy [[David Nitschmann (biskup)|Davidem Nitschmannem]] a [[Daniel Arnošt Jablonský|Danielem Arnoštem Jablonským]]. Někteří z usedlíků Ochranova později přesídlili do [[Český Rixdorf|Českého Rixdorfu]] v dnešním Berlíně.▼
▲Odpor k „suchému“ luteránskému učení té doby dal Zinzendorfovi sympatie k vzrůstajícímu [[racionalismus|racionalismu]], který útočil na dogmata, nepostrádaje upřímnosti a hlubokého porozumění v náboženství i křesťanství a snažil se působit proti takovým chybám, směřujíce člověka k původním hodnotám Krista, zjevení a Otce božího. Začal pochybovat o moudrosti Spenerových plánů neodtrhávat se od luteránské církve a začal propagovat myšlenku, že pravé křesťanství by bylo nejlépe podporováno volným sdružením křesťanů, která by časem mohla přerůst v církve bez spojení se státem. Tyto myšlenky byly uskutečněny spojením s českými nebo moravskými bratry. Zinzendorf nabídl azyl několika pronásledovaným poutníkům z Moravy a dovolil jim vybudovat si vesnici [[Ochranov]] (dodnes existuje jako [[Herrnhut]]) na okraji jeho panství Berthelsdorf. Uprchlíci sem přicházeli mezi lety 1722 až 1732 a pocházeli z různých regionů, kde byli perzekvováni. Zinzendorf se jim plně věnoval. On, jeho žena a děti žili v Ochranově a vzal sebou i pastora Rothea. Tvrdě pracoval, aby vnesl pořádek do zmatku. Úřady byly spokojeny tím, že jeho náboženská komunita fungovala podle podmínek [[Augšpurský mír|augsburského míru]], uklidnil podezření luteránského kléru, nejtěžší ze všeho však bylo vyvrátit nařčení z toho, že Zinzendorf je „bestií Apokalypsy“ a páter Rothe „falešným prorokem“. Trpělivý a pracovitý Zinzendorf zorganizoval z uprchlíků něco jako „Křesťanskou milici“, založenou nikoliv na klášterním, ale na rodinném životě. V roce 1727 zavedl obecný řád bohoslužeb. Byl vysvěcen na biskupa v [[Berlín]]ě 20. května 1737, biskupy [[David Nitschmann (biskup)|Davidem Nitschmannem]] a [[Daniel Arnošt Jablonský|Danielem Arnoštem Jablonským]]. Někteří z usedlíků Ochranova později přesídlili do [[Český Rixdorf|Českého Rixdorfu]] v dnešním Berlíně.
== Misionářská činnost a roky úpadku ==
Zinzendorf měl hluboký zájem o misijní činnost a posílal své misionáře mezi [[Otrokářství|otroky]] [[Dánsko|dánské]] gubernie v Západní Indii a [[Inuité|Inuity]] v [[Grónsko|Grónsku]]. Jeho osobní vztahy s dánským královským dvorem a ke králi [[Kristián VI.|Kristiánovi VI.]] to usnadňovaly. S potěšením sledoval šířící se protestantismus v Německu, Dánsku, Rusku a Anglii. Často cestoval a v letech 1741–42 navštívil Ameriku a pobýval delší dobu i v [[Londýn]]ě v roce [[1750]]. Misijní kolonie byly založeny v Západní Indii (1732), v Grónsku (1733), mezi severoamerickými indiány (1735) a před Zinzendorfovou smrtí ještě bratři vyslali z Ochranova mise do Livonie a severní pobřeží [[Baltské moře|baltského moře]], k otrokům do [[Severní Karolína|Severní Karolíny]], do [[Surinam]]u, k černým otrokům v různých částech [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], na ostrovy Tranquebar a [[Nikobary|Nicobar]] v západní Indii, ke [[Koptové|Koptům]] v [[Egypt]]ě, k [[Inuité|Inuitům]] na [[Labrador]]u, a na západní pobřeží [[Jižní Afrika|jižní Afriky]].
Komunita v Ochranově, ze které byly vypraveny skoro všechny misijní cesty, neměla žádné vlastní peníze a Zinzendorf hradil veškeré náklady ze svého rozpočtu. Jeho časté cesty způsobily, že nebylo téměř možné, aby se staral o své soukromé záležitosti, čas od času byl nucen navýšit své jmění půjčkami a v roce [[1750]] málem zkrachoval. To vedlo k založení finanční komory mezi bratřími, spravované právníkem Johannem Frederickem Köberem, která si vedla velmi dobře.
V roce [[1752]] ztratil Zinzendorf jediného syna Christiana Renatuse, který měl být jeho nástupcem a o čtyři roky později [[17. červen|17. června]] [[1756]] ztratil svou ženu Erdmuthu Dorotheu, která byla jeho tajemnicí a důvěrnicí ve všem, co podnikal. Zinzendorf zůstal vdovcem jeden rok a [[27. červen|27. června]] [[1757]] se oženil podruhé s [[Anna Nitschmann|Annou Caritas Nitschmann]] ([[24. listopad|24. listopadu]] [[1715]] – [[21. květen|21. května]] [[1760]]), na podkladě toho, že muž v jeho postavení by měl být ženatý. O tři roky později onemocněl a zemřel ([[9. květen|9. května]] [[1760]]). Jako svého nástupce vybral biskupa [[Johannes von Watteville |Johannese von Watteville]], který byl ženatý s jeho nejstarší dcerou Benignou. == Dílo ==
Řádek 38 ⟶ 37:
* Kázání. Výběr jeho kázání byl vydán Gottfriedem Clemensem v 10 svazcích.
* Deník (1716–1719) vydal Gerhard Reichel a Josef Theodor Müller, Ochranov, 1907.
== Reference ==
{{překlad|en|Nicolaus Ludwig Zinzendorf|105700549}}▼
<references />
== Literatura ==
Řádek 68 ⟶ 71:
[[Kategorie:Narození v Drážďanech]]
{{Autoritní data}}▼
▲{{překlad|en|Nicolaus Ludwig Zinzendorf|105700549}}
{{Portály|Křesťanství|Lidé|Německo}}
▲{{Autoritní data}}
| |||