Katáib: Porovnání verzí

[[Soubor:Logo_of_Kataeb_Party.svg|thumb|right|Logo strany]]

Strana '''Katáib''' ([[arabština{{vjazyce|arabsky]]ar}}: '''{{cizojazyčně|ar|الكتائب اللبنانية'''}}), též '''Falangistická strana''', je [[libanon]]ská politická strana. Strana někdy používá dodateknázev '''''Libanonská sociálně demokratická strana''''', přestože se nejedná o stranu [[sociální demokracie|sociálně demokratické]] orientace (ideologické směřování je [[Národní konzervatismus|národně konzervativní]]).<ref>[http://www.blisty.cz/2006/11/23/art31383.html]</ref> Formálně se označuje světskou stranu, podporována je ovšem převážně [[Maronitská katolická církev|maronitskými]] [[Křesťanství|křesťany]].

Strana hrála jednu z hlavních rolí v [[Libanonská občanská válka|libanonské občanské válce]]. VK současnéroku době2016 je Katáib parlamentní stranou a součástí [[Aliance 14. března]] (která stojí proti [[HizballahHizballáh]]u a dalším prosyrským stranám).

Strana byla oficiálně založena [[Pierre DžamaílDžamáíl|Pierrem DžamaílemDžamáílem]] (Gemayelem) v roce [[1936]] jako mládežnické hnutí inspirované [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].<ref>[http://www.blisty.cz/2006/11/23/art31383.html Falangisté nejsou sociální demokraté]</ref> Aktivně se účastnila bojů proti [[Francie|francouzské]] koloniální nadvládě v Libanonu až do vyhlášení libanonské nezávislosti v roce [[1943]]. Její heslo je ''„Bůh, národ a rodina“''.

Zpočátku byl vliv falangistické strany omezený. Vše se ale změnilo poté, co se Kataíb při krizi v roce [[1958]] postavila na stranu vlády. Pierre DžamaílDžamáíl byl poté jmenován dočlenem vlády a o dva roky později i zvolen do Národního shromáždění.

V roce [[1968]] se [[Kataíb]]strana připojila k Alianci Hefl, která jebyla tvořena třemi hlavními křesťanskými stranami v Libanonu. V tomtéž roce Aliance Helf získala 9 křesel (z 99), a stala se tak nejúspěšnějším seskupením v notoricky roztříštěném libanonském politickém spektru.

Do konce 60. let 20. století Katáib vytvořila své vlastní ozbrojené milice a brzy na to se začaly množit srážky s palestinskými ozbrojenci.

V dubnu [[1975]] se falangističtí milicionáři zúčastnili tzv. [[Autobusový masakr|Autobusovéhoautobusového masakru]], který je obecně považován za zárodekzáminku k vypuknutí [[Libanonská občanská válka|libanonské občanské války]]. V dalších dnech se 8 0008000 falangistických milicionářů (společně s dalšími křesťanskými milicemi) zapojilo do pouličních bojů proti palestinským milicím a milicím Libanonského národního hnutí.

V srpnu [[1976]] se Katáib podílípodílela na formování [[Libanonské síly|Libanonskýchlibanonských sil]], ozbrojeného křídla [[Libanonská fronta|Libanonské fronty]], přičemž jejich vůdcem byl zvolen syn zakladatele, [[Bašír Džamáíl]]. jeV září [[1982]] byl Bašír Džamáíl v průběhu [[první libanonská válka|první libanonské války]] zvolen jejich[[prezident vůdcemLibanonu|prezidentem Libanonu]]. O měsíc později zahynul při atentátu, který spáchal prosyrský disident.<ref name="sachar687-693">{{Citace monografie

Strana ztrácíztrácela směr a vzájemně v ní soupeřísoupeřilo několik frakcí. Od roku [[1986]] straně vládne [[Georges Saadeh]] až do své smrti v roce [[1998]]. Vstál rocev čele strany [[1999Georges Saadeh]]. seToho novýmo předsedourok stávápozději nahradil [[Mounir Hajj]], vládnekterý předsednický post zastával do roku [[2002]]. VNásledně rocese 2002předsedou stranu ovládástal [[Karim Pakradouni]], ajenž tov ažtéto funkci působil do roku [[20052007]]. ToTehdy se nejvyšším představitelem strany stávástal někdejší libanonský prezident [[Amín Džamáíl]], syn Pierra Džamáíla a bratr Bašíra Džamáíla, kterého v roce 2015 nahradil jeho syn [[Samy Džamáíl]].

V březnu roku 2005 se po atentátu na [[Rafík Harírí|Rafíka Harírího]] Katáibstrana účastnízúčastnila protisyrských demonstrací, později známých jako [[Cedrová revoluce]]. StáváStala se součástí Společnosti[[Aliance 14. března]] (společně s [[Hnutí budoucnosti|Hnutím budoucnosti]], [[Pokroková socialistická strana|Pokrokovou socialistickou stranou]], Libanonskými silami a dalšími menšími stranami). Ve volbách v červnu 2005 získala Katáib 3 křesla v libanonském parlamentu a v nově sestavené vládě F. Siniora zasedl Amin[[Pierre DžamaílAmín Džamáíl]], syn Pierrapředsedy Amína Džamáíla, jako ministr průmyslu. Pierre Amín Džamáíl zahynul v listopadu 2006 při atentátů, z něhož byla obviněna Sýrie. Další člen Strany Katáib, Antoine Ghanem, zemřel při bombovém atentátu v září 2007.