Braník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace |
m oprava překlepů: Bráník → Braník, čp. → čp. |
||
Řádek 20:
| mapa = Soubor:Praha KÚ Braník.png
}}
'''Braník''' (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též ''
== Historie ==
Poprvé se Braník připomíná roku 1088 (''Branice'').<ref>PROFOUS A., Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. I, Praha, 1947, s. 144</ref> Braník vlastnily ve [[14. století]] české královny a některé pražské [[kostel]]y. [[Clo]] z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle [[privilegium|privilegia]] Karla IV. z roku [[1366]]) [[kanovník]]ům [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Od [[Husité|husitských]] dob byl Braník v majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] až do [[konfiskace]] v roce [[1547]].
V roce [[1559]] se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce [[1662]] ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] v roce [[1620]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánům]] od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního [[Dominikánský dvůr|dominikánského pivovaru]] v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový reliéf ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce [[1900]] byl Braník (
V Braníku působilo dlouhou dobu na různých místech (převážně v Branické ulici) [[Divadlo Járy Cimrmana]], než se trvale přestěhovalo do „[[Žižkov]]ského divadla [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]]“.
Řádek 62:
[[Novorenesance|Neorenesanční]] objekt z roku [[1898]] s raně secesními prvky a s [[erb]]y ([[Svatý Václav|Sv. Václav]], patron cechu sládků, se dvěma anděly) podle návrhu [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Od roku [[2006]] se zde už [[pivo]] nevaří.
[[Sgrafita]] [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] má též branický zámeček Na Křížku (dnes Vlnitá 33, Braník čp. 77). Na obrazové scéně je tam též nápis "opraveno l.p. 1905" a "Budiž vítán dobrý hosti, zlého každý rád se zprostí".
Zajímavý je i vysoký čtyřpodlažní dům čp. 610 (proti zámečku, dříve Na Křížku 6, dnes Vlnitá 32), postavený podle návrhu architekta Freiwalda v roce 1937 Ferdinandem Králem (majitelem cukrárny v Branické ulici a potomkem hraběte z Kolowrat) pro syna Miroslava (překladatele, v ženevském exilu překládal knihy [[Viktor Fischl|Avigdora Dagana]] - Viktora Fischla do Francouzštiny) a příbuzné, který spolu s [[Masaryk]]ovým javorem, rostoucím v zahradě, dominuje celému branickému vršku "Na Křížku". Javor byl vysazen na památku setkání s prezidentem Masarykem na Nuselské radnici. Pamětní tabulka byla sejmuta v roce 1950 při konfiskaci domu exulantovi. Při této příležitosti byla rovněž ulice Na Křížku přejmenována na Vlnitou a přečíslována. Jelikož průčelí mohutné [[Jindřich Freiwald|Freiwaldovy]] stavby (v květnu 1945 vyzdobené americkými a anglickými vlajkami) zabírá téměř celou šířku zahrady, je možné javor T.G. Masaryka dobře spatřit přes pozemek sousední vilky (Braník čp. 352, Vlnitá ulice č.34).
=== Branické ledárny ===
|