Verze z 14. 6. 2016, 14:06 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Nahrazení automaticky vkládané kategorie Úmrtí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 7. 2016, 19:29 editovat zrušit editaci Matěj Suchánek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci rozhraní, Správci 51 085 editací m WPCleaner v1.39 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávný počet hranatých závorek - Nesprávně uzavřené reference - Nesprávně zakončené uvozovky v názvu reference - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu) Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| jméno = Josef Štefan Kubín \| obrázek = Josef Štefan Kubín (1864-1965).jpg \| velikost obrázku = ~~200 px~~200px \| popisek = Josef Štefan Kubín \| datum narození = {{Datum narození\|1864\|10\|7}} Řádek 11: \| citát = }} [[Soubor:Kubín N CZEC0004D Matriky-Church-books-Jičin-70-3347-1857-1871 00284.jpg\|~~thumb~~náhled\|J. Š. Kubín, záznam o narození a křtu]] '''Josef Štefan Kubín''' ([[7. říjen\|7. října]] [[1864]] [[Jičín]] – [[31. říjen\|31. října]] [[1965]] [[Praha]]<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1965/11/2/1.png Rudé právo, 2.11.1965, s.1, ''Národní umělec J.Š.Kubín zemřel'']</ref>) byl středoškolský [[Učitel\|pedagog]], [[folklór\|folklorista]], sběratel lidových vyprávění a pohádek, [[etnografie\|etnograf]], [[dialektologie\|dialektolog]], literární [[publicistika\|publicista]] a [[spisovatel]]. == Život == === Mládí a studia === Narodil se v Jičíně, jako syn obuvnického mistra Jana Kubína (~~1832-1921~~1832–1921) a jeho manželky Anny, rozené Vágnerové (~~1823-1891~~1823–1891).<ref>[http://195.113.185.42:8083/070-03347.zip Matrika narozených, Jičín sign. 70-3347, ~~1857-1871~~1857–1871, s.282 (snímek 284)]</ref><ref group="p">Zdroje uvádějí i jiná otcova povolání. Např. Lexikon české literatury ho zmiňuje jako ~~"malého~~„malého ~~obchodníka"~~obchodníka“. Podle vzpomínke J. Š. Kubína měl otec krámek s ovocem a malou dílnu.</ref> Měl starší sestru Annu (~~1862-1934~~1862–1934, provdaná Krupková). V [[Jičín]]ě prožil dětství a absolvoval gymnázium (~~1875-1884~~1875–1884).<ref name="rubes">{{Citace kvalifikační práce \| příjmení = Rubeš \| jméno = Zdeněk Řádek 33: \| poznámka = \| jazyk = }}</ref> Po maturitě začal studovat v Praze medicínu, ale po roce přestoupil na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|filozofickou fakultu]], kterou dokončil v roce [[1890]].▼ }} ▲</ref> Po maturitě začal studovat v Praze medicínu, ale po roce přestoupil na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|filozofickou fakultu]], kterou dokončil v roce [[1890]]. === Pedagog === Jako středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a němčiny vyučoval v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]] (~~1891-1892~~1891–1892), [[České Budějovice\|Českých Budějovicích]] (~~1892-1902~~1892–1902), [[Jičín]]ě (~~1902-1909~~1902–1909) a [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]] (~~1909-1911~~1909–1911). Na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici působil v letech ~~1911-1925~~1911–1925.<ref name="rubes"/> V době pedagogické praxe se literární tvorba Josefa Štefana Kubína neomezovala jen na učební pomůcky (jazykové učebnice a slovníky). Po odchodu z Prahy se soustředil na systematický sběr lidových písní a na zápisy lidových pohádek, pověstí a veselých příbehů. Texty zaznamenával především v Kladsku a Podkrkonoší. Byly uspořádány podle vypravěčů a vesnic a doplněny charakteristikami vypravěčů.<ref name="forst"/> Řádek 44 ⟶ 43: Josef Štefan Kubín byl ženat dvakrát. S první manželkou, Růženou (Rosou) rozenou Ždichyncovou (1875-??) se oženil 4.9.1893 v Českých Budějovicích, kde byl v té době profesorem.<ref>[https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=2778 Matrika oddaných Č. Budějovice (sv. Mikuláš), s.409 (snímek 412)]</ref> Manželství bylo soudně rozvedeno v roce 1909. Synové Vlastimil a Milan (narozeni 1894 a 1895) žili po rozvodu s matkou v Jičíně,<ref name="soupis">[http://www.ahmp.cz/index.html?wstyle=2&catalogue=1 Soupis pražských obyvatel, Vyhledávání: Kubín Josef, 1864]</ref><ref group="p">Třetí syn Vladimír v osmi měsících zemřel.</ref> s otcem se ale stýkali. S druhou manželkou Augustou, rozená Žaloudkovou (1883-??), se Josef Štefan Kubín seznámil během svého působení v Mladé Boleslavi. Když v roce 1911 získal profesorské místo v Praze, Augusta Žaloudková ho následovala a 12. 6.června 1912 se jim narodila dcera Vlasta. I když bylo jeho předchozí manželství rozloučeno, nesměl se jako katolík znovu oženit. Svatba s Vlastou Žaloudkovou se proto konala až po Kubínově vystoupení z římskokatolické církve, 4. ~~11.~~listopadu 1919 (civilní sňatek v Praze); manželé spolu prožili přes padesát let.<ref name="soupis"/> Dcera Vlasta byla jako členka ilegální komunistické buňky v roce 1940 zatčena; zemřela v roce 1942 v nacistické věznici, pravděpodobně na záškrt.<ref name="rubes2">[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/5/o-cem-dilo-nehovori-/ Dějiny a současnost 2008, Zdeněk Rubeš: ''O čem dílo nehovoří. Tragická kapitola v životě Josefa Štefana Kubína'']</ref>▼ === Odchod ~~"na~~„na ~~odpočinek"~~odpočinek“ ===▼ ▲Dcera Vlasta byla jako členka ilegální komunistické buňky v roce 1940 zatčena; zemřela v roce 1942 v nacistické věznici, pravděpodobně na záškrt.<ref name=rubes2">[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/5/o-cem-dilo-nehovori-/ Dějiny a současnost 2008, Zdeněk Rubeš: ''O čem dílo nehovoří. Tragická kapitola v životě Josefa Štefana Kubína'']</ref> Josef Štefan Kubín odešel na odpočinek (ukončil pedagogickou dráhu) v roce 1925. Vzhledem k jeho dlouhověkosti se však jednalo o počátek periody intenzivní tvorby a publikace.<ref group="p">Databáze NK ČR uvádí 47 publikací vydaných v letech ~~1925-1947~~1925–1947, většinou pohádek.</ref> V tomto období (do roku 1948) vznikla také jeho nejdůležitější díla -– pentalogie ''Jivínské rapsodie'', ''Zlatodol pohádek'' a další. Na rozdíl od dvacátých let jsou jeho dětské pohádkové knihy pojaty s vyšším podílem autorství, nejednalo se již jen o převod folklórních textů do literárního jazyka.<ref name="forst"/>▼ ▲=== Odchod "na odpočinek" === ▲Josef Štefan Kubín odešel na odpočinek (ukončil pedagogickou dráhu) v roce 1925. Vzhledem k jeho dlouhověkosti se však jednalo o počátek periody intenzivní tvorby a publikace.<ref group="p">Databáze NK ČR uvádí 47 publikací vydaných v letech 1925-1947, většinou pohádek.</ref> V tomto období (do roku 1948) vznikla také jeho nejdůležitější díla - pentalogie ''Jivínské rapsodie'', ''Zlatodol pohádek'' a další. Na rozdíl od dvacátých let jsou jeho dětské pohádkové knihy pojaty s vyšším podílem autorství, nejednalo se již jen o převod folklórních textů do literárního jazyka.<ref name="forst"/> === Závěr života === Po únorovém převratu v roce 1948 patřil Josef Štefan Kubín mezi spisovatele, které si tehdejší režim oblíbil a veřejně oceňoval (viz níže ~~"Ocenění"~~„Ocenění“) a on sám se stal v roce 1949 členem KSČ.<ref name="rubes"/> Jeho starší díla, zejména pohádky, byla často vydávána.<ref group="p">Jen v období od února 1948 do autorovy smrti (~~1948-1965~~1948–1965) uvádí databáze NK ČR vydání 34 děl Josefa Štefana Kubína.</ref> Autor se naopak snažil vyhovět požadavkům doby, například verši o [[Suezská krize\|Suezské krizi]], zveřejněnými v Rudém právu.<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1956/11/8/2.png Rudé právo, 8.11.1956, s.2, ''Lístek do Egypta'']</ref> nebo verši zesměšňujícími západoněmeckého kancléře [[Konrad Adenauer\|Adenauera]].<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1956/12/24/4.png Rudé právo, 24.12.1956, s.4, ''Nepůjde to'']</ref> Protipapežské satiry ''Žíhavky vatikánské'' publikovány nebyly. Zemřel v Praze ve 101 letech. Byl pochován ve vyšehradském [[Slavín (hrobka)\|Slavíně]]. Jeho osobní fond je uložen v Památníku národního písemnictví.<ref>[http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/974-kubin-josef-stefan/ Památník národního písemnictví, osobní fond Josefa Štefana Kubína]</ref> Řádek 60 ⟶ 59: === Časopisy === Příspěvky Josefa Štefana Kubína se objevují v časopisech zhruba od počátku 20. století, jako Květy, Malý čtenář, Lumír. Přispíval i do deníků jako [[Národní politika]]<ref>{{Kramerius\|ABA001\|8598506 \|Např. Národní politika, 8.7.1914, s.1, Česká píseň v Kladsku. v systému Kramerius}}</ref> a Lidové noviny. Po druhé světové válce jsou jeho příspěvky tištěny v Rudém právu, Literárních novinách, Svobodném slovu, Dikobrazu aj.<ref name="forst"/> === Folklor, pohádky (sebrané a umělé) === (První vydání, výběr) * ''Povídky kladské'' (vydala Společnost národopisného musea českoslovanského, Praha, ~~1908-1910~~1908–1910) * ''Lidomluva Čechů kladských, příspěvek k české dialektologii'' (vydala Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1913) * ''Pohádky z Kladska'' (vydal P. Plaček, Pacov 1916) * ''České Kladsko'' (vydal Československý cizinecký úřad, Praha, 1919) * ''Lidové povídky z českého Podkrkonoší. Podhoří západní'' (vydala Česká akademie věd a umění, Praha, ~~1922-1923~~1922–1923 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * ''V moci kouzla'' (původní pohádky z Podkrkonoší, ilustr. Art. Scheiner, vydaly Českomor. podniky tisk. a vyd., Praha, 1923 nebo 1924) * ''Dárek od pohádky'' (ilustrace [[Artuš Scheiner]], vydaly Českomor. podniky tisk. a vydav., Praha, 1924 nebo 1925) * ''V čarodějném kole'' (ilustroval [[Jiří Trnka]], vydal J. Otto, Praha, 1941) * ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání pohádek díl 1, vydala Mladá fronta, Praha, 1948) * ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání -– umělých pohádek] díl 2, vydala Mladá fronta, Praha, 1949) === Vlastní próza === Řádek 83 ⟶ 82: * ''S kytkou za kloboučkem'' (Obálka, ilustrace, vazba: [[Karel Müller (grafik)\|Karel Müller]], vydal Tisk, Zlín, 1946) * ''Stíny jdou za námi'' (nové jivínské rapsodie, vydal Fr. Borový, Praha, 1946) === Překlady a jazykové učebnice === (První vydání, výběr) Řádek 131 ⟶ 130: </ref> Jako připomínka se uděluje každoročně ocenění za pozoruhodný kulturní počin na území jičínského okresu, nazvané ''Jivínský Štefan''.<ref group="p">Josef Štefan Kubín nazýval Jičín ve svých dílech ~~"Jivín"~~„Jivín“.</ref> Cenou je dřevěná soška, kterou vytvořili Renata a Martin Lhotákovi. Uděluje se každoročně 25. února za počin uplynulého roku a za dlouhodobé zásluhy.<ref>[http://jivinskystefan.webnode.cz/o-nas/ Jivínský Štefan]</ref> == Odkazy == Řádek 179 ⟶ 178: * {{NK ČR\|jk01070421}} * {{SČL\|727}} * [http://literatura.kvalitne.cz/9p.htm Částečná bibliografie -– abecedně] * {{de}} [http://d-nb.info/gnd/132783282 Katalog der Deutschen Nationalbibliothek] * {{Imdb osoba\|1346626}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Literatura}}▼ ▲{{Portály\|Literatura}} {{DEFAULTSORT:Kubín, Josef Štefan}} [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti]] Řádek 193 ⟶ 191: [[Kategorie:Překladatelé z francouzštiny]] [[Kategorie:Překladatelé do češtiny]] [[Kategorie:~~Narození~~Pohřbení ~~1864~~na Slavíně]] [[Kategorie:Úmrtí 1965]]▼ [[Kategorie:Století lidé]] [[Kategorie:Muži]]▼ [[Kategorie:Pohřbení na Slavíně]]▼ ~~[[Kategorie:Úmrtí 25. listopadu]]~~ [[Kategorie:Narození v Jičíně]] ▲[[Kategorie:~~Pohřbení~~Narození ~~na Slavíně~~1864]] [[Kategorie:Narození 7. října]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 1965]] [[Kategorie:Úmrtí 31. října]] ▲[[Kategorie:Muži]]

Josef Štefan Kubín: Porovnání verzí