Verze z 10. 4. 2007, 22:45 editovat Postrach (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 27 339 editací pokus o uvodni vetu. Doufam, ze jsem n zcela jasny vyznam z clanku pocopil ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 4. 2007, 06:40 editovat zrušit editaci Xkosour (diskuse \| příspěvky) 7 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Titus Krška''' ([[1. srpen\|1. srpna]] [[1842]] [[Třebíč]] - [[24. říjen\|24. října]] [[1900]]) byl zakladatel prvního českého dobrovolného sboru hasičského ~~sboru~~a jeho první náčelník, byl také starostou [[Česká ústřední jednota hasičská\|české ústřední jednoty hasičské]], zakladatelem a členem [[Hasičská pojišťovna\|hasičské pojišťovny]], zakladatelem místního fondu pensijního, zakladatelem a předsedou [[Invalidní hasičský fond markrabství moravského\|invalidního hasičského fondu markrabství moravského]], čestným členem mnoha hasičských sborů, redaktorem a vydavatelem [[Ochrana hasičská\|Ochrany hasičské]] a členem mnoha humánních spolků. [[Image:Titus_Krska_hrob.jpg\|thumb\|100px\|right\|Pomník na hrobu T.Kršky]]▼ Jeho otec byl [[řezník]]em a matka pocházela z [[Jihlava\|Jihlavy]]. V [[Třebíč]]i bydleli na náměstí v domě č. 22. Je to renesanční stavba z první poloviny [[17. století]], zdobená na vápně vyritými reliefy, zvaná Černý dům. Titus byl nejmladší z devíti dětí. V jedenácti letech byl dán na rok do německé školy ve [[Velký Harras\|Velkém Harrasu]] v [[Rakousko\|Rakousku]], aby se naučil [[němčina\|německému jazyku]]. V roce [[1854]] odešel na německou nižší realku do [[Jihlava\|Jihlavy]]. Po vychození první třídy mu zemřel otec a tak musel zanechat studií a starat se o chléb. Z patnáctiletého studenta se stal [[písař]] u c.k. hejtmanství v [[Třebíč]]i, později přestoupil k okresnímu soudu, kde poznal bídu, do které upadly rodiny po ničivých požárech. V roce [[1867]] stanul v čele [[Třebíč]]e český starosta. V [[Třebíč]]i se probouzelo národní uvědomění českého obyvatelstva a této příznivé změny využil Titus Krška v roce [[1868]] k založení českého dobrovolného sboru hasičského. Krška se stal jeho náčelníkem, cvičitelem a vzdělatelem. Musel vypracovat teorii výcviku, taktiku, české povely, signalizaci a nové potřebné nářadí. Sbor byl složen z českých i německých členů a Krška záhy pocítil nevděk části obyvatelstva a nepřízeň úřadů. Tyto okolnosti ho donutili opustit v roce [[1870]] Třebíč natrvalo. Po jeho odchodu byl sbor poněmčen. Po přestěhování do [[Velké Meziříčí\|Velkého Meziříčí]] založil Titus Krška Občanskou záložnu, která brzy zanikla. V roce [[1871]] nastoupil Krška do obecní kanceláře jako účetní, později se stal obecním tajemníkem. Společenský a národní život se ve [[Velké Meziříčí\|Velkém Meziříčí]] probouzel již od čtyřicátých let [[19. století]] za přispění dr. Františka Skřivana, učitelů Mezníka, Koláře a Haška, výrobce suken Antonína Kalába, advokáta Zikmunda Vašátky a dalších. Krška využil svých zkušeností z práce s hasičským sborem a po vypracování stanov, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím, dne [[21. červenec\|21. července]] [[1871]] vstoupila v život [[Dobrovolná jednota hasičská\|Dobrovolná jednota hasičská]].▼ ▲[[Image:Titus_Krska_hrob.jpg\|thumb\|100px\|right\|Pomník na hrobu T.Kršky]] ▲V jedenácti letech byl dán na rok do německé školy ve [[Velký Harras\|Velkém Harrasu]] v [[Rakousko\|Rakousku]], aby se naučil [[němčina\|německému jazyku]]. V roce [[1854]] odešel na německou nižší realku do [[Jihlava\|Jihlavy]]. Po vychození první třídy mu zemřel otec a tak musel zanechat studií a starat se o chléb. Z patnáctiletého studenta se stal [[písař]] u c.k. hejtmanství v [[Třebíč]]i, později přestoupil k okresnímu soudu, kde poznal bídu, do které upadly rodiny po ničivých požárech. V roce [[1867]] stanul v čele [[Třebíč]]e český starosta. V [[Třebíč]]i se probouzelo národní uvědomění českého obyvatelstva a této příznivé změny využil Titus Krška v roce [[1868]] k založení českého dobrovolného sboru hasičského. Krška se stal jeho náčelníkem, cvičitelem a vzdělatelem. Musel vypracovat teorii výcviku, taktiku, české povely, signalizaci a nové potřebné nářadí. Sbor byl složen z českých i německých členů a Krška záhy pocítil nevděk části obyvatelstva a nepřízeň úřadů. Tyto okolnosti ho donutili opustit v roce 1870 Třebíč natrvalo. Po jeho odchodu byl sbor poněmčen. Po přestěhování do [[Velké Meziříčí\|Velkého Meziříčí]] založil Titus Krška Občanskou záložnu, která brzy zanikla. V roce [[1871]] nastoupil Krška do obecní kanceláře jako účetní, později se stal obecním tajemníkem. Společenský a národní život se ve [[Velké Meziříčí\|Velkém Meziříčí]] probouzel již od čtyřicátých let [[19. století]] za přispění dr. Františka Skřivana, učitelů Mezníka, Koláře a Haška, výrobce suken Antonína Kalába, advokáta Zikmunda Vašátky a dalších. Krška využil svých zkušeností z práce s hasičským sborem a po vypracování stanov, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím, dne [[21. červenec\|21. července]] [[1871]] vstoupila v život Dobrovolná jednota hasičská. [[Image:Titus_Krska_hrob_detail.jpg\|thumb\|100px\|right\|Detail pomníku na hrobu T.Kršky]]

Titus Krška: Porovnání verzí