Starokatolická církev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Biskupové a správci biskupství: DOplněn nově zvolený biskup. Viz http://www.starokatolici.cz/2016/04/08/vysledek-volby-biskupa
→‎Praxe: doplnění informací - VIZ : www.starokatolici.cz, www.christnet.cz a weby starokatolických církví .
Řádek 1:
'''Starokatolická církev''' je [[křesťanství|křesťanskou]] [[církev|církví]], která se v několika fázích s gradací v 2. pol. [[19. století]] po [[První vatikánský koncil|prvním vatikánském koncilu]] oddělila od [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] pro nesouhlas v základních doktrinárních otázkách, především pak v oblasti [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]].<ref>MRÁZEK, Miloš. Římskokatolické alternativy II. ''[[Dingir (časopis)|DINGIR]]'' [http://dingir.cz/ <nowiki>[online]</nowiki>]. 30.3.1999, roč. 2., čís. 1., s. 7. [http://www.dingir.cz/archiv/Dingir199.pdf#page=8 Dostupné online.] ISSN 1212-1371</ref> Starokatolické církve v jednotlivých zemích jsou [[autokefální církev|autokefálními církevními společenstvími]]. Některé z nich jsou sdruženy v&nbsp;[[Utrechtská unie|Utrechtské unii]] starokatolických církví v čele s arcibiskupem v [[Utrecht]]u ( je předsedou Mezinárodní biskupské konference Utrechtské unie starokatolických církví) .
 
== Víra ==
Starokatolická církev považuje za závazné sedm [[ekumenický koncil|ekumenických koncilů]] prvního tisíciletí, stejně jako [[pravoslaví|pravoslavní]] užívají [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání]] bez ''[[Filioque]]''. Církev uznává sedm [[svátost]]í. Církev odmítá [[dogma]]ta, která vyhlásila římskokatolická církev v průběhu druhého tisíciletí (resp. po r. 1054) .
 
== Praxe ==
* Starokatolické církve v jednotlivých zemích jsou [[Autokefální církev|autokefální]], se synodním zřízením. Členové církve shromáždění na synodě volí biskupa, schvalují stanovy, rozhodují o všech podstatných záležitostech, volí synodní radu.
* Bohoslužby byly vždy vedeny v národních jazycích (oproti spřízněným anglikánům latinu prakticky nepoužívají) .
* Průběh [[eucharistie|eucharistické slavnosti]] (mše) není tak svázán předpisy jako v římskokatolické církvi. Je kladen důraz na [[činná účast|aktivní účast]] celé komunity. Přijímání eucharistie je zásadně [[podobojí]].
* Kněžský a biskupský [[celibát]] je dobrovolný.
* Starokatolické církve UU v Německu, Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku a ČeskuŠvýcarsku umožňují jáhenské i kněžské svěcení žen. V Česku kje tomusvěcení vžen pouze na jáhenky. Polskokatolická církev praxije doposudzavedené nedošlonemá.
* Individuální [[Svátost smíření|zpověď]] je dobrovolná (např. starokatolíci v Česku ji praktikují vcelku běžně) .
* Církev nemá restriktivní přístup k [[Homosexualita|homosexuálům]], avšak neumožňuje žehnání stejnopohlavních párů (mj. i kvůli tomu byla v červnu 2011 fakticky zrušena Starokatolická církev v Itálii, existovala od r.1997. Předchozí pokusy o založení se udály v l. 1884 a 1970) .
 
== Historie ==
Nejstarší starokatolická církev je v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Od římskokatolické církve se katolíci v Nizozemí ovlivnění [[Jansenismus|jansenismem]] formálně oddělili roku [[1723]]. Specifické vlastnosti této „Malé církve“ (oficiálně : Římskokatolická arcidiecéze starobiskupského duchovenstva v Utrechtu) můžeme vysledovat již před tímto datem a byly ovlivněny tím, že katolická církev musela v [[kalvinismus|kalvinistickém]] Nizozemí působit v ilegalitě. Rozkol byl způsoben tím, že [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] požadovali, aby nizozemská církev aktivněji vystupovala proti státu.
 
Od doby [[osvícenství]] se v německy mluvících zemích objevovaly reformní požadavky mezi katolickými duchovními, někteří z nich zakládali různá hnutí, která například v [[Prusko|Prusku]] požívala legálního statusu. Prohlášení papežské neomylnosti na [[První vatikánský koncil|prvním vatikánském koncilu]] vyvolala zejména v [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]] vlnu odporu. V roce [[1871]] se v [[Mnichov]]ě konal sjezd nesouhlasících duchovních, který můžeme považovat za počátek starokatolického hnutí. Vedoucí osobností byl mnichovský profesor teologie [[Ignaz Döllinger]].
 
Nově ustavená starokatolická církev přijala [[apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupnost]] od zmíněné nizozemské „Malé církve“. Starokatolické církve v Nizozemsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku spolu r. 1889 vytvořily ''Utrechtskou unii''. V prvních letech existence církve byla zavedena bohoslužba v národních jazycích, přijímání pod obojí a po roce [[1880]] byl zrušen povinný [[celibát]] duchovních.
 
Roku [[1931]] byla uzavřena tzv. ''Bonnská úmluva'' mezi starokatolíky a [[anglikánská církev|anglikány]], na jejímž základě existuje plné společenství mezi starokatolickými a anglikánskými církvemi (vzájemné uznávání svátostí, tj. intercomunnio) .
 
Od roku [[1996]] umožňuje starokatolická církev v Německu udělovat kněžské svěcení ženám. Následně umožnily svěcení žen i církve v Rakousku, Švýcarsku a Nizozemí. V České republice je jen jáhenské .
 
== Historie starokatolické církve v českých zemích ==
Řádek 67:
* [[Polskokatolická církev v Polsku]] ''(biskupství Varšava, biskupství Vratislav, biskupství Krakov/Čenstochová)''
* [[Mariavitismus|Starokatolická církev Mariavitů v Polsku]] ''(biskupství lubelsko-podleské, biskupství slezko-lodžské a biskupství varšavsko-plocké; od r. 1924 mimo Utrechtskou unii, v roce 2014 znovupřijata)''
* [[Starokatolická církev v Chorvatsku a Bosně-Hercegovině]] ''(bez biskupa, podléhá přímo Utrechtské unii)''
* [[Starokatolická církev ve Švédsku|Starokatolická církev v Dánsku a Švédsku]] ''(bez biskupa, podléhá přímo Utrechtské unii)''
* [[Starokatolická církev ve Francii|Starokatolická misie ve Francii]] ''(bez biskupa, podléhá přímo Utrechtské unii)''
 
== Ostatní starokatolické církve ==
* Polská národní katolická církev ''(Polish National Catholic Church-PNCC v USA a Kanadě. Koncem r. 2003 vystoupila/byla vyloučena z Utrechtské unie, neboť nesouhlasí s kněžským svěcením žen a se svěcením homosexuálů). Má 4 diecéze na severovýchodě USA a pátou v Kanadě,v čele s biskupy, r. 2011 měla asi 25 000 věřících.''
* Starokatolická církev na Slovensku ''(vystoupila z Utrechtské unie na konci r.2003 – kvůli vyloučení/vystoupení PNCC v USA a Kanadě), posléze se stala členkou WCNCC-Světové rady národních katolických církví, kde je vůdčí silou PAIC- Portugalská apoštolská katolická církev, v čele je arcibiskup Juan Antonio Raposo, patriarcha Evropy a Ameriky). V jejím čele stojí arcibiskup Augustin Bačinský. Patří k ní generální vikariáty v Rakousku, Česku a Chorvatsku, v jejich čele stojí biskupové, v ČR je to Antonín Jelínek. *Do WCNCC patří též Kanadská národní katolická církev - CNCC a církve v Kolumbii a jinde .''
* Nezávislá filipínská církev- IFI (katolická), ''(není členkou Utrechtské unie, ale je s ní v plném církevním společenství, a též s Anglican communion-celosvětovým společenstvím anglikánských církví). Má asi 5,4 milionu věřících, tj. asi 6 % obyv. Filipín ve 36 diecézích a dvě diecéze v USA . IFI světí ženy nejen na jáhenky a kněze, ale i na biskupky .''
* Reformovaná katolická církev v Polsku