Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 320 bajtů ,  před 3 lety
Texas opravdu nebyl připojen v 1946 ale v 1845
[[Soubor:México División Política-República Central.png|right|thumb|250px|Teritoriální rozdělení Mexika mezi První a Druhou republikou – červeně označeny území se [[Separatismus|separatistickými]] tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu.]]
 
'''Mexicko-americká válka''' nebo '''Americko-mexická válka'''<ref group="p">Ve Spojených státech je tento konflikt znám jako '''Mexická válka'''. V Mexiku je znám jako ''La Intervención Norteamericana'' (Severoamerická intervence), ''La Invasión Estadounidense'' (Invaze Spojených států), ''La Guerra de Defensa'' (obranná válka), nebo jako ''La Guerra del 47'' (válka v sedmačtyřicátém).</ref> byl [[válka|ozbrojený konflikt]] mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Mexiko|Mexikem]] v letech [[1846]]–[[1848]] vyvolaný sporem mezi USA a Mexikem o vládu nad [[Texas]]em. Mexiko neuznávalo odštěpenísamostatnost Texasu v roceod [[1836]] a po celou dobu existence [[Texaská republika|Texaské republiky]] považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii. Zatímco mexičtí historici považují za příčinu války anexipřipojení Texasu ze stranyk USA v roce [[19461845]], Američané (kteří nezávislost Texasu uznali) považují anexipřipojení Texasu provedenouprovedené se souhlasem Texasanů za legitimní a za příčinu války považují napadení pevnosti [[Fort Texas]] mexickou armádou, k němuž došlo 3. května 1846.<ref name=Bauer>Bauer, K.J., The Mexican War, 1846-1848, New York:Mcmillan, ISBN 0803261071</ref>
 
Dalšími příčinami byly snahy o územní expanzi Spojených států směrem na jihozápad,{{Doplňte zdroj}} politická nestabilita v Mexiku a neschopnost Mexika spravovat své severní provincie po [[Dějiny Mexika|válce za nezávislost]] (1810–1821).
 
Bezprostředním důvodem k válce bylo napadení pevnosti [[Fort Texas]] mexickou armádou 3. května 1846. Bojové operace probíhaly rok a půl od jara 1846 do podzimu 1847. Válka skončila naprostým vítězstvím Spojených států. Výsledkem byly významné územní ztráty Mexika ve prospěch Spojených států – odtržením Texasu a postoupením dalších území po prohrané válce přišlo Mexiko o více než polovinu svého území. Na získaném území vznikly postupně americké státy [[Kalifornie]], [[Nové Mexiko]], [[Arizona]], [[Nevada]] a [[Utah]]. Ačkoliv se dlouze diskutovalo o zákazu [[otrokářství|otroctví]] na nových územích, byl v roce 1850 přijat kompromis, na jehož základě zůstala bez otroctví jen Kalifornie. Ztráta rozsáhlých území podnítila mexickou vládu k politice osídlování severních oblastí jako prostředku k zabránění dalším ztrátám území.
Administrativa prezidenta [[John Tyler|Johna Tylera]] navrhla trojstrannou dohodu, která by vypořádala spor o hranice [[Oregon]]u a zajistila postoupení přístavu [[San Francisco]], ale [[George Hamilton-Gordon|lord Aberdeen]] se odmítl zúčastnit. Řekl však, že [[Spojené království|Británie]] nemá žádné námitky proti rozšíření území Spojených států v této oblasti.<ref name="MAW1913" /> Přesto však prosakovaly zprávy o tom, že Francie nebo Británie se chystá uchvátit Kalifornii, ačkoliv to nebyla pravda.<ref name="dejiny USA" />
 
Územní expanze Spojených států směrem k pobřeží Tichého oceánu byla jedním z politických cílů prezidenta [[James K. Polk|Jamese K. Polka]],{{Doplňte zdroj}} který byl i vůdcem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany Spojených států]].<ref name="MAW1913" >Rives, vol. 2, str. 45, 46 a 658</ref> V té době se těšila vysoké oblibě myšlenka tzv. „Zjevného údělu“. Roku 1845 totiž John L. O'Sullivan, novinář listu „Democratic Review“, napsal: „''Naším zjevným údělem je zaplavit zemi, kterou nám přiřkla Prozřetelnost, aby se každým rokem znásobující se miliony mohly svobodně rozvíjet.''“<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = O'Sullivan | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Annexation | periodikum = United States Magazine and Democratic Review | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://web.grinnell.edu/courses/HIS/f01/HIS202-01/Documents/OSullivan.html | issn =}}</ref> Tento „zjevný úděl“ obsahoval přesvědčení, že Spojené státy mají morální právo rozšiřovat své území pro šíření své civilizace. Podstatou bylo, že anglicky mluvící Spojené státy s vysokými ideály [[Protestantismus|protestantské]] křesťanské etiky měly „zcivilizovat“ území domorodých obyvatel a [[Katolictví|katolických]] Mexičanů. Spojené státy proto v roce 1835 a 1845 nabídly Mexiku, že jeho severní provincie odkoupí. Mexická vláda však pokaždé nabídku na odkoupení téměř poloviny svého území odmítla.
 
Polkův volební program však byl jednoznačně zaměřen na územní expanzi.{{Doplňte zdroj}} Polk hovořil o „znovuobsazení Oregonu a znovupřipojení Texasu“, a tím si zajistil podporu jak Severu (preferoval expanzi severozápadním směrem), tak Jihu (byl pro expanzi jihozápadním směrem).<ref name="dejiny USA" /> Svůj zájem však nejvíce upíral na Nové Mexiko a Kalifornii, protože o připojení Texasu bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do funkce [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta Spojených států]].<ref name="dejiny USA" />
 
== Texaská republika ==
 
=== Pohraniční srážky ===
Prezident James K. Polk po svém zvolení nařídil generálovi Taylorovi a jeho silám, aby postoupili na jih k Rio Grande, a tak vstoupili na sporné území. To byl nanejvýš pochybný krok, protože Mexiko neuznalo samostatnost ani anexipřipojení Texasu, ani hranici na řece Rio Grande. Spojené státy se však odvolávaly na smlouvy z Velasca. Mexiko naopak argumentovalo, že zmíněná smlouva byla podepsána generálem Santa Annou v roce 1836 pod nátlakem, když byl americkým vězněm, a že je tedy neplatná. Navíc, Mexičané tvrdili, že Santa Anna neměl pravomoc vyjednávat a podepsat takovou smlouvu. Skutečně smlouva nebyla nikdy Mexikem ratifikována. Polkův záměr byl jasný – vyprovokovat válku. [[Ulysses S. Grant]], který sloužil jako mladý důstojník u generála Taylora, později přiznal: „''Poslali nás, abychom vyprovokovali boje, ale bylo nutné, aby je začalo Mexiko.''“<ref name="dejiny USA" />
 
Taylor ale ignoroval mexické požadavky, aby se stáhnul za řeku Nueces a postavil provizorní pevnost Fort Texas (později známou jako [[Fort Brown]]) na severním břehu Rio Grande přímo proti mexickému městu [[Matamoros, Tamaulipas|Matamoros]].<ref>{{citace monografie | jméno =Justin Harvey | příjmení =Smith | odkaz na autora = | titul =The war with Mexico vol. 1 | url =http://books.google.com/books?id=WBkOAAAAIAAJ&pg=PA464 | vydavatel =Macmillan | místo = | rok =1919 | počet stran =464 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk =anglicky}}</ref> Mexické síly v oblasti vedl generál Mariano Arista.
 
25. dubna [[1846]] oddíl mexického jezdectva v počtu 2 000 mužů napadl americkou hlídku o počtu 70 mužů. Hlídka byla vyslána na průzkum do území mezi řekami Rio Grande a Nueces. V boji poblíž Brownsville bylo zabito 16 amerických vojáků, 5 bylo zraněno a 49 zajato. Tato událost, která je známá pod názvem „Thornton Affair“ se nakonec stala záminkoudůvodem pro vyhlášení války.<ref>{{citace monografie | jméno =K. Jack | příjmení =Bauer | odkaz na autora = | titul =Zachary Taylor: Soldier, Planter, Statesman of the Old Southwest | url =http://books.google.com/books?id=H42TwTwE1IwC | vydavatel =Louisiana State University Press | místo = | rok =1993 | počet stran = | kapitola = | strany =149 | isbn = | jazyk =}}</ref>
 
Obléhání pevnosti Fort Texas bylo zahájeno 3. května 1846. Mexické dělostřelectvo v Matamoros zahájilo palbu na Fort Texas, která odpověděla svými děly. Bombardování pokračovalo dalších 160 hodin<ref name="Brooks122"/> a postupně se zvyšovalo, jak mexické síly postupně obklopovaly pevnost. Během bombardování bylo zraněno 13 amerických vojáků a 2 vojáci zahynuli.<ref name="Brooks122">Brooks (1849) str. 122.</ref> Mezi mrtvými byl i Jacob Brown, podle kterého byla později pevnost přejmenována.<ref>Brooks (1849) str. 91, 117.</ref>
=== Vyhlášení války ===
[[Soubor:Mexican–American War (without Scott's Campaign)-en.svg|thumb||450px|Celková mapa mexicko-americké války.]]
Když Polk obdržel zprávu o Thorntonově incidentu, usoudil, že má v rukou dostatečné ''[[casus belli]]'' (záminkudůvod k válce).<ref>Smith (1919) str. 279.</ref> V jeho poselství ke Kongresu Spojených států ze dne 11. května 1846 stálo, že „Mexiko překročilo hranice Spojených států, napadlo naše území a prolilo americkou krev na americké půdě“.<ref name="dejiny USA" /> Kongres vyhlásil válku Mexiku 13. května 1846, přičemž vyhlášení války mělo silnou podporu hlavně u Demokratů z jižních států. 67 kongresmanů z řad Whigů bylo zpočátku proti, hlavně kvůli otroctví,<ref name="Bauer68">Bauer (1992) str. 68.</ref> ale nakonec jich proti válce hlasovalo jen 14<ref name="Bauer68"/> včetně bývalého prezidenta [[John Quincy Adams|Johna Quincyho Adamse]].
 
=== Opozice proti válce ===
2 462

editací