Mexicko-americká válka: Porovnání verzí

'''Mexicko-americká válka''' nebo '''Americko-mexická válka'''<ref group="p">Ve Spojených státech je tento konflikt znám jako '''Mexická válka'''. V Mexiku je znám jako ''La Intervención Norteamericana'' (Severoamerická intervence), ''La Invasión Estadounidense'' (Invaze Spojených států), ''La Guerra de Defensa'' (obranná válka), nebo jako ''La Guerra del 47'' (válka v sedmačtyřicátém).</ref> byl [[válka|ozbrojený konflikt]] mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Mexiko|Mexikem]] v letech [[1846]]–[[1848]]. Válkuvyvolaný vyvolaloamerickou napadením pevnosti[[anexe|anexí]] [[FortTexaská Texasrepublika|Texaské republiky]] mexickouv armádouroce 3. května 1846[[1845]]. Mexiko neuznávalo vojenské vítězství Texasuodštěpení a vzniknásledné samostatnéhovojenské vítězství Texasu v roce [[1836]] a po celou dobu existence Texaské republiky považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii.

Územní expanze Spojených států směrem k pobřeží Tichého oceánu byla jedním z politických cílů prezidenta [[James K. Polk|Jamese K. Polka]]{{Doplňte zdroj}}, který byl i vůdcem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany Spojených států]].<ref name="MAW1913" >Rives, vol. 2, str. 45, 46 a 658</ref> V té době se těšila vysoké oblibě myšlenka tzv. „Zjevného údělu“. Roku 1845 totiž John L. O'Sullivan, novinář listu „Democratic Review“, napsal: „''Naším zjevným údělem je zaplavit zemi, kterou nám přiřkla Prozřetelnost, aby se každým rokem znásobující se miliony mohly svobodně rozvíjet.''“<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = O'Sullivan | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Annexation | periodikum = United States Magazine and Democratic Review | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://web.grinnell.edu/courses/HIS/f01/HIS202-01/Documents/OSullivan.html | issn =}}</ref> Tento „zjevný úděl“ obsahoval přesvědčení, že Spojené státy mají morální právo rozšiřovat své území pro šíření své civilizace. Podstatou bylo, že anglicky mluvící Spojené státy s vysokými ideály [[Protestantismus|protestantské]] křesťanské etiky měly „zcivilizovat“ území domorodých obyvatel a [[Katolictví|katolických]] Mexičanů. Spojené státy proto v roce 1835 a 1845 nabídly Mexiku, že jeho severní provincie odkoupí. Mexická vláda však pokaždé nabídku na odkoupení téměř poloviny svého území odmítla.

Polkův volební program však byl jednoznačně zaměřen na územní expanzi.{{Doplňte zdroj}} Polk hovořil o „znovuobsazení Oregonu a znovupřipojení Texasu“, a tím si zajistil podporu jak Severu (preferoval expanzi severozápadním směrem), tak Jihu (byl pro expanzi jihozápadním směrem).<ref name="dejiny USA" /> Svůj zájem však nejvíce upíral na Nové Mexiko a Kalifornii, protože o připojení Texasu bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do funkce [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta Spojených států]].<ref name="dejiny USA" />

Prezident James K. Polk po svém zvolení nařídil generálovi Taylorovi a jeho silám, aby postoupili na jih k Rio Grande, a tak vstoupili na sporné území. To byl nanejvýš pochybný krok, protože Mexiko neuznalo ani samostatnostanexi Texasu, ani hranici na řece Rio Grande. Spojené státy se však odvolávaly na smlouvy z Velasca. Mexiko naopak argumentovalo, že zmíněná smlouva byla podepsána generálem Santa Annou v roce 1836 pod nátlakem, když byl americkým vězněm, a že je tedy neplatná. Navíc, Mexičané tvrdili, že Santa Anna neměl pravomoc vyjednávat a podepsat takovou smlouvu. Skutečně smlouva nebyla nikdy Mexikem ratifikována. Polkův záměr byl jasný – vyprovokovat válku. [[Ulysses S. Grant]], který sloužil jako mladý důstojník u generála Taylora, později přiznal: „''Poslali nás, abychom vyprovokovali boje, ale bylo nutné, aby je začalo Mexiko.''“<ref name="dejiny USA" />

25. dubna [[1846]] oddíl mexického jezdectva v počtu 2 000 mužů napadl americkou hlídku o počtu 70 mužů. Hlídka byla vyslána na průzkum do území mezi řekami Rio Grande a Nueces. V boji poblíž Brownsville bylo zabito 16 amerických vojáků, 5 bylo zraněno a 49 zajato. Tato událost, která je známá pod názvem „Thornton Affair“ se nakonec stala důvodzáminkou pro vyhlášení války.<ref>{{citace monografie | jméno =K. Jack | příjmení =Bauer | odkaz na autora = | titul =Zachary Taylor: Soldier, Planter, Statesman of the Old Southwest | url =http://books.google.com/books?id=H42TwTwE1IwC | vydavatel =Louisiana State University Press | místo = | rok =1993 | počet stran = | kapitola = | strany =149 | isbn = | jazyk =}}</ref>