Obec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13864200 uživatele Adam Černý (diskuse) zrušena, není pravda
mBez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=základní územně samosprávné jednotce}}
{{Globalizovat}}
'''Obec (většinou nazývána vesnice)''' je veřejnoprávní [[korporace]], tedy [[právnická osoba]], která je základní jednotkou [[veřejná správa|veřejné správy]], územně samosprávný celek základního stupně. V tomto smyslu je subjektem [[samospráva|samosprávy]] a v různé míře, podle typu obce, také vykonavatelem [[státní správa|státní správy]]. V některých zemích je obcí téměř každé [[město]] či [[vesnice]], v jiných zemích je obvyklé, že obec je tvořena větším množstvím vesnic nebo že některé obce mohou být součástí města.
 
V [[Česko|České republice]] základní definici obce obsahuje [[zákon o obcích]]: „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“<ref>§ 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p1 Dostupné online.]</ref> K 27. květnu 2016 Český statistický úřad uvádí celkem 6258 obcí a újezdů ([[ČÚZK]] jich uvádí ke stejnému datu 6259 – navíc je zahrnuta již zaniklá [[Brdy (okres Příbram)|obec Brdy]]).<ref name="czso2016">{{Citace elektronické monografie
Řádek 55:
 
Od 60. let až do počátku 90. let 20. století jména obcí a jejích místních částí podle vyhlášky č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, po schválení plenárními zasedáními místních a okresních orgánů stanovovala rada krajského národního výboru, změny byly vyhlašovány ministerstvem vnitra v Ústředním věstníku ČSR a ČR.<ref name="slučování" /> Na základě § 27 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, přešlo rozhodování o změnách jmen na okresní úřady.<ref name="slučování" />
 
=== Typy obcí ===
Menší obce tvořené zpravidla jednou nebo několika [[vesnice]]mi a přilehlým územím se nazývají prostě '''obcemi'''.
 
Z hlediska [[státní správa|státní správy]] se obce, které jsou pověřené širší působností státní správy, označují jako obec s [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]] (neoficiálně též obec II. stupně, často jde o [[město|města]]), obce s ještě větším rozsahem působnosti [[obec s rozšířenou působností]] (někdy se neoficiálně označuje jako obec III. stupně nebo jako malý okres, ve všech případech jde o [[město|města]]).
 
Historický titul '''[[městys]]''' (městec, městečko) souvisel původně s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy. Kolem roku 1950 se přestal používat, od roku 2006 byl obnoven.
 
'''[[Město]]''' je zvláštní titul některých, zpravidla větších a významnějších obcí. Mnohá města mají tento titul nepřetržitě již z dob monarchie. Obce, které o status města přišly v době socialismu, mají nárok na jeho vrácení, pokud nárok doloží a o vrácení požádají, přičemž lhůta pro žádost není stanovena a neplatí ani další omezující podmínky, například počet obyvatel (město [[Výsluní]] má necelých 400 obyvatel). Nově může být udělen za stanovených podmínek (například počet obyvatel alespoň 3000) předsedou Poslanecké sněmovny. V Česku je k roku 2013 celkem 602 měst. Město může sestávat z více původních měst nebo může zahrnovat i okolní vesnice, které nejsou samostatnými obcemi.
 
'''[[Statutární město]]''' je město, jemuž tento status přiznává zákon. Takové město může vlastní [[vyhláška|vyhláškou]] zvanou [[statut města]] zřídit [[městská část a městský obvod|městské části nebo městské obvody]] a přenést na ně části svých kompetencí. Občas se i jejich městské části a obvody označují chybně jako obce, přestože jimi nejsou. V České republice je 25 statutárních měst, ovšem jen část z nich využívá specifických práv z toho vyplývajících.
 
'''[[Krajské město]]''' je město, které je podle zákona sídlem [[Kraje v Česku|kraje]]. Vzhledem k tomu, že v České republice souběžně existují dva druhy krajského členění (územní a samosprávné), existují i dva typy krajských měst, přičemž část těchto měst je krajským městem v obou významech. Obdobně '''[[okresní město]]''' je podle zákona sídlem [[okres]]u, třebaže [[okres]] již není korporací, ale pouze územím. Krajské město nebo okresní město mohou ležet i mimo území svého kraje či okresu, například Praha je krajským městem pro sousedící [[Středočeský kraj]] a [[Praha]], [[Plzeň]] či [[Brno]] jsou okresními městy též pro sousedící okresy.
 
'''[[Hlavní město]]''' je status přiznaný zvláštním zákonem pouze [[Praha|Praze]]. [[De facto]] je Praha svého druhu statutárním městem. Praha je obcí, ale nevztahuje se na ni obecný zákon o obcích a zároveň má i postavení [[kraj (územní jednotka)|kraje]]. V minulosti v určitém období neměla Praha status ani obce ani kraje, ale byla zvláštní územní a správní jednotkou, přičemž některé okrajové části Prahy, připojené v letech 1968–1974, byly i po připojení k Praze označovány jako obce. Nyní jsou městskými částmi.
 
=== Vznik, zánik a území obce ===