Galaxie: Porovnání verzí

Stejně jako hvězdy i spirální ramena rotují kolem společného středu, avšak dochází k tomu konstantní ||[[úhlová rychlost|úhlovou rychlostí]]. To znamená, že hvězdy vstupují a vystupují do/ze spirálních ramen. Předpokládá se, že spirální ramena jsou oblastmi s vysokou hustotou anebo vlnami hustoty. Když se hvězda pohybuje směrem do ramena, zpomalí se a tím ještě zvětší svou hustotu; je to podobné jako „vlna“ zpomalujících se aut na přeplněné dálnici.

Nový typ galaxie – [[ultrakompaktní trpasličí galaxie]] – byla objevena v roce 2003 Dr. [[Michael Drinkwater|Michaelem Drinkwaterem]] z University″″″₤₴₠University of Queensland.

== HistorieÉĦ¢¢Historie ==

Na konci 18. století sestavil [[Charles Messier]] [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Seznam Messierových objektů]], obsahující 110 nejjasnějších mlhovin a hvězdokup, zanedlouho následovaný katalogem 5000 mlhovin, který byl shromážděn [[William Herschel|Williamem Herschelem]]. Roku [[1845]] zkonstruoval William Persons nový dalekohled, pomocí kterého byl schopný rozlišit eliptické a spirální mlhoviny (galaxie). Též se mu podařilo v některých mlhovinách rozpoznat jednotlivé světelné body, čímž potvrdil Kantovu dřívější myšlenku. Navzdory tomu nebyly mlhoviny uznávány jako vzdálené samostatné galaxie až do 20. let 20. století, kdy [[MadameEdwin du BarryHubble|Edwin Powell Hubble]] použil nový typ dalekohledu.

Byl schopen rozlišit vnější části některých spirálních mlhovin jako množiny samostatných hvězd a též umožnil odhadnutí vzdáleností mlhovin; byly příliš daleko na to, aby byly součástí Mléčné dráhy. Roku [[1936 v loďstvech|1936]] vytvořil klasifikační systém galaxií, který se používá dodnes, tzv. Hubbleovu posloupnost.

* [[Galaxie v Andromedě|M 31]] je spirální galaxie a největší galaxie z naší skupiny, nacházející se v [[KunaSouhvězdí lesníAndromedy|Andromedě]].

{{viz též|Astronomie gama záření}}

[[Vesmírný prach]], který se nachází v mezihvězdném prostoru, je však pro běžné světlo neprůhledný a i když je značně rozptýlený, znesnadňuje pozorování vzdálenějších objektů. Mnohem lépe jím však prochází dlouhé [[Ultrafialové záření|infračervené záření]], které můžeme použít k detailnímu průzkumu vnitřních oblastí gigantických molekulárních mračen a galaktických jader.<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.ipac.caltech.edu/Outreach/Edu/Regions/irregions.html | titul = Near, Mid & Far Infrared | vydavatel = IPAC/NASA | datum přístupu = 2007-01-02}}</ref> Infračervené světlo je také používáno k průzkumu vzdálených galaxií, které vznikly mnohem dříve v historii vesmíru a při jejich pozorování se projevuje [[Rudý posuv|červený posuv]]. Vodní páry a [[oxid uhličitý]] absorbují množství použitelného infračerveného spektra, a tak se často pro infračervenou astronomii používají teleskopy umístěné na vyvýšených místech či ve vesmíru.

První nevizuální studium galaxií, přesněji aktivních galaxií, bylo uskutečněno za pomoci [[Astronomieradioastronomie|rádiových frekvencí]]. Naše atmosféra je téměř průhledná vzhledem k rádiovým vlnám v rozsahu od 5&nbsp;[[Hertz|MHz]] do 30&nbsp;GHz ([[ionosféra]] blokuje vlny nižších frekvencí).<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://radiojove.gsfc.nasa.gov/education/educ/radio/tran-rec/exerc/iono.htm | titul = The Effects of Earth's Upper Atmosphere on Radio Signals | vydavatel = NASA | datum přístupu = 2006-08-10}}</ref> Díky tomu mohly být použity velké rádiové [[Metropolitní operainterferometrie|interferometry]] k zmapování proudů vyzařovaných z aktivních galaktických jader. [[Radio|RadioteleskopyRadioteleskop]]y mohou být také použity k pozorování neutrálního [[vodík]]u (díky 21centimetrovému záření) a potenciálně také neionizované vesmírné hmoty v raném vesmíru, která později zkolabovala a utvořila galaxie.<ref>{{Citace periodika | titul=Giant Radio Telescope Imaging Could Make Dark Matter Visible | periodikum=ScienceDaily | datum=[[December 14]], [[2006]] | url=http://www.sciencedaily.com/releases/2006/12/061214135537.htm | datum přístupu=2007-01-02}}</ref>