Jozef Ignác Bajza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ 1x EO (NK).
m oprava wikilinky
Řádek 4:
 
== Životopis ==
Narodil se [[5. březen|5. března]] 1755 v obci Predmier v Trenčínské župě ([[okres ŽilinaBytča]]). Jeho rodiče, otec Ondrej Bajza a matka Barbora rozená Blašková, byli asi zámožnější rolníci, rychtáři, ale právě za [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]] ztratila tato jinak nepočetná společenská vrstva poslední zbytky dávných výsad, mezi které patřilo i dědičné rychtářství, a klesla na úroveň ostatních poddaných. O mládí Josefa Ignáce Bajzy víme málo. Roku [[1777]] se s ním setkáváme jako se studentem [[teologie]] na známém vídeňském ''Pazmaneu''. Vídeňský pobyt, především bouřlivý ideový kvas, hluboce zapůsobil na mladého Bajzu. Jako [[Teologie|teolog]] se dostal pod vliv tzv. vídeňské školy náboženských a církevních reformátorů, zejména J. V. Eybela, profesora na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]], jeho zástupce J. M. Pehema a M. A. Vittoly, redaktora časopisu [[Wienerische Kirchzeitung]]. Do života vstupuje J. I. Bajza už jako zralý uvědomělý osvícenec-josefinista, který se v osmdesátých letech stává vášnivým stoupencem a propagátorem církevních a společenských reforem [[Josef II.|Josefa II.]]
 
Po skončení studií roce [[1780]] stává se J. I. Bajza [[Kaplan|kaplanem]] v kapitule v [[Trnava|Trnavě]]. Pravděpodobně již v těchto letech měl vypracován první rukopis knihy Rozličních wersuv - Epigramata slavonica, který předložil cenzorovi v [[Bratislava|Bratislavě]] a ústřední komisi ve [[Vídeň|Vídni]], která povolila knihu vytisknout a vydat. V roce [[1783]] požádal Bajza o místo faráře v Dolném Dubovém a zde působil dvaadvacet let do roku [[1805]]. V dolnodubovském období byl Jozef Ignác Bajza literární nejplodnější. Zde napsal a tiskem vydal převážnou část svých děl. V roce [[1783]] mu vyšel první svazek jeho románu ''René mládenca príhody a skúsenosti''.