Slezané: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 4 lety
(→‎Externí odkazy: +slovník)
 
== Novodobé dějiny Slezanů ==
Od roku 1880 v rámci pravidelného sčítání lidu zavedena v Rakousku-Uhersku rozhodnutím [[Vláda Eduarda Taaffeho|Taaffeho vlády]] otázka po jazyku, který je používán v ”běžném„běžném styku”styku“, a tím tedy od každého rakouského státního úředníka de facto požadováno národní vyznanívyznání.{{Doplňte zdroj}}. Byl tím vytvořen prostor na cestě ke vznikání státně opozičních národních společenství. Jazykový ”[[numerus clausus]]” obsahoval devět obcovacích jazyků: ''[[němčina]]'', ''[[čeština]]'' - ''[[moravština]]'' - ''[[slovenština]]'', ''[[polština]]'', ''[[rusínština]]'', ''[[slovinština]]'', ''[[srbochorvatština]]'', ''[[italština]]'', ''[[rumunština]]'' a ''[[maďarština]]''), neobsahoval však [[jidiš]] a jazykové smíšeniny. Zde jsou míněny především jazyky, kterými mluvilo obyvatelstvo na [[Moravsko-slezská hranice|pomezí Moravy a Slezska]]. Jakmile byla obecně uznána národnostní separace jako princip organizace společnosti, byla požadována stabilizace jazykových hranic, čemuž mělo sčítání napomoci{{Doplňte zdroj}}. Nastala však situace, což je především vidět ve Slezsku, kdy určitá část obyvatel se nemohla, nebo nechtěla zapojit do tohoto procesu a nemluvila ”úředně uznávanými jazyky”. Tato část obyvatel byla národnostně indiferentní, lépe řečeno jazyk zde nezprostředkovával národní vědomí{{Doplňte zdroj}}. Tato skupina, ale i ostatní části obyvatelstva ve východní části rakouského Slezska, se staly předmětem agitace především českých, polských a rakouskoněmeckých agitátorů v souvislosti s výše uvedeným ”vyznáním” se k určitému jazyku a tím i k národnosti.1) Zvláště česko-polský jazykově národnostní konflikt ve východním – těšínském Slezsku – byl silný: státoprávní nárok Čechů na veškeré země Koruny české byl v protikladu k polskému argumentu jazykové a etnické podstaty obyvatelstva. Jde především o otázku zařazení ”Šlonzáků” v tomto česko-polském konfliktů. O tom však později. Politický epilog těchto národnostních šarvátek nastal po [[První světová válka|1. světové válce]], kdy tu najednou stály proti sobě dva národní státy slovanské povahy, přičemž Němci ve Slezsku byli vyřazeni ze hry jakožto národnostní menšina.
[[Soubor:German Minority Upper Silesia.png|thumb|180px|left|Německá národnost v polské části Horního Slezska (2002)]]
[[Soubor:Gminy zamieszkane przez Ślązaków.png|thumb|left|180px|Slezská národnost v polské části Horního Slezska (2002)]]
Neregistrovaný uživatel