Věcné břemeno: Porovnání verzí

Služebnost může zatěžovat [[Nemovitá věc|věci nemovité]] i [[Movitá věc|věci movité]]. V [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 89/2012 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p978|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> je výčet služebností pouze [[Demonstrativní výčet|demonstratitvní]] a jejich úprava pouze doporučující ([[Dispozitivní právní norma|dispozitivní]]) - to znamená, že obsah služebnosti je možné sjednat odchylně, je nutné však dodržet pasivitu vlastníka (tj. ''strpět'', ''nekonat''). Služebná věc slouží věci panující, tzn. vlastník služebné věci je omezen ve prospěch vlastníka panující věci, zároveň však může služebná věc sloužit i určité [[Osoba|osobě]] (např. služebnost [[bydlení]]). Vlastník může vzájemně zatížit služebností i své různé [[Pozemek|pozemky]]. Možnost zřídit služebnost ke své [[Nemovitá věc|nemovitosti]] se označuje jako tzv. ''vlastníkova služebnost''. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím vlastníkem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Podrobnější úprava věcných břemen|url=http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnych-bremen|vydavatel=Ministerstvo spravedlnosti ČR|datum přístupu=2016-05-25}}</ref>

 

 

=== Druhy služebností ===

První [[Právo|právní úprava]] služebností na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] byla zahrnuta již v [[Všeobecný zákoník občanský|Obecném zákoníku občanském]] z roku [[1811]], která byla součástí [[Právní řád|právního řádu]] [[Československo|Československa]] až do přijetí tzv. [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|středního občanského zákoníku]] č. 141/[[1950]] Sb. V rámci této právní úpravy byl vznik služebnosti založen na [[Smlouva|smlouvě]], [[Poslední vůle|poslední vůli]], právním výroku vydaném při rozdělení společných [[Pozemek|pozemků]] nebo na vydržení. Od zákonného práva služebnosti byly odlišovány tzv. zákonné služebnosti, jako negativní povinnosti vlastníka, kterým neodpovídalo subjektivní právo jiné určité osoby. Tyto služebnosti byly zřizovány v rámci jiných právních předpisů. Tato právní úprava řešila reálná břemena pouze všeobecným ustanovením o výplatě důchodů. Služebnosti, vzniklé během účinností této právní úpravy, se postupnou novelizací [[Občanské právo|občanskoprávních]] [[Právní předpis|předpisů]] změnily na věcná břemena a pokud nedošlo k [[Právní skutečnost|právní skutečnosti]], se kterou právní předpisy spojují zánik věcného břemene, trvají věcná břemena, založená jako pozemkové služebnosti podle obecného zákoníku občanského z roku [[1811]], dodnes. <ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Rozsudek nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1163/2002|url=http://judikatury.cz/document/cz5z0wot|vydavatel=judikatury.cz|datum přístupu=2016-05-25}}</ref>

 

 

[[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Občanský zákoník]] č. 40/1964 Sb., pokud jde o věcná břemena, přinesl zcela zásadní zvrat, protože uznával pouze jediný možný způsob vzniku věcných břemen - ze [[Zákon|zákona]]. Věcná břemena tak zřizoval např. zákon č. 51/1964 Sb., [[Zákon o dráhách|o drahách]] nebo zákon č. 110/1964 Sb., o [[Telekomunikace|telekomunikacích]]. Ostatní způsoby nebyly umožněny, např. ani zřízení [[Závěť|závětí]]. Je zde důležité zmínit zejména jeden ze způsobů zániku věcného břemene - nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví. Tato právní úprava měla v budoucnu za [[následek]] např. to, že [[vlastnické právo]] k věci nabyl [[stát]] a to třeba způsobem, na který se posléze vztahovaly [[Restituce|restituční předpisy]], a tak po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] docházelo k vydání věci ([[Restituce|restituci]]), přičemž však věcné břemeno již neexistovalo (zaniklo nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví). Tato právní úprava se také ukázala co do možností vzniku věcných břemen jako naprosto nedostačující, zejména citelně chyběla možnost zřízení věcného břemene [[Dohoda|dohodou]]. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1982-131/zneni-0 Novelizace občanského zákoníku] č. 131/[[1982]] Sb. tedy zaváděla pět možností vzniku věcného břemene: písemnou smlouvou, závětí, rozhodnutím oprávněného orgánu, výkonem práva a ze zákona. Po roce [[1989]] došlo k další novelizaci občanského zákoníku <ref>{{Citace právního předpisu