Verze z 21. 6. 2016, 15:44 editovat Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací + linky, typos. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 6. 2016, 15:52 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací m →‎Historie: doložena prézens Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Historie == [[File:Kavárna Union inzerát 1892.jpg\|thumb\|Kavárna Union, inzerát 1892]] Nejstarší zmínka o domě pochází z roku [[1429]], kdy stál u hradebního příkopu a můstku za [[Opevnění Prahy\|hradbami]] [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně [[Klasicistní architektura\|klasicistní]] přestavby dle plánů z roku [[1789]]. V domě ~~byla~~je k roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref> V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace např. architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref>

Kavárna Union: Porovnání verzí