Kostel svatého Víta (Tuchoměřice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+linkfix farní kostel
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 29:
| titul =
| užívání =
| zánikdatum zániku =
| architekt = [[Giovanni Domenico Orsi]]
| sloh = rané [[baroko]]
Řádek 45:
}}
 
'''Kostel svatého Víta''' v [[Tuchoměřice|Tuchoměřicích]] v [[Okres Praha-západ|okrese Praha-západ]] je součástí raně [[baroko|barokního]] objektu [[jezuitská rezidence|jezuitské rezidence]] (kláštera) s kostelem vybudovaného v 2. polovině [[17. století]] podle návrhu italského architekta [[Giovanni Domenico Orsi]]ho nad obcí, na návrší zvaném Zámecký vrch. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název = Rezidence jezuitská|ID = 149050|datum = 2016-05-01}}</ref> O záchranu historicky i umělecky cenné stavby usiluje [[Komunita Chemin Neuf]].<ref>[http://www.chemin-neuf.cz/annuaire-cs/ceska-republika/tuchomerice/boutique Klášter v bývalé jezuitské rezidenci ze 17. století]</ref>
 
== Historie ==
Historie [[farní kostel|farního kostela]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Podlaha
| jméno = Antonín
Řádek 60:
| stránky = 119-128
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=83704
}}</ref> sv. Víta v Tuchoměřicích je spjata s působením jezuitské staroměstské koleje ([[Klementinum]]), která obstarávala duchovní správu v sousední obci [[Přední Kopanina|Kopanina]]. V roce 1623 zakoupili staroměstští jezuité od Otty Jindřicha z [[Vartenberkové|Wartemberka]] i panství Tuchoměřice se zámkem, přestavěným v průběhu [[16. století]] z [[gotika|gotické]] tvrze na [[renesanční architektura|renesanční]] šlechtické sídlo. Během třicetileté války zámek i původní kostel sv. Víta a Linharta zpustl. Na místě gotické tvrze a starého kostela sv. Víta a Linharta byla vybudována jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta podle plánů stavitele Orsiho.
 
== Popis stavby ==
; Exteriér
Kostel je jednolodní obdélná raně barokní stavba bez věže s valenými klenbami. Po obou stranách [[Oratoř (architektura)|oratoře]] je umístěn užší obdélný [[presbytář]]. Na střeše nad presbytářem je umístěn [[sanktusník]]. Východní průčelí, vybudované v letech 1732–1736 je členěno [[pilastr]]y. Nad segmentovým štítem obdélníkového portálu je umístěno obdélníkové okno ukončené segmentem. Nad římsou průčelí vrcholí obdélníkovým štítem s trojúhelníkovým ukončením. V nikách průčelí jsou umístěny tři pískovcové sochy, pocházející patrně z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] (sv. Ignác, sv. František Xaverský a sv. Václav). Boční fasády jsou členěny pilastry a obdélníkovými, půlkruhově ukončenými okny.
 
;Interiér
Řádek 99:
* [[Emanuel Poche|POCHE, Emanuel]]; a kol. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 111-112.
* HOLEC, František; a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 171.
* {{Citace monografie
| příjmení = Podlaha
| jméno = Antonín