Kostel svatého Jakuba Staršího (Levoča): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Národní kulturní památky na Slovensku; přidána Kategorie:Národní kulturní památky v Prešovském kraji za použití HotCat, portály, commonscat |
m Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 30:
| sloh =
| architektonický typ = [[gotika]]
| datum založení =13. století
| datum dokončení = 15. století
| kapacita =
| délka =46,8 m
Řádek 101:
| jazyk =
}}
</ref>.
Pečeť s postavou svatého Jakuba plnila funkci autentické pečeti města zřejmě až do poloviny 15. století – do vydání [[Armáles|armální]] listiny pro Levoču, k čemuž došlo mezi lety [[1447]]–[[1455]]. V levočském [[znak (heraldika)|znaku]] ze 16. století najdeme jako ozdobu [[klenot (heraldika)|klenotu]] mušli, což byl jeden z atributů tohoto světce. Stejným symbolem si několik patricijských rodin ozdobilo průčelí svých domů.<ref name="Chrám05">
Řádek 469:
Vpravo od vchodu do kaple svatého Jiří se zachovala nástěnná malba pocházející z období kolem roku [[1520]], v jejímž centru uprostřed architektury sedí Panna Maria s nahým Ježíškem, nalevo od ní [[Antonín Veliký|svatý Antonín Poustevník]] s holí a se zvonkem, vpravo postava neznámé světice. V tympanonu vchodu do kaple se nachází nástěnný obraz s polopostavou Krista v hrobě ukazujícího své rány. Obraz je přímo v rámu datován rokem [[1515]].
Pravděpodobně v prvním desetiletí 15. století vznikl v kostele obsahově rozsáhlý cyklus ''Legenda o svaté Dorotě''. Dvacet výjevů ze života této světice, důsledně ilustrujících [[Hagiografie|hagiografický]] text obsažený v ''[[Legenda aurea|Zlaté legendě]]'' (''Legenda Aurea''), je řazen do dvou vodorovných pásů tvořených vysokými obdélníkovými obrazy (celkové rozměry cyklu 286×925 cm. Ústřední myšlenkou cyklu je vyzvednutí oddanosti a vytrvalosti ve víře. Vrchní řada se čte zprava doleva, spodní opačně. Význam obrazů:
* 1. Dorotin otec Dorus odmítá přijmout pohanství, za což ho císař posílá jako vyhnance do Kappadokie.
* 2. Dorus s manželkou Theo a dcerami Kristýnou a Kalixta opouštějí Řím.
Řádek 561:
* J. Novák, ''Erby miest vyhlásených za pamiatkové rezervácie'', Tatran, Bratislava, 1986
* D. Buran a kol., ''Gotika – dejiny slovenského výtvarného umenia'', Slovenská národná galéria a Slovart, Bratislava, 2003, ISBN 80-8059-080-X
* J. Homolka a kol., ''Majster Pavol z Levoče'', Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava, 1961
* J. Homolka, ''Gotická plastika na Slovensku''. Tatran, Bratislava 1972
* kol. autorov, ''Slovensko – Kultúra'', Obzor, Bratislava, 1980
* L. Cidlinská, ''Gotické krídlové oltáre na Slovensku'', Tatran, Bratislava, 1989, ISBN 80-222-0029-8
* V. Jankovič, ''Národné kultúrne pamiatky na Slovensku'', Osveta, Martin, 1984
* I. Rusina a kol., ''Renesancia – dejiny slovenského výtvarného umenia'', Slovenská národná galéria, Bratislava, 2009, ISBN 978-80-8085-940-4
* Vl. Dvořáková a kol., ''Středověká nástěnná malba na Slovensku'', Odeon, Praha, 1978, Tatran, Bratislava, 1978
* B. Novotný a kol., ''Výtvarné umenie – Slovensko v obrazoch'', Osveta, Martin, 1991, ISBN 80-217-0341-5
* I. Chalupecký a kol., ''Chrám sv. Jakuba v Levoči'', Neografia, Martin, 1994, ISBN 80-967139-0-6
* ''Reštaurátorská tvorba 1989–1994 Oblastného ateliéru v Levoči'', Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava – Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča, 1994, ISBN 80-85167-00-X
* I. Cónová a kol., ''Vitráže na Slovensku'', Pamiatkový úrad Slovenskej republiky a Vydavateľstvo Slovart, Bratislava, 2006, ISBN 80-8085-215-4
| |||