Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš (Plzeň): Porovnání verzí

m
Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
(bohoslužby, záv. sekce podle doporučení)
m (Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
| titul = kostelík
| užívání = ve vlastnictví města
| zánikdatum zániku =
| architekt = [[Matěj Ondřej Kondel]]<br />[[Antonín Barth]]
| sloh = [[baroko]]
 
== Historie kostela ==
Historie kostelíka Nejsvětějšího Jména Ježíš sahá zřejmě až do středověku. Prvně je stavba nakreslena na vedutě [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602 jako čtverhraná stavbička s [[cimbuří]]m a jehlanovou střechou. Tehdy byla [[kaple]] ještě neznámého zasvěcení. Jisté je, jak bylo zjištěno při rekonstrukčních pracích v roce 2001, že kostelík narůstal postupně, od nejstarší čtverhrané svatyně, přes prodloužení v roce 1746 až po přístavu nové lodi na začátku 19. století. Nejstarší část dnes tvoří vstupní [[vestibul]] kostelíku. Není však znám žádný spolehlivý pramen objasňující informaci kdo a kdy nechal kapli postavit.
 
První zmiňovanou přestavbu kaple u své usedlosti nechal v letech 1745–1746 provést lékař a plzeňský primátor [[Petr Pavel Helffer]]. Budovaná kaple byla zasvěcena [[Pražské Jezulátko|Pražskému Jezulátku]]. Důvod stavby byl především v úmyslu zřídit rodinnou hrobku. Architektem a stavitelem kaple resp. přestavby kaple, byl [[Matěj Ondřej Kondel]], který byl tou dobou realizátorem některých staveb dle návrhu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichla]]. Přestavba spočívala v přístavbě obdélného prostoru na jižní straně původní kapličky, se kterou byl spojen přestavbou původní okenní [[Výklenek|niky]]. Tak vznikl vítězný oblouk s [[Archivolta|archivoltou]] užší než svislá část, na kterou nasedá přes konzolovité [[Voluta|voluty]]. Tím se prostor původní kaple stává [[loď (architektura)|lodí]] a nová přístavba [[Kněžiště|presbyteriem]]. Pro novou přístavbu jsou typické vně elipsovitě vypouklé boční obvodové stěny. Nad nově vytvořeným presbytářem vznikla i vížka, která pravděpodobně po opravě a přestěhování nad nově vybudovanou část existuje dodnes. Ke [[svěcení]] kaple došlo pravděpodobně první lednovou neděli roku 1747.<ref>Přesné datum svěcení není spolehlivě známo.</ref>
I přes tyto snahy docházelo k postupnému úpadku stavby. V roce 1933 došlo k vyloupení kostela, kdy nenávratně zmizela část mobiliáře kostela vč. liturgického náčiní, plastik, [[oltářní obraz|oltářních obrazů]] apod. Na základě této události vznikla z iniciativy studentů [[Masarykovo gymnázium Plzeň|Masarykova státního československého reálného gymnasia]] ''Jednota pro záchranu kostelíka U Ježíška''. Koncem roku 1933 byla s majiteli podepsána na 30 let nájemní smlouva na kostelík. Zaměření a zakreslení stavby bylo provedeno na žádost Jednoty plzeňským, tehdy již penzionovaným stavitelem a architektem [[Hanuš Zápal|Hanušem Zápalem]]. V první fázi došlo k opravám střešní krytiny a krovů a především k sanaci zdiva. Během roku 1935 byly zhotoveny nové omítky, jak vnější tak vnitřní, včetně zrestaurování fresky plzeňského malíře [[František Julius Lux|Františka Julia Luxe]]. Opravena byla rovněž podlaha, obnoveny oltáře a [[varhany]] pocházející ze 17. století a úprav doznal i okolní terén kde vznikl např. i nový mostek přes vodoteč. K novému vysvěcení došlo 5. ledna 1936.
 
Ve vlastnictví rodiny Divíškových byl kostelík až do roku 1948. V dalším období nebylo využití kostelíka žádné a tak postupně chátral. V přilehlém objektu byla do 70. let 20. století výkupna a sklad léčivých rostlin. Poté areál dál neutěšeně chátral. V roce 1992 byl objekt vrácen původním majitelům, tedy rodině Divíškových. Následně kostelík bez mobiliáře odkoupilo město, ovšem chátrání pokračovalo. Chátrající stavbě začalo věnovat svoji pozornost ''Občanské sdružení pro obnovu památek v Rokycanech a okolí''. Zaměření provedli v rámci výuky studenti plzeňské stavební průmyslové školy, projekt zpracoval předseda sdružení arch. [[Jan Soukup (architekt)|Jan Soukup]], který rovněž dohlížel na stavební práce, které započaly první fází v roce 2001. Ta zahrnovala opravu krovů, střech, věžičky a zpevnění kleneb. Následovala úprava vodních poměrů v okolí stavby a oprava fasád, která byla dokončena v roce 2005. Opravena byla i vzácná stropní [[freska]] [[František Julius Lux|F. J. Luxe]]. Při restaurování bylo zjištěno, že obě fresky byly pořízeny v časovém odstupu cca 25 let, tedy zde vedle sebe je rané a pozdní dílo téhož malíře. V letech 2005 až 2006 byly restaurovány varhany, které jsou starší, než kostelík a byly sem pořízeny zřejmě někdy v průběhu 19. století. Stabební obnovovací práce byly ukončeny v roce 2011, varhany se vrátily na opravený [[Kruchta|kůr]] v listopadu 2014. Kostelík ještě čeká na restaurování jeho vybavení.
 
V kostele koná své bohoslužby plzeňský sbor [[Evangelická církev augsburského vyznání v České republice|Evangelické církve augsburského vyznání v České republice]].<ref>http://kostelujeziska.cz/</ref>
 
== Literatura ==
* BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. ''Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788''. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
* MARTINOVSKÝ, Ivan. ''Dějiny Plzně v datech: od prvních stop osídlení až po současnost.'' Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 787 s. ISBN 80-7107106-6723723-7.
* LÁBEK, Ladislav. ''Čtení o kostelíku U Ježíška v Plzni''. Plzeň: Jednota pro záchranu kostelíka, 1936. ISBN nepřiděleno.
* HAUSNER, Tomáš. O Kostelíku. In: ''Společenství vlastníků jednotek U Ježíška'' [online]. 2008–2009 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.ujeziska.cz/index.php?option=com_content&amp;task=category&amp;sectionid=7&amp;id=34&amp;Itemid=48
 
1 116 315

editací