Hněvkovice na levém břehu Vltavy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie, obyvatelstvo, typografie, portály |
|||
Řádek 4:
| popisek = Pohled na část vesnice
| charakter = vesnice
| počet obyvatel =
| obyvatelé datum =
| počet domů = 80
| domy datum = 2009
Řádek 20:
| web =
}}
'''Hněvkovice na levém břehu Vltavy''' je vesnice, část města [[Týn nad Vltavou]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]]. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Týna nad Vltavou. Je zde evidováno 80 adres.<ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k [[9. říjen|9. říjnu]] [[2009]]</ref>
Hněvkovice na levém břehu Vltavy leží v katastrálním území '''[[Hněvkovice u Týna nad Vltavou]].'''
==
Jméno vesnice je zřejmě odvozeno od jména osadníka Hněvka.
== Historie ==
Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba [[část obce|osady]] [[Hněvkovice na pravém břehu Vltavy]], náležející do katastrálního území obce [[Dobšice (okres České Budějovice)|Dobšice]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = ▼
[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1463]].<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 196 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref> Hněvkovice pravděpodobně náležely k bechyňskému panství. V roce [[1549]] je ves jmenována jako příslušenství bechyňského zámku.
| jméno = ▼
▲Vesnice [[Hněvkovice u Týna nad Vltavou|Hněvkovice]] byla jednotná až do roku 1904, kdy byla rozdělena na Hněvkovice na pravém břehu a Hněvkovice na levém břehu. Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba [[část obce|osady]] [[Hněvkovice na pravém břehu Vltavy]]
| titul = Statistický lexikon obcí v Čechách▼
| korporace = Státní úřad statistický
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
|
|
| strany = 357
}}</ref>
▲</ref>. Roku [[1960]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Historický lexikon městysů a měst
| vydavatel = Nakladatelství Miloš Uhlíř
| místo = Praha
| rok = 2006
Řádek 49 ⟶ 51:
| kapitola = Týn nad Vltavou
| strany = 736
}}
</ref> byla obec Hněvkovice na levém břehu Vltavy připojena k Týnu nad Vltavou, přičemž v problematicky zjistitelné době byla ke katastru Hněvkovic na levém břehu Vltavy překatastrována z katastrálního území Dobšice i pravobřežní osada Hněvkovice na pravém břehu Vltavy.
== Památky ==
Obě uvedené památky jsou součástí historických Hněvkovic
* [[zámek (stavba)|Zámek]] je vedený v [[Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou|Seznamu kulturních památek v Týně nad Vltavou]]. Na pravém břehu Vltavy postavil roku [[1584]] Jeroným Hozlauer z Hozlau renesanční [[tvrz]], zdobenou pravděpodobně [[Sgrafito|sgrafitovým vzorem]]. Po bitvě na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byla ves i s tvrzí zkonfiskována. Později byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství [[Týn nad Vltavou]]. Roku [[1685]] byla tvrz zásluhou arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna přestavěna na barokní zámeček obehnaný zdí. V roce [[1948]] začal být místní zámek využívám pro potřeby školství. Nejprve zde byla od roku [[1953]] Učňovská škola zemědělská, v současné době je zde Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Komplex školy je tvořen budovami školy, dílen a domova mládeže.▼
▲* [[
* Královcův [[Mlýn|mlýn]]
== Zajímavost ==
* [[Vodní nádrž Hněvkovice]]
==
Zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau se během třicetileté války rozhodl ukrýt své cennosti na zámku. Společně se svým sluhou ukryli a zazdili cennosti do sklepení. Vzhledem k tomu, že se k zámku blížilo vojsko generála [[Baltasar Marradas|Baltasara Marradase]], uryhleně opustili zámek zadním vchodem. Během úprku Jeroným Hozlauer usoudil, že by jej mohl sluha zradit a vyzvednout si poklad. Tak ho nedaleko Čihovic probodl. Na tomto místě byla později vystavena kaple [[svatý Josef|svatého Josefa]]. Po této vraždě Jeroným Hozlauer odejel a ztratil se kdesi ve světě. Po své smrti se začal zjevovat a v podobě bludného jezdce teď straší v hněvkovickém zámku a okolí, kde údajně dodnes hledá ukrytý poklad.
Řádek 77 ⟶ 75:
{{Město Týn nad Vltavou}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
[[Kategorie:Místní části v Týně nad Vltavou]]
|