Hněvkovice na levém břehu Vltavy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie, obyvatelstvo, typografie, portály
Řádek 4:
| popisek = Pohled na část vesnice
| charakter = vesnice
| počet obyvatel = 6771
| obyvatelé datum = 20012011
| počet domů = 80
| domy datum = 2009
Řádek 20:
| web =
}}
'''Hněvkovice na levém břehu Vltavy''' je vesnice, část města [[Týn nad Vltavou]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]]. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Týna nad Vltavou. Je zde evidováno 80 adres.<ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k&nbsp;[[9. říjen|9. říjnu]]&nbsp;[[2009]]</ref> TrvaleV&nbsp;roce [[2011]] zde žijetrvale 67žilo 71 obyvatel.<ref name="Obyvatelesldb2011">{{Citace Početmonografie obyvatel| dlekorporace sčítání= lidu,Český domůstatistický aúřad bytů| podleodkaz databázena ČSÚkorporaci [[2001]]= Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 171 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref>
 
Hněvkovice na levém břehu Vltavy leží v katastrálním území '''[[Hněvkovice u Týna nad Vltavou]].'''.
 
== Historický přehledNázev ==
Jméno vesnice je zřejmě odvozeno od jména osadníka Hněvka.
Vesnice [[Hněvkovice u Týna nad Vltavou|Hněvkovice]] byla jednotná až do roku 1904, kdy byla rozdělena na Hněvkovice na pravém břehu a Hněvkovice na levém břehu.
 
== Historie ==
Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba [[část obce|osady]] [[Hněvkovice na pravém břehu Vltavy]], náležející do katastrálního území obce [[Dobšice (okres České Budějovice)|Dobšice]]<ref>{{Citace monografie| příjmení =
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1463]].<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 196 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref> Hněvkovice pravděpodobně náležely k bechyňskému panství. V roce [[1549]] je ves jmenována jako příslušenství bechyňského zámku.
| jméno =
 
| odkaz na autora =
Vesnice [[Hněvkovice u Týna nad Vltavou|Hněvkovice]] byla jednotná až do roku 1904, kdy byla rozdělena na Hněvkovice na pravém břehu a Hněvkovice na levém břehu. Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba [[část obce|osady]] [[Hněvkovice na pravém břehu Vltavy]], náležející do katastrálního území obce [[Dobšice (okres České Budějovice)|Dobšice]].<ref name="sldb1921">{{Citace monografie| příjmení =
| titul = Statistický lexikon obcí v Čechách
| korporace = Státní úřad statistický
| vydavatel =
| titul = Statistický lexikon obcí v ČecháchRepublice Československé. Čechy
| jménosvazek = I
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| isbnpočet stran = 596
| kapitolavydání = Úvod. 2
| strany = 357
}}</ref>
| jazyk = čeština
</ref>. Roku [[1960]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Kuča
}}
</ref>. Roku [[1960]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Historický lexikon městysů a měst
| vydavatel = Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset
| místo = Praha
| rok = 2006
Řádek 49 ⟶ 51:
| kapitola = Týn nad Vltavou
| strany = 736
| jazyk = čeština
}}
</ref> byla obec Hněvkovice na levém břehu Vltavy připojena k Týnu nad Vltavou, přičemž v problematicky zjistitelné době byla ke katastru Hněvkovic na levém břehu Vltavy překatastrována z katastrálního území Dobšice i pravobřežní osada Hněvkovice na pravém břehu Vltavy.
 
Jméno vesnice je zřejmě odvozeno od jména osadníka - Hněvek. První zmínky o vesnici jsou z roku [[1463]]. Hněvkovice pravděpodobně náležely k bechyňskému panství. V roce [[1549]] je ves jmenována jako příslušenství bechyňského zámku.
 
== Památky ==
Obě uvedené památky jsou součástí historických Hněvkovic, a v současnosti patří k Hněvkovicím na pravém břehu Vltavy:
 
* [[zámek (stavba)|Zámek]] je vedený v [[Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou|Seznamu kulturních památek v Týně nad Vltavou]]. Na pravém břehu Vltavy postavil roku [[1584]] Jeroným Hozlauer z Hozlau renesanční [[tvrz]], zdobenou pravděpodobně [[Sgrafito|sgrafitovým vzorem]]. Po bitvě na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byla ves i s tvrzí zkonfiskována. Později byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství [[Týn nad Vltavou]]. Roku [[1685]] byla tvrz zásluhou arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna přestavěna na barokní zámeček obehnaný zdí. V roce [[1948]] začal být místní zámek využívám pro potřeby školství. Nejprve zde byla od roku [[1953]] Učňovská škola zemědělská, v současné době je zde Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Komplex školy je tvořen budovami školy, dílen a domova mládeže.
 
* [[zámekZámek (stavba)|Zámek]] je vedený v [[Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou|Seznamu kulturních památek v Týně nad Vltavou]]. Na pravém břehu Vltavy postavil roku [[1584]] Jeroným Hozlauer z Hozlau renesanční [[tvrz]], zdobenou pravděpodobně [[Sgrafito|sgrafitovým vzorem]]. Po bitvě na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byla ves i s tvrzí zkonfiskována. Později byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství [[Týn nad Vltavou]]. Roku [[1685]] byla tvrz zásluhou arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna přestavěna na barokní zámeček obehnaný zdí. V roce [[1948]] začal být místní zámek využívám pro potřeby školství. Nejprve zde byla od roku [[1953]] Učňovská škola zemědělská, v současné době je zde Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Komplex školy je tvořen budovami školy, dílen a domova mládeže.
* Královcův [[Mlýn|mlýn]] - Budova původního mlýna s malou vodní elektrárnou se nachází na pravém břehu Vltavy pod zámkem. Tento mlýn provozoval Karel Královec, který 20. letech [[20. století]] mlýn přestavěl. Místní mlýn je uváděný v hlubockém urbáři již roku [[1490]].
 
== Zajímavost ==
* [[Vodní nádrž Hněvkovice]]
 
== [[Pověst]] ==
Zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau se během třicetileté války rozhodl ukrýt své cennosti na zámku. Společně se svým sluhou ukryli a zazdili cennosti do sklepení. Vzhledem k tomu, že se k zámku blížilo vojsko generála [[Baltasar Marradas|Baltasara Marradase]], uryhleně opustili zámek zadním vchodem. Během úprku Jeroným Hozlauer usoudil, že by jej mohl sluha zradit a vyzvednout si poklad. Tak ho nedaleko Čihovic probodl. Na tomto místě byla později vystavena kaple [[svatý Josef|svatého Josefa]]. Po této vraždě Jeroným Hozlauer odejel a ztratil se kdesi ve světě. Po své smrti se začal zjevovat a v podobě bludného jezdce teď straší v hněvkovickém zámku a okolí, kde údajně dodnes hledá ukrytý poklad.
 
Řádek 77 ⟶ 75:
 
{{Město Týn nad Vltavou}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Místní části v Týně nad Vltavou]]