Glóbus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - poznámka odporující WP:OV a WP:VZ
Řádek 4:
 
{{Různé významy}}
'''Glóbus''' ([[latina|lat.]] ''globus'', koule) je v [[kartografie|kartografii]] obvykle otáčivýzmenšené modelprostorové, především kulové, znázornění určitého našívesmírného planetytělesa (terestrickýměsíční glóbus), Měsíceglóbus neboMarsu) ipomocí jinékartografických planetyprostředků. MůžeMezi všaknejčastější taképatří představovatglóby pohledzemského natělesa hvězdnoua oblohunebeské jako na kouli viděnou zvenčísféry (nebeskýhvězdné glóbusglóby). [5]
 
Glóby řadíme mezi Skutečně trojrozměrná znázornění vyjadřující třetí rozměr pomocí hmotných prostředků (patří zde i reliéfní mapy, modely reliéfu). [5]
 
Mezi glóby zle zařadit i mnohostěnný (nepravé glóby) a výřezy (vrchlíky), které zobrazují pouze určitou část zemského povrchu, např. polární oblasti. [5]
 
== Zobrazení ==
Řádek 14 ⟶ 18:
 
== Historie ==
Dříve existovaly zemské glóby zobrazující celistvost Starého světa a byly sestaveny v islámském světě. [2]
 
Podle [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] používal nebeský glóbus už [[Archimédés]] (+ 212 př. n. l.), podle jiných římských pramenů zhotovil první terestrický glóbus Kratés z Mallu (kolem 150 př. n. l.). Nejstarší zachovaný nebeský glóbus je součást sochy Apollóna Farnéského ze 2. století, což je římská kopie starší řecké předlohy. Z téže doby pochází i římský bronzový nebeský glóbus o průměru 11 cm, dnes v muzeu v [[Mohuč]]i. Římský globus jako symbol světa se stal předlohou pro [[panovnické jablko|panovnická jablka]] panovníků. Konstrukci nebeského glóbu popsal v dopise pozdější papež [[Gerbert z Aurillacu]] (+1003) a z 12. století se zachovaly arabské globy.
 
První glóbus (neboli zemské jablko) vytvořil Čech žijící v Německu, kartograf, navigátor a obchodník Martin Behaim von Schvarzbach v roce 1492. Dopomocí mu byl malíř Georg Glockendon. Glóbus byl vytvořen na žádost městské rady z Norimberku. Tento rukopisný globus byl z papíru a sádry o průměru 50,7 cm. [6]
 
Dva nebeské glóby koupil roku 1444 kardinál [[Mikuláš Kusánský]], k roku 1477 je doložen terestrický glóbus, zhotovený pro papeže Sixta IV. a z roku 1492 pochází [[Behaimův glóbus|nejstarší zachovaný glóbus Země]] od [[Martin Behaim|Martina Behaima]], dnes v muzeu v [[Norimberk]]u. Zemský globus vytvořil také Leonardo da Vinci (1516). Od poloviny 16. století se velké terestrické glóby těšily velké oblibě a vyráběly se zejména v Německu, v Holandsku a v Itálii. Výrobu podstatně zdokonalil [[Gerhard Mercator]] (+1594), který začal dutou dřevěnou kouli polepovat pruhy potištěného papíru. Slavným výrobcem byl také františkánský mnich Vincenzo Coronelli (+1718). Od poloviny 18. století začal globus ztrácet vědecký význam a stal se spíše školní pomůckou.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Globus.</ref>
 
Dále mezi nejstarší patří glóbus od Waldseemüllera - Amerika z let 1507-1509. [6]
 
Od norimberského astronoma Schönera pocházejí tři globusy z roku 1515, 1520 a 1525. [6]
 
Gerhard Kremer-Mercarot, byl německý kartograf, geograf a vydavatel map (Mercatorovo zobrazení). Vyráběl glóby pro významné evropské panovníky, jako císař Karel V. Jeden z jeho významnějších byl nebeský globus z křišťálu s vyrytými a pozlacenými hvězdami. [7]
 
„The Hunt Lenox Globe“ je jeden s nejstarších hned po glóbu od Behaima. Tento malý glóbus je z roku 1510 a je z ryté mědi vytvořen hned po objevení Nového světa. [8]
 
== Odkazy ==