Rostislav Haličský: Porovnání verzí

Přidáno 214 bajtů ,  před 5 lety
+ infobox, celkové úpravy hesla, fix předložek
m (přidána Kategorie:Černigovská knížata za použití HotCat)
(+ infobox, celkové úpravy hesla, fix předložek)
{{Infobox - osoba}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Michal Černigovský]]}}
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|dcera|[[Kunhuta Uherská]]}}
{{Příbuzný|pravnuk|[[Václav II.]]}}
{{Příbuzný|prapravnučka|[[Eliška Přemyslovna]]}}
{{Příbuzný|praprapravnuk|[[Karel IV.]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}}
{{Příbuzný|dcera|Markéta }}
}}'''Rostislav Haličský''' ([[1225]]–[[1263]])<ref name="rfr1">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o &nbsp;bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z &nbsp;rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].
 
== Život ==
Na dvůr uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]] ze své vlasti uprchl před Tatary<ref name="Vaníček92">{{Citace monografie | jméno = Vratislav | příjmení = Vaníček | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | stránky = 92}}</ref> a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Charvátová | jméno = Kateřina | odkaz na autora = Kateřina Charvátová | titul = Václav II. Král český a polský | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 343 | isbn = 9 78-80-7021-841-9 | strany = 26, 96}}</ref>
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77|poznámka = dále jen ''Haličsko-volyňský letopis''}}</ref>}}
Tchána podporoval ve střetu s &nbsp;bojovným [[seznamSeznam rakouských markrabat a vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref>
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s &nbsp;manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v &nbsp;Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[TheodorosTheodóros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="rfr1" /> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s &nbsp;[[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="rfr1" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u &nbsp;Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o &nbsp;dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
 
== Odkazy ==