Valenční elektron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
{{Aktualizovat|komentář=názvy skupin periodické tabulky}}
'''Valenční elektron''' je [[elektron]] v [[Atomový obal|elektronovém obalu]] umístěný v energeticky nejvýše položené (tzv. [[valence|valenční]]) vrstvě (příp. několika vrstvách). Jde tedy o elektrony z posledních, největších orbitalů v rámci elektronové konfigurace atomu. Orbitaly obsahující valenční elektrony pak nazýváme valenční orbitaly. Tyto elektrony (resp. orbitaly) přijdou nejsnáze do kontaktu s jinými atomy a jejich valenčními elektrony (orbitaly), a díky tomu se mohou podílet na vzniku [[chemická vazba|chemických vazeb]] mezi [[atom]]y. [[Elektronová konfigurace]] valenčních elektronů je pak z hlediska chemie nejdůležitější charakteristika atomu konkrétního prvku. Počet elektronů ve valenční slupce je specifický pro daný [[chemický prvek]] – podle něj jsou prvky rozděleny do sloupců [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky]] – ty označujeme jako skupiny. Počet valenčních elektronů většinou určuje maximální [[oxidační číslo]] atomu. Skupiny prvků v periodické soustavě jsou klasicky číslovány jako I.A až VIII.A a I.B až VIII.B – zde odpovídá číslo skupiny počtu valenčních elektronů (s výjimkou části skupiny VIII.B a skupin I.B a II:B). Modernější očíslování skupin 1 až 18 s počtem valenčních elektronů souvisí jen u menší části prvků.
[[Soubor:Atomic orbital diagonal rule.svg|náhled|[[Výstavbový princip]] může u atomu zjednodušeně vyjádřit všechna [[Kvantové číslo|kvantová čísla]]. Pokud chceme u atomu všechna tato čísla vyjádřit, sečteme číslo n s počtem elektronů. Dokud má vrstva kapacitu (podle údajů viz vlevo), postupujeme podle šipek této tabulky.]]
 
Chemické prvky dělíme na ''[[Blok s|s]]'', ''[[Blok p|p]]'', ''[[Blok d|d]]'' a ''[[Blok f|f-prvky]]'' podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech. Prvky ''s'' a ''p'' nazýváme též nepřechodné prvky, jejich valenční elektrony (nebo orbitaly) jsou pouze v jediné – poslední vrstvě (slupce) obalu atomu. Při klasickém číslování skupin jde o skupiny I.A až VIII.A a počet valenčních elektronů (orbitalů) těchto prvků odpovídá číslu skupiny. Jako přechodné prvky označujeme ''d-prvky''. Jejich valenční elektrony (orbitaly) zahrnují poslední a část předposlední vrstvy obalu atomu, jde v klasickém očíslování o skupiny I.B až VIII.B. Zde číslo skupiny odpovídá počtu valenčních elektronů jen u části prvků. Jako vnitřně přechodné označujeme f-prvky, které mají valenční elektrony (orbitaly) v posledních třech vrstvách obalu atomu. Obecně můžeme zapsat, že elektronová konfigurace valenčních elektronů s-prvků je ns<sup>1,2</sup>, p-prvků ns<sup>2</sup>, np<sup>1 až 6</sup>, d-prvků ns<sup>2</sup>, (n–1)d<sup>1 až 10</sup>, kde n je číslo poslední vrstvy obalu atomu (číslo periody, v níž je prvek v periodické soustavě prvků, nejvyšší hodnota kvantového čísla orbitalů daného atomu). Rozdělení prvků za pomoci typu valenčních orbitalů můžeme konkretizovat až na označení jednotlivých skupin (sloupců) prvků periodické soustavy. Známe tedy s<sup>1</sup> a s<sup>2</sup> prvky, p<sup>1</sup> až p<sup>6</sup> prvky, d<sup>1</sup> až d<sup>10</sup> prvky a f<sup>1</sup> až f<sup>14</sup> prvky.