Kyseliny: Porovnání verzí

 

{{pH}}

{{Podrobně|Lewisova kyselina}}

Tato teorie je nejobecnější, lze ji aplikovat i na sloučeniny, které neobsahují kyselý proton. Jako kyselinu definuje každou částici, která je akceptorem [[elektron]]ových párů. Mezi tyto částice patří: [[kation]]ty, molekuly s násobnými vazbami na centrálním atomu, molekuly s volnými d-orbitaly na centrálním atomu nebo elektronově deficitní molekuly. Tyto částice jsou schopny přijmout volný elektronový pár jiné částice (báze), tím se vytvoří [[chemická vazba|donor-akceptorní vazba]]. Jako kyseliny lze tedy chápat všechny [[elektrofilita|elektrofilní]] částice, např. fluorid boritý, chlorid železitý nebo síranový anion.