Management: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: možný spam |
Přidání hypertextových odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
# období - 40. léta 20. století - 70. léta 20. století
# období - konec 20. století
# období - [[21. století]]
== První období ==
V první etapě, která probíhala na konci [[19. století|19.]] a začátku [[20. století|minulého století]] vznikly první tendence vědecky řídit zaměstnance. Nezávisle na sobě vznikal management ve Spojených státech a v Evropě. Toto období je souhrnně označování jako taylorismus či klasický management. První období je charakteristické tím, že bylo řízení lidí prováděno na úrovni operativního managementu.
=== [[Spojené státy americké|USA]] ===
[[Imigrace]] na konci [[19. století]] způsobila příliv nekvalifikované pracovní síly do [[Spojené státy americké|USA]]. Tento fakt způsobil nabídku těchto pracovníků na trhu. Pro zaměstnání těchto pracovníků bylo nutné je vyškolit. Volba padla na standardizaci, kdy byly pracovní činnosti rozděleny na menší celky, které bylo jednodušší předvést. V tomto období ještě nebyly známy sociální přístupy k zaměstnancům, které se začaly objevovat až v 2. období a proto byl člověk považován za stroj. Vycházel z podobné představy, jako McGregorova teorie X. Tedy že člověk pracuje z donucení a je třeba ho motivovat finančně pomocí úkolové mzdy.
==== [[Frederick Winslow Taylor|Frederik Winslow Taylor]] ====
Zakladatel vědeckého managementu, jehož myšlenky jsou
* 1 velký denní úkol, jeho splnění bylo motivováno odměnou/penálem za splnění/nesplnění
Řádek 23:
* Jako první přišel s myšlenkou, že je třeba kvalifikovaných řídících pracovníků
==== [[Henry Gantt]] ====
Taylorův spolupracovník. Jedním z hlavních přínosů jsou [[Ganttův diagram|Ganttovy diagramy]], které pomáhají v organizaci.
==== [[Henry Ford]] ====
[[Henry Ford]] byl autoritativním [[Manažer|manažerem]], který uvedl mnoho myšlenek z prvního období do [[praxe]]. Je znám pro zavedení hromadné pásové výroby, kdy jeho nejpopulárnějším vozem byl FORD T, "Plechová Lisa"
* Economy of scale - úspory z rozsahu
* Napsal dílo "My life and my work", kde například popisuje kolik fyzicky zdatných pracovníků je potřebné k sestavení Fordu T, kolik normálních zaměstnanců a kolik fyzicky nezdatných, jako dětí a starců.
Řádek 34:
Manželé Gilberthovi se zaměřili na odstraňování zbytečných činností a pohybů. Frank Bunker Gilberth začínal pracovat jako dělník a na začátku své kariéry spočítal, že položení cihly zabere 15 pohybů. Postupem času se mu toto podařilo omezit na 5 pohybů. Je zakladatelem pohybových studií a metod předem zjištěných časů.
Lillian Gilberth předvedla výzkumy svého manžela po jeho úmrtí i na First Prague International Management Congress (1. PIMCO), konaném v Pantheonu [[Národní muzeum|Národního Musea v Praze]] v [[1924|červenci 1924]] pod záštitou prezidenta republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]] a ministra obchodu USA Herberta Clarka Hoovera.
=== [[Evropa]] ===
Evropský směr se spíše zaměřoval směrem k řídícím pracovníkům a k vymezení úloh a náplň jejich práce.
==== [[Henri Fayol]] ====
* 6 činností podnik (technické, obchodní, finanční, účetní, ...)
* 14 principů [[Management|managementu]] – dělba práce, pravomoc, odpovědnost, disciplína, jednota přikazování, jednotné řízení, podřízenost individuálních zájmů zájmům celku, odměňování, seberealizace, hierarchie, pořádek, spravedlnost, stabilita personálů, iniciativa, sounáležitost.
* 5 složek managementu - plánování, organizování, přikazování, koordinace a kontrola.
Dále byl významný pro organizační struktury, kdy přišel s "Fayolovo přechodovým můstkem" či "Fayolovým můstkem", což je obdoba dnešního štábu v organizační struktuře.
==== [[Max Weber]] ====
Původem Němec, který je znám jako zakladatel byrokratického managementu. Charakteristika byrokratické managementu je taková, že je všechno standardizováno. Tím vzniká maximálně spravedlivé prostředí, kde se problémy řeší administrativně. Tento směr je velmi neosobní.
==== [[Tomáš Baťa ml.|Tomáš Baťa]] ====
* Plánování → Rozklad pololetních plánů do týdenních plánů
* Založení hospodářských středisek
Řádek 57:
* Účast na zisku
==== [[Parkinson]] ====
Kritikem celého taylorismu. Znám pro své 3 zákony
* 1. zákon: Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit
Řádek 86:
{{Podrobně|manažer}}
{{upravit část}}
'''1) [[Plánování podnikových zdrojů|PLÁNOVÁNÍ]]'''
Rozhodovací proces volby cílů a prostředků jejich dosažení. Smyslem je stavění mostů mezi tím, kde jsme a tím, kam se chceme dostat. Je nejdůležitější manažerskou funkcí, protože je východiskem pro všechny ostatní.
Řádek 126:
Tomuto postupu se říká [[SWOT|SWOT analýza]]. Název je odvozen od počátečních písmen: Strenghts (silné stránky firmy), Weaknesses (slabé stránky firmy), Opportunities (příležitosti), Threats (nebezpečí-hrozby)
'''2) [[Organizování podniku|ORGANIZOVÁNÍ]]'''
Pokud máme zvolen cíl a alternativu postupu, jak jej dosáhnout, je třeba tento postup efektivně zorganizovat, rozmístit a uspořádat všechny disponibilní zdroje organizace tak, aby existovala reálná šance vytyčených cílů zvoleným postupem a ve stanoveném časovém horizontu dosáhnout. Zejména u lidských zdrojů organizace zajistit, aby:
Řádek 139:
'''Proces organizování:''' (plánování) – identifikace a klasifikace potřebných činností – seskupování činností podle zdrojů a situací – delegování pravomocí – horizontální a vertikální koordinace pravomoci a informačních vztahů – (personalistika) – (vedení) – (kontrolování)
'''3) [[Personalistika|PERSONALISTIKA]]'''
V každé organizaci je personální útvar zajišťující řízení lidských zdrojů. Personalistika je proces získávání potřebných a schopných pracovníků, jejich adaptace v novém prostředí a udržení na zvolené pozici. Využívá poznatky z oblasti [[psychologie]], [[sociologie]], [[právo|práva]] a organizace práce.
Řádek 169:
* pravděpodobnosti dosažení cíle
'''4) [[Vůdcovství|VEDENÍ]]''' je cílevědomý proces ovlivňování lidí tak, aby jejich činnost úspěšně naplnila firemní cíle.
Vést a řídit lidi vyžaduje dvě základní dovednosti:
| |||