Gnosticismus: Porovnání verzí

== Interpretace pojmů gnóze a gnosticismus ==

Otázkou vzniku gnosticismu se badatelé zabývají od počátků jeho vědeckého studia v 19. století. Jde o kontroverzní téma, protože případná odpověď úzce souvisí s názory badatelů na povahu gnosticismu a jeho postavení mezi náboženstvími antiky.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 27.</ref> Řešení těchto otázek překáží zlomkovitost dochovaných pramenů, které zároveň většinou nelze přesně datovat. Do mnoha diskuzí ohledně vzniku gnosticismu se také prolíná otázka jeho vztahu ke křesťanství.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 28.</ref> Takto může být pojímán jako křesťanská hereze, jedna z forem raného křesťanství, předkřesťanský a protokřesťanský fenomén nebo jako nezávislá tradice zcela odlišná od křesťanství.<ref name=":4" /> Po nálezu knihovny z Nag Hammádí začaly převažovat spíše hypotézy zdůrazňující vliv judaismu na formování gnosticismu, tzn. vznik gnosticismu jako jednoho z proudů poexilního judaismu, případně teorie o jeho původu v protižidovské polemice v době vyčleňování křesťanství jako samostatného náboženství.<ref name=":4">CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus''..., s. 28-29.</ref>

 

Gnostické myšlení bylo příkladem pozdně [[Helénismus|helénistické]] strategie radikální osobní existence. Jeho pohled na vnitřní či duchovní vykoupení byl převážně intelektuální.<ref>MARTIN, Luther M., ''Helénistická náboženství...'', s. 119.</ref> Zřídkakdy se profiloval jako autonomní hnutí, ale spíše prostřednictvím existujících náboženských a filozofických tradic, jako byly židovské [[Apokalyptika|apokalyptické]] a [[Mudroslovné knihy|mudroslovné]] spekulace, [[Orfismus (náboženství)|orfismus]], středoplatonismus a zejména [[křesťanství]].<ref>MARTIN, Luther M., ''Helénistická náboženství...'', s. 120.</ref> Samotní gnostikové považovali svoje pojetí tradic za nadřazené vůči jejich negnostickým chápáním. Gnosticismus začali jako samostatný proud považovat [[Patristika|křesťanští otcové]], když ho interpretovali jako [[Hereze v křesťanství|křesťanskou herezi]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Martin|jméno=Luther M.|příjmení2=|jméno2=|titul=Helénistická náboženství|vydání=1|vydavatel=Masarykova univerzita|místo=Brno|rok=2013|počet stran=161|strany=120|isbn=80-210-1702-3}}</ref>

 

 

=== Judaismus ===

 

==== Vliv Íránu ====

Zejména myšlenka eschatologického soudu, vzkříšení mrtvých, konceptu věků (aeony) a dualismu se do židovské apokalyptiky dostaly vlivem íránsko-[[Zoroastrismus|zoroastrovských]] náboženských představ, a poté i do gnosticismu. Některé prvky v gnosticismu jsou však na judaismu nezávislé, např. motiv z „Písně o perle”, především pak [[manicheismus]] a [[mandejci]], což jsou v zásadě samostatná hnutí, která na gnosticismus navazují a lze označit jako „íránskou gnózi”.<ref>RUDOLPH, Kurt, ''Gnóze...'', s. 280-281.</ref>

 

=== Dualismus ===

Důležitým rysem gnosticismu je ztotožňování viditelného, hmotného světa se zlem. Hmotný svět je takto pokládaný za říši temnoty, kterou stvořila nižší božská bytost.<ref name="r201067">RUDOLPH, Kurt, ''Gnóze...'', s. 66-67.</ref> Protikladem je nadkosmický svět, kde sídlí Nejvyšší Bůh, který je nepoznatelný a nepochopitelný. Některé směry ho proto popisují pomocí negativních přívlastků (např. nepopsatelný, nespatřitelný, nevýslovný, aj.). Představa nejvyššího Boha je spojená i s myšlenkou konečné jednoty Boha a člověka, jehož božská podstata byla kdysi součástí nadkosmické boží říše.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 18.</ref>

 

=== Kosmogonie a kosmologie ===

 

Dalším výrazným prvkem objevujícím se v gnosticismu je představa o „vykoupeném Vykupiteli”. Gnostikové věřili, že svoji spásu zažívali už během svého života a svět okolo sebe relativizovali. Považovali se za „pokolení bez krále”. Byli sami sobě králi vlivem vědomí o své božské podstatě. Podle gnostiků ale ještě nebyly vysbírány a navráceny všechny božské jiskry. Proto se o gnosticích říká, že jsou totožní s vykupitelem, který „má být vykoupen”.<ref name="p86">Pokorný 1986, str. 26.</ref>

 

== Gnostické směry ==

 

== Antické prameny a dobová odezva křesťanských autorů ==

Přibližně od 18. století až do 50. let 20. století patřily mezi hlavní prameny bádání polemické spisy proti heretikům napsané církevními otci ve druhém a třetím století př.n.l.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 7.</ref> Vlivem nálezu z Nag Hammádí se výrazně rozšířila pramenná základna, která tyto překážky umožňuje postupně překonávat.

 

 

Některá díla se zachovala v oblasti Sýrie. Jde o ''Ódy Šalamounovy'', ''Píseň o Perle'', která je součástí ''Skutků Tomášových'' a také ''Skutky Janovy'' s [[Doketismus|dokétickou]] interpretací ukřižování Ježíše Krista.<ref name=":0" />

 

==== Rukopisy z Nag Hammádí ====