Promlčení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Podrobnější rozpracování podkapitoly Předmět promlčení, doplnění počátku běhu promlčecí lh. včetně doplnění přehledu zvláštní úpravy počátku nebo konce běhu promlčecích lhůt. Doplněno o odkazy na odbornou literaturu. značka: editace z Vizuálního editoru |
Menší úpravy a reformulace, wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 69:
== Předmět promlčení ==
Občanský zákoník vychází z koncepce promlčení práv (oproti např. promlčení žalob či promlčení nároku), jedná se tedy o promlčení subjektivního oprávnění věřitele ([[subjektivní právo]]). Předmětem promlčení nejsou povinnosti. Ačkoliv předmětem promlčení je tedy právo, občanský zákoník v některých ustanoveních používá termínu běžnému v právní praxi "promlčení pohledávky" (
Promlčení podléhá i právo uskutečnit [[právní jednání]], pokud splňuje charakteristiku majetkových práv (a přitom jejich promlčitelnost není zákonem výslovně vyloučena). K promlčitelným právům uskutečnit právní jednání patří např. právo odstoupit od smlouvy, právo vznést námitku (dovolat se) relativní neplatnosti právního jednání, právo k uplatnění
Promlčují se všechna [[majetek|majetková]] práva, u nichž zákon nestanoví výslovně výjimku. Naopak osobní práva se nepromlčují, ledaže zákon výjimečně stanoví, že podléhají promlčení.<ref>§ 611 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Občanský zákoník uvádí [[demonstrativní výčet]] nejdůležitějších osobních práv, která se nepromlčují.<ref>§ 612 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Dále se nepromlčují osobní [[autorské právo|práva autorská]] (na rozdíl od majetkových práv autorských).
Majetkovými právy, která podléhají promlčení, jsou majetková práva, která jsou obsahem [[Závazkové právo|obligace]] - práva na peněžité plnění (v podobě kupní ceny, ceny za dílo, odměny za provedení příkazu apod.), dále další práva, která lze ocenit, tedy vyjádřit jejich hodnotu v penězích, např. zástavní právo, právo stavby, právo odpovídající [[Služebnost|služebnosti]], právo na vyplacení povinného dílu apod.<ref>ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-013-4. s. 104</ref> [[Právní věda]] rozděluje majetková práva na práva [[Věcná práva|věcná]], [[Závazkové právo|práva závazková]], práva z [[dědictví]] a majetková práva z [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]].<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9. s. 2179-2180</ref>
Z majetkových práv se pak nepromlčují:
* [[vlastnictví|vlastnické právo]], právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene,<ref>§ 614 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo ze [[zástavní právo|zástavní smlouvy]], pokud trvá zajištěná pohledávka
* právo na [[výživné]], ovšem promlčují se jednotlivá opětující se plnění
* práva [[Zaměstnanec|zaměstnance]] na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu [[Pracovní úraz|pracovního úrazu]] nebo [[Nemoc z povolání|nemoci z povolání]] nebo jiné škody na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu [[Pozůstalí|pozůstalých]].<ref>§ 389 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce</ref>
== Promlčecí lhůta ==
Lhůta je časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo jiného příslušného orgánu.<ref>důvodová zpráva § 608 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
Počátek běhu promlčecí lhůty je určen buď objektivně nebo subjektivně. Objektivně je stanoven tehdy, jestliže počátek běhu lhůty je nezávislý na vědomosti věřitele o rozhodujících skutečnostech. Subjektivně je počátek běhu lhůty stanoven tehdy, je-li vázán na vědomost věřitele o rozhodujících skutečnostech. O subjektivním objektivizovaném hovoříme tehdy, jestliže počátek běhu promlčecí lhůty je závislý na okamžiku, kdy oprávněný (věřitel) mohl a měl o rozhodujících skutečnostech dozvědět - zahrnuje posouzení případné [[Nedbalost|nedbalosti]].
Obecně určeným objektivním počátkem běhu promlčecí lhůty je den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (''[[actio nata]]'').
=== Zvláštní promlčecí lhůty – přehled ===
V některých případech [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] zvlášť stanoví délku a počátek nebo konec běhu promlčecí lhůty. Jedná se o následující případy:
* právo zapsané do veřejného seznamu - 10 let,<ref>§§ 631 a 632 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo odpovídající [[Věcné břemeno|věcnému břemeni]] - 10 let, resp. 3 roky,<ref>§ 632 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>§ 633 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo požadovat určení obsahu budoucí smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí - 1 rok,<ref>§ 634 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na pojistné plnění z [[Životní pojištění|životního pojištění]] - 10 let,<ref name=":4">§ 635 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti - 10 let, nejpozději se však promlčuje promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje,<ref name=":4" />
* právo na [[Náhrada škody|náhradu škody]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10, nebo 15 let při škodě způsobené [[Úmysl|úmyslně]],<ref name=":2" />
* právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 - objektivní 10 let,<ref>§ 637 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na vydání plnění z [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10 let, nebo 15 let při úmyslném bezdůvodném obohacení,<ref name=":3">§ 629 a 638 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo písemně uznané dlužníkem – 10 let,<ref>§ 639 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo pravomocně přiznané státním orgánem – 10 let,<ref>§ 640 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo vůči dědici - 6 měsíců od potvrzení nabytí dědictví
* právo věřitelů vůči obnovené [[Právnická osoba|právnické osobě]] - 6 měsíců od obnovy zápisu právnické osoby ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku
* právo zástavního dlužníka, který plnil za dlužníka - 6 měsíců po splnění dluhu.<ref>§ 644 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
== Promlčecí doba - předchozí právní úprava ==
Před přijetím nového občanského zákoníku se používal termín promlčecí doba. Obecná promlčecí doba byla stejně jako nyní tříletá, ale v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanovil dobu zvláštní.<ref>§ 101 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník</ref><ref>§ 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník</ref> Právní úprava byla kogentní, takže promlčecí dobu nebylo možno krátit, prodloužit ji bylo možné pouze v případě obchodněprávních vztahů.<ref name=":0" />
|