Promlčení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Podrobnější rozpracování podkapitoly Předmět promlčení, doplnění počátku běhu promlčecí lh. včetně doplnění přehledu zvláštní úpravy počátku nebo konce běhu promlčecích lhůt. Doplněno o odkazy na odbornou literaturu.
Menší úpravy a reformulace, wikifikace
Řádek 69:
 
== Předmět promlčení ==
Občanský zákoník vychází z koncepce promlčení práv (oproti např. promlčení žalob či promlčení nároku), jedná se tedy o promlčení subjektivního oprávnění věřitele ([[subjektivní právo]]). Předmětem promlčení nejsou povinnosti. Ačkoliv předmětem promlčení je tedy právo, občanský zákoník v některých ustanoveních používá termínu běžnému v právní praxi "promlčení pohledávky" (§§ 615, 616, 1989, 2054 zák. č. 89/2012 Sb.) S ohledem na skutečnost, že užší pojem "pohledávka" lze podřadit pod širší pojem "subjektivní právo", není výraz promlčení pohledávky terminologicky nesprávný, avšak nedostatek terminologické konzistentnosti zákona je podle některých autorů poněkud matoucí.<ref>WEINHOLD, Daniel. ''Promlčení a prekluze v soukromém právu''. V Praze: C.H. Beck, 2015. Právní praxe. s.41</ref>
 
Promlčení podléhá i právo uskutečnit [[právní jednání]], pokud splňuje charakteristiku majetkových práv (a přitom jejich promlčitelnost není zákonem výslovně vyloučena). K promlčitelným právům uskutečnit právní jednání patří např. právo odstoupit od smlouvy, právo vznést námitku (dovolat se) relativní neplatnosti právního jednání, právo k uplatnění zákonného předkupního práva spoluvlastníkspoluvlastníka nebo právo uplatnit (zákonnou) neúčinnost právního jednání.<ref>WEINHOLD, Daniel. ''Promlčení a prekluze v soukromém právu''. V Praze: C.H. Beck, 2015. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-576-3. s.46</ref>
 
Promlčují se všechna [[majetek|majetková]] práva, u nichž zákon nestanoví výslovně výjimku. Naopak osobní práva se nepromlčují, ledaže zákon výjimečně stanoví, že podléhají promlčení.<ref>§ 611 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Občanský zákoník uvádí [[demonstrativní výčet]] nejdůležitějších osobních práv, která se nepromlčují.<ref>§ 612 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Dále se nepromlčují osobní [[autorské právo|práva autorská]] (na rozdíl od majetkových práv autorských).
 
Majetkovými právy, která podléhají promlčení, jsou majetková práva, která jsou obsahem [[Závazkové právo|obligace]] - práva na peněžité plnění (v podobě kupní ceny, ceny za dílo, odměny za provedení příkazu apod.), dále další práva, která lze ocenit, tedy vyjádřit jejich hodnotu v penězích, např. zástavní právo, právo stavby, právo odpovídající [[Služebnost|služebnosti]], právo na vyplacení povinného dílu apod.<ref>ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-013-4. s. 104</ref> [[Právní věda]] rozděluje majetková práva na práva [[Věcná práva|věcná]], [[Závazkové právo|práva závazková]], práva z [[dědictví]] a majetková práva z [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]].<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9. s. 2179-2180</ref>
 
Z majetkových práv se pak nepromlčují:
* [[vlastnictví|vlastnické právo]], právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene,<ref>§ 614 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo ze [[zástavní právo|zástavní smlouvy]], pokud trvá zajištěná pohledávka a,<ref>§ 615 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>Rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1939/2005</ref>
* právo na [[výživné]], ovšem promlčují se jednotlivá opětující se plnění.,<ref>§ 613 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* práva [[Zaměstnanec|zaměstnance]] na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu [[Pracovní úraz|pracovního úrazu]] nebo [[Nemoc z povolání|nemoci z povolání]] nebo jiné škody na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu [[Pozůstalí|pozůstalých]].<ref>§ 389 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce</ref>
 
== Promlčecí lhůta ==
Lhůta je časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo jiného příslušného orgánu.<ref>důvodová zpráva § 608 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
 
Počátek běhu promlčecí lhůty je určen buď objektivně nebo subjektivně. Objektivně je stanoven tehdy, jestliže počátek běhu lhůty je nezávislý na vědomosti věřitele o rozhodujících skutečnostech. Subjektivně je počátek běhu lhůty stanoven tehdy, je-li vázán na vědomost věřitele o rozhodujících skutečnostech. O subjektivním objektivizovaném hovoříme tehdy, jestliže počátek běhu promlčecí lhůty je závislý na okamžiku, kdy oprávněný (věřitel) mohl a měl o rozhodujících skutečnostech dozvědět - zahrnuje posouzení případné [[Nedbalost|nedbalosti]]. <ref>PATERMANOVÁ, Lenka. Promlčení. Srovnání právní úpravy dle NOZ, SOZ a OBCHZ. In: ''HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář''[online]. 2014 [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: <nowiki>http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/52-promlceni-srovnani-pravni-upravy-dle-noz-soz-a-obchz.html</nowiki></ref>
 
Obecně určeným objektivním počátkem běhu promlčecí lhůty je den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (''[[actio nata]]'').
 
DosudDle [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku z roku 1964]] platilo, že promlčení má zásadně objektivní povahu, tzn. počíná dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, nezávisle na tom, zda oprávněný (věřitel) skutečně mohl své právo vykonat, či mu v tom bránila určitá překážka subjektivní povahy (dlouhotrvající nemoc, pobyt v nemocnici), nebo o existenci práva vůbec nevěděl. <ref>prof.JUDr. Josef Fiala,CSc., komentář k § 101 zák.č. 40/1964 Sb., </ref><ref>FIALA, Josef, a kol. Občanské právo hmotné. 3., opravené a doplněné vyd. Brno : Masarykova univerzita a Doplněk, 2002. 436 s. <nowiki>ISBN 80-210-2793-2</nowiki>, <nowiki>ISBN 80-7239-111-9</nowiki>. Hlava 2: Občanskoprávní skutečnosti, s. 59–60.</ref> [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Občanský zákoník z roku 2012]]<ref name=":5" /> nově mění objektivní pojetí na subjektivní, neboť výslovně stanoví, že právo může být vykonáno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo se o nich dozvědět měla a mohla.<ref>§ 619 odst. 2 zák. č. 89/212 Sb.</ref><ref>ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-013-4. s. 105</ref>
 
ObčanskýSubjektivní zákoník<refpromlčecí name=":5"lhůta />je novětříletá mění objektivnía pojetíběží naode subjektivnídne, neboťkdy výslovněprávo stanovímohlo být uplatněno poprvé.<ref>§ 619 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., žeobčanský právozákoník</ref> Právo může být vykonánouplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.<ref>§ 619 odst. 2 zák.  č. 89/2122012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>ELIÁŠ Objektivní promlčecí lhůta se uplatní především u [[Náhrada škody|náhrady škody]] a [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]]; je desetiletá, Karel. ''Občanskéledaže právozákon prozvlášť každého:stanoví pohledemjinou promlčecí lhůtu, a běží ode dne, kdy škoda (nejennebo újma) tvůrcůvznikla novéhonebo občanskéhokdy zákoníku''došlo k bezdůvodnému obohacení.<ref Prahaname=":2">§ Wolters636 Kluwerzák. Českáč. republika,89/2012 2013Sb., ISBNobčanský 978-80-7478-013-4zákoník</ref><ref>§ 638 zák.č.89/2012 sSb.,občanský 105zákoník</ref> Nově si mohou strany ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.<ref>§ 630 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
 
SubjektivníNa běh promlčecí lhůtalhůty jenemá tříletávliv azměna běžív odeosobě dne,dlužníka kdynebo právo mohlo být uplatněno poprvé.věřitele,<ref>§ 619 odst. 1604 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Právoněkdy však může býtdojít uplatněnok jejímu poprvépozastavení, pokudpředevším sev oprávněnápřípadě osobapodání dozvědělažaloby ok okolnostechsoudu, rozhodnýcha proto počátek běhudo promlčecískončení lhůtyřízení, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.<ref>§ 619648 odst.a 2649 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> Objektivníči promlčecídokonce lhůtak seúplnému uplatnípřerušení. předevšímV utakovém náhradypřípadě škodyse aproběhlá bezdůvodnéhodoba obohacení.stává Jeirelevantní desetiletá,a ledažepokud zákonk zvlášťběhu stanovípromlčecí jinoulhůty promlčecíopět lhůtudojde, a běží odeznovu od počátku. Jde o dnepřípady, kdy škodaje (neboprávo újma)[[Právní vzniklamoc|pravomocně]] přiznáno soudem nebo kdy došloho kdlužník bezdůvodnémupísemně [[Uznání obohacenídluhu|uzná]].<ref name=":2"636653 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>§ 638 zák.č.89/2012 Sb.,občanský zákoník</ref> Nově si mohou strany ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.<ref>§ 6302053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
 
Na běh promlčecí lhůty nemá vliv změna v osobě dlužníka nebo věřitele,<ref>§ 604 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> někdy však může dojít k jejímu pozastavení, především v případě podání žaloby k soudu, a to až do skončení řízení,<ref>§ 648 a 649 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> či dokonce k úplnému přerušení. V takovém případě se proběhlá doba stává irelevantní a pokud k promlčení opět dojde, běží znovu od počátku. Jde o případy, kdy je právo [[Právní moc|pravomocně]] přiznáno soudem nebo kdy ho dlužník písemně [[Uznání dluhu|uzná]].<ref>§ 653 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>§ 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
=== Zvláštní promlčecí lhůty – přehled ===
V některých případech [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] zvlášť stanoví délku a počátek nebo konec běhu promlčecí lhůty. Jedná se o následující případy:
* právo zapsané do veřejného seznamu - 10 let,<ref>§§ 631 a 632 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref> 
 
* právo odpovídající [[Věcné břemeno|věcnému břemeni]] - 10 let, resp. 3 roky,<ref>§ 632 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref><ref>§ 633 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo požadovat určení obsahu budoucí smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí - 1 rok,<ref>§ 634 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na pojistné plnění z [[Životní pojištění|životního pojištění]] - 10 let,<ref name=":4">§ 635 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti - 10 let, nejpozději se však promlčuje promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje,<ref name=":4" />
* právo na [[Náhrada škody|náhradu škody]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10, nebo 15 let při škodě způsobené [[Úmysl|úmyslně]],<ref name=":2" />
* právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 - objektivní 10 let,<ref>§ 637 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo na vydání plnění z [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10 let, nebo 15 let při úmyslném bezdůvodném obohacení,<ref name=":3">§ 629 a 638 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo písemně uznané dlužníkem – 10 let,<ref>§ 639 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo pravomocně přiznané státním orgánem  – 10 let,<ref>§ 640 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo vůči dědici - 6 měsíců od potvrzení nabytí dědictví ,<ref name=":6">§ 613 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
* právo věřitelů vůči obnovené [[Právnická osoba|právnické osobě]] - 6 měsíců od obnovy zápisu právnické osoby ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku ]],<ref name=":6" />
* právo zástavního dlužníka, který plnil za dlužníka - 6 měsíců po splnění dluhu.<ref>§ 644 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>
== Promlčecí doba - předchozí právní úprava ==
Před přijetím nového občanského zákoníku se používal termín promlčecí doba. Obecná promlčecí doba byla stejně jako nyní tříletá, ale v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanovil dobu zvláštní.<ref>§ 101 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník</ref><ref>§ 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník</ref> Právní úprava byla kogentní, takže promlčecí dobu nebylo možno krátit, prodloužit ji bylo možné pouze v případě obchodněprávních vztahů.<ref name=":0" />