Metr: Porovnání verzí

Odebráno 125 bajtů ,  před 7 lety
DADA
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava překlepu ve slovu národní
DADA
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy}}
'''MetrADASDr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''.
 
'''Definice metruDDADASDAfAu''' (podle [[soustava SI|soustavy SI]]): Metr je délka, kterou urazí [[světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299&nbsp;792&nbsp;458&nbsp;[[sekunda|s]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.bipm.org/jsp/en/ViewCGPMResolution.jsp?CGPM=17&RES=1
| titul=Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre
Řádek 10:
| datum přístupu=2007-10-22}}</ref>
 
== Násobky a&nbsp;dílyDASASDAS ==
Z&nbsp;násobků a&nbsp;dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších):
;ASDAS
;Attometr
[[Attometr]] (značka '''am''') 10<sup>−18</sup> neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti [[Kvark|kvarku]].
 
;ADASDASDADA
;Femtometr
[[Femtometr]] (značka '''fm'''), 10<sup>−15</sup> metru neboli 1&nbsp;biliardtina metru je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]] používaná především v&nbsp;jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům atomového jádra. Jaderní fyzici ji na počest [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] neoficiálně nazývají '''fermi''' (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům).
 
Řádek 22:
Např.&nbsp;[[poloměr]] [[atom]]u [[Helium|hélia]] je 31&nbsp;pm.
 
;ASDSADAr
;Nanometr
[[Nanometr]] (značka '''nm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−9</sup> neboli 1&nbsp;miliardtina metru.
Např.&nbsp;vzdálenosti [[atom]]ů v&nbsp;[[pevná látka|pevných látkách]] jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru.
 
;DASDASD
;Mikrometr
[[Mikrometr]] (značka '''µm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−6</sup> neboli 1&nbsp;milióntina metru.
Např.&nbsp;kapička mlhy má cca 10&nbsp;µm.
 
;ASDASDAS
;Milimetr
[[Milimetr]] (značka '''mm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−3</sup> neboli 1&nbsp;tisícina metru.
 
Udávání rozměrů v&nbsp;milimetrech je běžné například ve [[strojnictví]], stavebnictví a téměř všech výrobních oborech. V&nbsp;milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v&nbsp;[[meteorologie|meteorologii]]. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý [[metr čtvereční]] napršel jeden [[litr]] [[srážky|srážek]] (neboť 1&nbsp;mm&nbsp;× 1&nbsp;m²&nbsp;= 1&nbsp;dm³ = 1&nbsp;l).
 
;ASDASDA
;Centimetr
[[Centimetr]] (značka '''cm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−2</sup> neboli 1&nbsp;setina metru.
 
Udávání rozměrů v&nbsp;centimetrech bývalo běžné například ve [[stavebnictví]], zhruba v&nbsp;polovině [[20. století|20.&nbsp;století]] se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V&nbsp;centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků, rozměry živočichů vč. člověka apod.ASDASDA
 
[[Decimetr|DecimASDASDAetr]] (značka '''dm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−1</sup> neboli 1&nbsp;desetina metru.
;Decimetr
[[Decimetr]] (značka '''dm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−1</sup> neboli 1&nbsp;desetina metru.
 
;DASDASDAS
;Hektometr
[[Hektometr]] (značka '''hm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>2</sup> neboli 100&nbsp;metrů
 
Hektometr se prakticky nepoužívá. Jen na železnici je zaveden jako vzdálenost dvou hektometrovníků. Hektometrovníky jsou kamenné (betonové) patníky rozmístěné kolem trati a je na nich vyznačena vzdálenost. Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“.
 
;DASDASD
;Kilometr
[[Kilometr]] (značka '''km''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>3</sup> neboli 1&nbsp;tisíc metrů.
 
Udávání vzdáleností v&nbsp;kilometrech je běžné například v&nbsp;[[doprava|dopravě]]. Při udávání polohy na silnicích se běžně hovoří o půltých kilometrech, např. „nehoda na 44. a půltém kilometru dálnice D1“.
 
;DASDASDADA
;Vyšší násobky
Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o prostých násobcích (tisících, milionech apod.) kilometrů, případně se vyjadřují jinými, zejména astronomickými délkovými jednotkami - [[parsec]], [[světelný rok]] apod.
 
== HistorieASDASDASDA ==
;Kyvadlový metr
Roku 1668 anglický klerik a filozof [[John Wilkins]] navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován [[Christopher Wren|Christopherem Wrenem]] k použití délky kyvadla, jehož půlperioda ([[kyv]], půl [[kmit]]u) trvá jednu [[vteřina|vteřinu]], známého jako ''sekundové kyvadlo''. [[Christiaan Huygens]] změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.
Neregistrovaný uživatel