Loukoťové kolo: Porovnání verzí

'''Loukoťové kolo''' je [[kolo]], jehož [[ráfek]] se skládá z jednotlivých [[Kruhová výseč|segmentů]], tzv. '''loukotí''', většinou [[dřevo|dřevěných]]. Poskládání těchto segmentů do kruhu tvoří ráfek kola, který pak většinou byl opatřen po [[Obvod (geometrie)|obvodu]] ještě [[Kovy|kovovou]] [[obruč]]í. Ke každé loukoti pak zpravidla vedou od středu kola minimálně dva [[Paprsek (kolo)|paprsky]]. Tradiční loukoťová kola tedy patří mezi [[Paprsek (kolo)|kola paprsková]].

K vynálezu loukoťového kola došlo kvůli potřebě vyrábět rychlejší a lehčí vozidla. První doklady o výrobě loukoťových kol máme kolem roku [[2000 př. n. l.]] od tzv. andronovské kultury, které se rozkládala na západní Sibiři, Kazachstánu a jižním Příuralí. Většina archeologů se domnívá, že obyvatelé andronovské kultury byli [[Indoevropané]]. Odtud se loukoťové kolo rychle rozšířilo do ostatních částí Předního východu a jižní Evropy, neboť lehké [[Válečný vůz|válečné vozy]] vybavené loukoťovými koly poskytovaly jejich vlastníkům na bojišti rozhodující výhodu. Keltské vozy z [[1. tisíciletí př. n. l.]] začaly využívat plechem pobitý ráfek. Žádné další inovace neproběhly až do 70. let 19. století, kdy byly vynalezeny gumové [[Pneumatika|pneumatiky]]. <br/>Během 19. století bylo, díky akutní potřebě lehkých pevných kol pro větší rychlosti, vyvinuto [[drátové kolo]]. Podobnost s loukoťovým kolem je pouze zdánlivá, neboť drátové kolo má celistvý ráfek a drátěné paprsky jsou namáhané tahem, kdežto u loukoťového kola je paprsek je namáhán tlakovou silou na [[vzpěr]]. <br/>Dalším nedostatek loukoťového kola se projeví, pokud chceme kolo pohánět (nebo brzdit) přes náboj. Pak jsou paprsky namáhány také na [[ohyb]], což je pro tuto konstrukci nevhodné a limitující.