Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán infobox panovnice |
m Robot: Přidávám kategorii Narození 11. září; kosmetické úpravy |
||
Řádek 37:
=== Původ, mládí ===
[[Soubor:Mariya Nikolayevna i Olga Nikolayevna.jpg|thumb|left|Olga Nikolajevna se svou starší sestrou Marií ([[1838]])]]
Narodila se jako třetí potomek/druhá dcera ze sedmi dětí [[Seznam ruských panovníků|ruského cara]] [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]] a jeho manželky [[Šarlota Pruská (1798–1860)|Alexandry Fjodorovny]]. Vyrůstala ve velké, šťastné rodině – soužití jejích rodičů bylo jedním z nemnoha manželství v historii politicko-dynastických spojení, v němž panovala láska a vzájemná úcta.
=== Výchova a vzdělání ===
Řádek 58:
''«Byl to krásný chlapec, dobře stavěný, příjemný v rozhovoru, s lehkým nádechem sarkasmu. Rychle dobyl našich sympatií, mně se líbil svou velkodušností a také otevřeností... Mé srdce bilo jako pták v kleci. Pokaždé, když chtělo vzlétnout vzhůru, padlo vzápětí těžce zpět.»''
Občas Olga přemýšlela o sňatku s Mořicem, ale vše zavrhla. Věděla, že žena musí následovat svého muže, že muž nepřichází do ženiny vlasti. Zdála se jí ponižující představa, že Mořic by hrál stejnou roli, jakou měl v carské rodině princ Maxmilián Leuchtenburský.
=== Svatba ===
Počátkem roku [[1846]] v [[Palermo|Palermu]] Olga doprovázela svou matku, která si na slunném jihu doufala upevnit zdraví, podlomené po smrti mladší dcery Alexandry. Setkala se zde s württemberským princem [[Karel I. Württemberský|Karlem]] a posléze přijala jeho nabídku k sňatku.
Svatba se uskutečnila v [[Petěrgof]]u 1./[[13. červen|13. června]] roku [[1846]], v den narozenin Alexandry Fjodorovny a v den její svatby s Mikulášem Pavlovičem. Doufali, že toto datum přinese novému páru štěstí. Celý den zvonily zvony, slavnostně osvětleny byly i domy v Petrohradě. Car přál dceři: ''«Buď Karlovi tím, čím po všechny roky byla tvoje matka mně».''
=== Život ve Württembersku ===
Řádek 69:
''«Je uklidňující v minutě rozloučení vědět, že nezapomenutelná babička (''[[Sofie Dorota Württemberská|Marie Fjodorovna]]'') se narodila v této zemi, kde je mi souzeno žít a kde [[Kateřina Pavlovna]] (''sestra Mikuláše I.'') zůstavila po sobě tolik vzpomínek. Tam milují ruské jméno a Württembersko je s námi spojeno mnoha pouty.»''
Olžin tchán, král Vilém I., doufal sňatkem svého syna v obnovení dynastického a politického spojení s Ruskem, jež začalo již manželstvím jeho tety, carevny Marie Fjodorovny a pokračovalo jeho vlastním manželstvím s Kateřinou Pavlovnou. Na evropskou politiku 19. století však württembersko-ruské spojení nemělo žádný vliv.
Olga Nikolajevna žila spolu se svým manželem trvale ve [[Stuttgart]]u a Rusko navštěvovala jen zřídka. V únoru roku [[1855]], dozvěděvše se o nemoci svého otce, odjeli manželé spěšně do Petrohradu, Olga však již svého otce nezastihla naživu. Zůstala pak několik měsíců u matky, jež smrt svého muže nesla velmi těžce.
=== Královna ===
Řádek 77:
[[25. červen|25. června]] roku [[1864]] zemřel Olžin tchán, král [[Vilém I. Württemberský]]. Její manžel Karel nastoupil [[25. červen|25. června]] téhož roku na trůn jako [[Karel I. Württemberský]] a Olga se stala württemberskou královnou.
Jejich rodinný život byl šťastný a spokojený, pár však neměl dětí. Důvodem byla podle všeho [[homosexualita|homosexuální orientace]] jejího manžela. Roku [[1870]] manželé [[osvojení|adoptovali]] [[Věra Konstantinovna Romanovová|Věru Konstantinovnu]], dceru Olžina bratra [[Konstantin Nikolajevič Romanov|Konstantina Nikolajeviče]] a jeho manželky [[Alexandra Sasko-Altenburská|Alexandry von Sachsen-Altenburg]].
Již jako württemberská princezna a poté i jako královna věnovala Olga mnoho času dobročinným aktivitám, dobývajíc si tak lásky a úcty německých obyvatel – byla populárnější a oblíbenější než její manžel. Věnovala se především výchově a vzdělání dívek nebo raněným válečným veteránům; ráda vyšívala. Roku [[1849]] byla dětská nemocnice ve Stuttgartu nazvána jejím jménem (''Olgahospital''), roku [[1872]] pak ženský [[klášter]] ve Stuttgartu (''Olgaschwesternschaft''). Ve Stuttgartu nese dodnes řada institucí její jméno – vedle výše zmíněných jsou to např. Karl-Olga-Krankenhaus (Nemocnice Karla a Olgy) či gymnázium Königin-Olga-Stift; mimo jiné založila roku [[1856]] i ústav pro slepé děti, který nazvala jménem svého otce (Nikolauspflege). Na popud botanika a geografa [[Ferdinand von Mueller|Ferdinanda von Muellera]] dal objevitel [[Ernest Giles]] části skalního komplexu [[Kata Tjuta]] v [[Austrálie|Austrálii]] název [[Mount Olga]]; ještě dnes jej obyvatelé nazývají ''Olgas''.
Roku [[1881]] Olga napsala paměti, které nazvala ''Traum der Jugend goldener Stern (Zlaté sny z časů mého mládí)''. Popsala v nich své dětství na ruském carském dvoře, svůj žal po smrti sestry Alexandry i své mládí a zakončila je popisem svatby s Karlem. Paměti dedikovala svým neteřím - velkokněžnám [[Olga Konstantinovna Romanovová|Olze]] a Věře.
Olžin manžel Karel zemřel [[6. říjen|6. října]] roku [[1891]] a Olga se stala ''královnou-vdovou''. Ona sama zemřela o pouhý rok později, ve věku 70 let, 30. října roku 1892. Pochována byla v kryptě ''Altes Schloss (Starého zámku)'' ve Stuttgartu.
Řádek 95:
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp]]
[[Kategorie:Ruské velkokněžny]]
Řádek 103 ⟶ 104:
[[Kategorie:Narození v Petrohradě]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Friedrichshafenu]]
[[Kategorie:Narození 11. září]]
| |||